V neděli 18. května volili Poláci svého příštího prezidenta. I když jsem pobýval v Polsku devět dní mezi 19. a 27. dubnem 2025, orientace v předvolební kampani byla těžká. Vláda Donalda Tuska (Občanská platforma PO, Třetí cesta Szymona Hollowni, polští lidovci PSL a Levice – všechny liberální, levicově jen Levice), si již o Vánocích 2023 brutálně podrobila státní média a ta dávala hrubě zkreslený pohled, zejména ve prospěch PO a v neprospěch strany Právo a Spravedlnost (PiS), Konfederace a menších politických subjektů mimo vládní koalici. V minulosti, kdy je ovládala dnes opoziční pravicově konzervativní PiS, se s proevropskými médii (televize TVN, vlastněné americkými demokraty, dále Gazeta Wyborcza ad.) do jisté míry držely v šachu, takže lhaní na obou stranách mělo určité limity.
K orientaci mně moc nepomohly ani celé měsíce vytrubované, odhalené aféry předchozí vlády PiS, protože nebylo zřejmé, co je skutečné porušení zákona a co je politický proces, a to i u několika platně odsouzených prominentů PiS. Kriminalizace opozice se stala novou normou demokracie EU, nejen v Polsku. Konečně, jeden trestně stíhaný politik PiS dostal politický azyl v Maďarsku, druhý v systematicky zostouzeném Bělorusku. Nepomohlo mně ani »povinné« štvaní proti pravicové Konfederaci, neboť odmítá polskou účast na válce na Ukrajině. Všimla si, že tato účast Polsko ničí a znemožňuje snižovat daně, což by oni tak rádi.
Otázkou je, jak Poláky ovlivnila špatná hospodářská politika Tuskovy vlády. Jen zrušení nulové daně z obratu na potraviny je citelně zdražilo. Prudce rostoucí výdaje na obranu z dob předchozí vlády PiS dosáhly za Tuska zničující úrovně 4 % hrubého domácího produktu a vedly k prudké deceleraci ekonomického růstu Polska. Migrační pakt přinesl první dodávky migrantů z Německa, byť zatím nemuslimských. Polské zemědělce ničí levný dovoz nekvalitních ukrajinských potravin, dále jim hrozí obdobný dovoz ze států MERCOSUR. Na státní hranici s Ukrajinou pokračují blokády polských zemědělců. Zjevná je celospolečenská únava z války na Ukrajině a z množství Ukrajinců v Polsku, o četných zabitých, přísně tajených vojácích dobrovolnících z řad Poláků na Ukrajině nemluvě. I když Tusk a spol. nepatří mezi eurohujery, platí, že být za dobře se všehoschopnou Evropskou komisí garantuje těžké poškozování svěřené země. Viktor Orbán a Robert Fico vědí dobře, proč se proti zvůli Evropské komise tak brání. Jak se to ale promítá do prezidentských voleb v Polsku, je otázkou.
Trochu mně mohly pomoci předvolební preference, ale opět jen za podmínky, že byly objektivní. Nejsilnější politickou stranou měla být PO, citelně klesla v posledních parlamentních volbách nejsilnější PiS, zásadně posílila Konfederace z 8,5 % na 18,5 % volebních preferencí. Trochu pomohl i přenos dvou asi stotisícových předvolebních shromáždění – v Poznani PO a z vesnického mítinku PiS. Jak se následně ukázalo, zejména mezi částí příznivců PiS vládl strach tazatelům přiznat, koho budou volit.
Výsledky
První kolo prezidentských voleb v Polsku při účasti 67,31 % voličů mezi třinácti kandidáty vyhrál předběžně primátor Varšavy Rafał Trzaskowski (PO) se ziskem 31,36 % hlasů. Je silně pro EU, polský západ a velká města na úkor polského východu a venkova. Do druhého kola postoupil také nezávislý kandidát PiS Karol Nawrocki s 29,54 % hlasů. Reprezentuje polský východ, venkov a euroskeptické voliče. O budoucím prezidentovi mezi nimi rozhodne druhé rozhodující kolo polských prezidentských voleb, které se bude konat 1. června. Výsledek prvního kola polských prezidentských voleb připomíná 1. kolo voleb prezidenta před pěti lety, kdy ale na místo Nawrockého kandidoval stávající prezident Andrzej Duda (PiS).
Třetí místo obsadil kandidát Konfederace Sławomir Mentzen s odhadovanými 14,81 %. Prezidentský kandidát Grzegorz Braun, který během jednoho z předvolebních shromáždění z radnice odstranil ukrajinskou vlajku, získal podle předběžného výsledku 6,34 %. Adrian Zandberg (odštěpenec od Levice, jeho frakce nevstoupila do Tuskovy vlády) získal 4,86 %. Šéf Třetí cesty a Sejmu polského parlamentu Szymon Hołownia dostal 4,99 %. Kandidátka Levice Magdalena Biejatová získala 4,23 %. Zbylí kandidáti nepřekročili hranici 2 %.
Výsledek je zjevným propadákem Hnutí Szymona Holownia, které v parlamentních volbách na podzim 2023 získalo s PSL 13,5 % odevzdaných hlasů voličů. Brusel prý vyděsila skutečnost, že Mentzen a Braun získali dohromady 21,15 % hlasů. Podpoří-li oni i jejich voliči Nawrockého, v druhém kole prezidentských voleb nejspíš zvítězí a stane se novým polským prezidentem.
Je zřejmém že kandidáti levice Zamberg a Bierová získali dohromady 9,09 % hlasů, tj. více, než získali v parlamentních volbách na podzim 2023 ve spojení ještě s jedním menším levicovým subjektem. Není to ale mnoho. Současně je zřejmé, že nejednotní toho pro neprivilegované vrstvy občanů vybojují ještě méně, než kdyby postupovali společně. Od pravice, zejména proevropské liberální tuskovské, toho neprivilegovaní polští občané mnoho čekat nemohou.
Jan Zeman