O režisérech, kameramanech a hercích

Před několika dny nám v ranním bloku České televize připomněli tvorbu kameramana Jaromíra Šofra, muže, který byl podle režiséra Menzela stěžejní postavou jeho filmů, tedy Postřižin, Slavností sněženek či třeba Rozmarného léta. Údajně tak Šofra pochválil, podle Justine Faure (viz kniha Americký přítel), největší český režisér šedesátých let. Bez něj, měl Menzel ještě dodat, by filmy, jež natočil, nemohly mít takovou úroveň. Klobouk dolů! Pokud jde o Jaromíra Šofra, totéž by však mohli jistě říci i jiní tvůrci, s nimiž spolupracoval, ať již jde o Věru Chytilovou, Karla Kachyňu, Otakara Vávru, Hynka Bočana, Jiřího Svobodu…

Osobně nemyslím, že Menzel v té době, o níž píše Justine Faure, byl jedničkou českého filmu a ani bych se neodvážil říci o někom dalším, že byl nejlepší a mít při tom před očima kromě výše jmenovaných Václava Kršku, Martina Friče, Miloše Formana, Karla Zemana, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského, Jiřího Sequense. To prostě nelze. Také na ně média často zapomínají. Přitom jejich jména patří ke zlatému fondu naší kinematografie.

O těch, kteří stáli za kamerou, se však neví nic, nebo velmi málo. Přitom to jsou oni, co jsou jedním z hlavních pilířů každého filmu a spolurozhodují o jeho úspěšnosti. Mám na mysli třeba Jaroslava Kučeru, který natočil Noc na Karlštejně a Adélu, která nevečeřela, Vladimíra Novotného, kameramana Limonádového Joea a Obchodu na korze, Miroslava Ondříčka s filmy Božská Ema nebo Amadeus, Rudolfa Miliče s Atentátem a Muži v sedle anebo o Julia Vegrichta, jednoho z tvůrců Vsi v pohraničí a filmu Řeka čaruje? Ty málokdo zná. Bez nich a bez režisérů, by se přitom o některých autorech literárních námětů vědělo málo nebo vůbec nic. To je případ i Bohumila Hrabala. Nebýt Menzela a Šofra, kdo by přečetl jeho Postřižiny či Ostře sledované vlaky? O režiséru Menzelovi se ovšem něco ví, byl nositelem Oskara, o kameramanu Šofrovi vědí jen zasvěcenci, naproti tomu herce, kteří hráli v Menzelových filmech, zná snad každý. Tím ovšem nechci snižovat jejich herectví.

Objevit se na obrazovce anebo na stříbrném plátně znamená vysoko postoupit ve společenském žebříčku. Člověk se stane známým, byť jeho úloha ve filmovém světě je oproti režisérovi a kameramanovi, vlastně stovkách dalších, kteří musí zvládnout svůj dílek povinností, malá. Být známý není diplomem na chytrost a společenskou vyspělost, i když mnozí z liberálně naladěných herců si to myslí. Vlastě, kdo by si to nemyslel, když liberální postoj znamená dobrou roli a jestli se herec projeví veřejně i politicky, pak se mu otevřou dveře. Je známý, tvář propůjčuje literárním nebo filmovým hrdinům, proto musí, alespoň podle většinového chápání, být také čestný, pravdomluvný, informovaný. Tak se může stát i hlásnou troubou názorů prosazovanýmch velkými bratry a liberálními lídry. Proto, ať žije svoboda, demokracie, pravda… tedy ty naše. Kdo jiného je umí tak přitažlivě hájit než populární herci.

»Máme se jako prasata v žitě«, prohlásil herec Jiří Dvořák a nemyslel tím jen v porovnání s Indií, kam se zajel podívat. Před tím si s Ivanem Trojanem zajel předat zbraně a další dary Ukrajině, aby už konečně ty Rusy dostala na kolena. Munici pro Kyjev ostatně zabezpečuje zase herec, Ondřej Vetchý, se svými přáteli. Na protivládních akcích se objevují různí aktivističtí herci. Skoro mi připadá, že o účast na nich losují. Odměnou je jim role a vysoký životní standard. Působí to, jako by se celá kulturní fronta stavěla za Brusel, za prezidenta Pavla a za bývalé koaliční strany. Přitom o ně nejde, ale o to, že jejich tváře se hodí k politickému boji. Jsou známé a kdo je známý a pohledný a vyskytuje se na obrazovce, je jistě sečtělý, chytrý a vyzná se. Proto se mu musí také věřit. Důkazem je, kam to dotáhl představitel Arazima v četnících. Proto když se řekne Na Bělehrad!, pak i na ten nikoli Bělehrad se potáhne, nebo se připravíme, abychom na něj mohli táhnout.

Taková je zákonitost postavy z obrazovky, potažmo z filmového plátna. Čím populárnější, čím více se objevuje v bedně, tím více jsou konkrétní herec či herečka známí, tím více mohou působit v další přidané, tentokrát propagandistické roli, a tak zabezpečovat zadání. Všimněte si častost obsazování těch nejpolitičtějších protagonistů.

