Podnikatelé vytvářejí pracovní místa, poskytují služby, opravují domy, provozují obchody a restaurace a udržují život v jednotlivých částech města.
Na konci roku 2024 bylo v Třinci evidováno 6976 ekonomických subjektů, z nichž byla zjištěna aktivita u 4175. Mezi nimi bylo 2799 aktivních podnikajících fyzických osob a 1376 aktivních právnických osob. Významně byly zastoupeny průmysl, stavebnictví, obchod, odborné a technické činnosti nebo ubytování a stravování. To znamená tisíce lidí, kteří nesou podnikatelské riziko a často zaměstnávají další obyvatele města.
Podpora místního podnikání však nemůže znamenat, že město bude automaticky zadávat zakázky firmám jen proto, že mají sídlo v Třinci. Veřejné zakázky musí dodržovat zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Přímé zvýhodnění pouze podle adresy sídla by proto bylo právně problematické a mohlo by také omezit soutěž a zvýšit cenu.
Otázka tedy zní: Jak může město pomáhat místním podnikatelům, aniž by porušovalo pravidla nebo vytvářelo uzavřený systém pro několik vybraných firem?
Prvním opatřením je lepší informovanost o zakázkách. Třinec používá elektronický profil veřejných zakázek. Menší podnikatel však nemusí mít zaměstnance, který každý den sleduje nové soutěže a studuje složitou dokumentaci. Město by mohlo zavést dobrovolný informační servis podle oborů. Stavební firma by dostávala oznámení o připravovaných stavebních zakázkách, dodavatel kancelářského vybavení o odpovídajících nákupech a pořadatel akcí o kulturních soutěžích. Přihlásit by se mohl kterýkoli podnik bez ohledu na sídlo. Místní firmy by však měly větší šanci se o zakázce včas dozvědět a připravit nabídku.
Druhým nástrojem je předběžná konzultace s trhem. Před složitější zakázkou může město veřejně zjistit, zda jsou podmínky splnitelné i pro menší podniky, zda není požadována zbytečně vysoká kvalifikace a zda lze zakázku smysluplně rozdělit na části. Velká souhrnná zakázka může být administrativně pohodlnější pro zadavatele, ale malá místní firma se do ní často nedokáže zapojit ani jako uchazeč.
Rozdělení musí být ekonomicky a technicky rozumné. Nemá se provádět uměle. Tam, kde je však možné soutěžit samostatně například údržbu, dopravu, dodávku materiálu nebo jednotlivé územní části, může vzniknout větší konkurence.
Třetím krokem by měl být městský koordinátor podnikání. Podnikatel často neví, na který odbor se obrátit s provozovnou, reklamním označením, předzahrádkou, stavební úpravou nebo pronájmem městského prostoru. Koordinátor by nerozhodoval místo příslušných úřadů. Pomohl by žadateli projít jednotlivými kroky, vysvětlil potřebné doklady a upozornil na možné překážky ještě před podáním žádosti.
Čtvrtou oblastí jsou městské nebytové prostory. Město by mělo zveřejňovat přehled volných provozoven, kanceláří, dílen a skladů včetně nájemného, technického stavu a podmínek využití. Dlouhodobě prázdný prostor nepřináší městu nájem a současně může zhoršovat vzhled okolí. U některých objektů by šlo nabídnout časově omezené zvýhodněné nájemné pro začínající podnikatele. Podmínky musí být veřejné, předem stanovené a přístupné všem, kteří je splní.
Pátým opatřením je pravidelný podnikatelský den města. Ne slavnostní setkání pouze pro velké společnosti, ale praktická pracovní debata řemeslníků, obchodníků, živnostníků, restauratérů i zaměstnavatelů. Město by předložilo plán investic a zakázek na další rok. Podnikatelé by pojmenovali největší administrativní a dopravní překážky. Následně by vznikl veřejný seznam úkolů a odpovědí.
Šestou oblastí jsou místní služby. Centrum města a některé místní části mohou přicházet o malé obchody, opravny a provozovny, které lidé potřebují, ale jejich provoz není snadno ziskový. Město nemůže dlouhodobě dotovat každou prodejnu. Může však pracovat s dostupným nájemným v městských objektech, krátkodobým parkováním pro zákazníky, přehledným značením a společnou propagací lokálních služeb.
Sedmým tématem je vzdělávání. Začínající podnikatelé potřebují informace o účetnictví, digitalizaci, kybernetické bezpečnosti, zaměstnávání pracovníků nebo předávání rodinné firmy. Město může tyto kurzy pořádat společně s hospodářskou komorou, školami a odbornými organizacemi. Podpora podnikatelů nemá být rozdáváním peněz bez výsledku. Jejím smyslem je odstraňovat zbytečné překážky, vytvářet férové prostředí a zajistit, aby se i menší firmy mohly ucházet o příležitosti.
Silná místní ekonomika nevznikne jedním dotačním programem. Vzniká ve městě, kde podnikatel ví, co se připravuje, kam se má obrátit a že pravidla platí pro všechny stejně.
PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky »SPOLEČNÁ LEVICE PRO TŘINEC« do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku PS PČR. BPP, nominován za ČSSD