Ruku v ruce jdou zároveň honoráře. Čím víc jsou herci či herečky obsazováni, tím více peněz dostávají. Pokud třeba geniální herec netáhne za jeden provaz, nedostane zajímavé role, je méně znám a má méně peněz.

Film či televizní inscenace však tvoří především režisér a kameraman. Ti, kteří nejsou vidět na plátně či na obrazovce. Pokud přímo nepolitizují anebo netáhnou za jeden provaz se zadavateli, ví se o nich málo. Časem o většině z nich vůbec nic. Proto je jméno vynikajícího kameramana Šofra známo málokomu, ale když řeknete Vašáryová, Schmitzer, Hanzlík, Hrušínský (Postřižiny) či třeba Brodský, Brejchová, Kopecký, Matuška, Kolářová (Noc na Karlštejně), ty zná každý. Dokonce i Helenou Vondráčkovou nazpívaná stěžejní píseň bývá přiřčena Janě Brejchové. Také mezi výše zmíněnými bychom našli ještě nedávno politizující osobnosti. Přitom bez režiséra a bez kameramana by těžko mohli vytvořit tak přesvědčivé role.

V případě, o němž se zmiňoval dopolední televizní blok, se režisér jmenoval Jiří Menzel a kameraman Jaromír Šofr. Pokud jde o jiné filmy, šlo by o jiné významné režiséry a kameramany, kteří by si spíše zasloužili svou hrst slávy a diváci by si jich měli vážit především, protože oni jsou těmi pravými tvůrci filmů, které nás potěší.

Jaroslav Kojzar

REKLAMA
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Lenin maják, Lenin zvon… Petr Zuska se usmívá nad hereckou akcí Oldřicha Kaisera

Choreograf, tanečník, režisér, pedagog a bývalý dlouholetý umělecký šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska je známý i svými vystoupeními...

»Moc času nám nezbývá!« Jak se Ben Affleck naučil natáčet filmy s AI

V době, kdy se hollywoodští herci obávají umělé inteligence, se jeden velmi známý herec přece jen odvážil vzít býka...

Česko oslaví vznik republiky. Oficiální program, ale i ČSBS, Václav Klaus či Ne základnám

Česká republika si ve středu 28. října připomene 108. výročí vzniku samostatného československého státu. Den bude patřit pietním aktům,...

Clint Eastwood nemá velkou úctu ke kultuře Spojených států

»Amerika nestvořila téměř žádné skutečně originální umění,« říká šestadevadesátiletá legenda americké kinematografie. »Pouze westerny, jazz a blues jsou originálními...

Vláda nechce snižovat DPH na pohonné hmoty. Babiš spoléhá na zásoby nafty

Vláda nechce kvůli vysokým cenám pohonných hmot snižovat DPH. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu uvedl, že zdražování...

DALŠÍ NOVINKY

Evropa našla levnější plyn ve skladech: ventily jsou otevřené jako nikdy předtím

V první polovině listopadu Evropa odebrala ze svých rezerv rekordní objemy plynu. Tyto objemy jsou čtyřikrát vyšší než v...

Proč tři hlavní supervelmoci vyloučily umělou inteligenci ze svých jaderných arzenálů?

Po staletí velmoci snily o formě nadřazenosti, která by jim umožnila dosáhnout vítězství bez rizika a ztrát. S tím,...

Celer jako podzimní bomba. Léčí, pomáhá zhubnout a působí jako afrodiziakum

Leccos se traduje o celeru a jeho nejen zdraví prospěšných účincích. Již ve starém Egyptě byl celer používán jako...

Vánoce už klepou na dveře. Zoo Praha zve na adventní dílny, návštěvníci si vyrobí vlastní věnce

Vánoční atmosféra dorazí do Zoo Praha ještě před začátkem adventu. Zoologická zahrada připravila na čtyři listopadové víkendové dny tradiční...

17. listopad v ulicích: bohatý program. Nezapomíná se ani na rok 1939

Letošní 17. listopad nabídne po celé republice pestrý program. Vedle tradičních vzpomínkových a pietních setkání se chystají koncerty, kulturní...

Slíbili bombu a střelbu: dva mladí Ukrajinci byli vyhoštěni z Polska

Dva ukrajinští občané ve věku 18 a 19 let byli ihned vyhoštěni z Polska poté, co ve Vratislavi provedli...

Ruský »zázrak« proti rakovině. Metastázy zmizely u prvního pacienta, který dostal vakcínu NeoOncovac

První data ze zavádění personalizované mRNA protirakovinné vakcíny NeoOncovac v Rusku jsou optimistická. První pacient s melanomem, který tuto...

Klempíř jednal s eurokomisařem o ČT a ČRo. Změny financování chce zatím pozastavit

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jednal dnes prostřednictvím videohovoru s evropským komisařem Michaelem McGrathem o budoucnosti veřejnoprávních médií...

Šéfka IOM: Klimatická krize může vyhnat z domovů přes 200 milionů lidí

Více než 200 milionů lidí se kvůli klimatické krizi stane uprchlíky, uvedla šéfka Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Amy...

Daniel Krob rozezní svou kytaru na koncertu Majestát hudby

Stačí několik tónů a okamžitě se nám vybaví oblíbený film, nezapomenutelná scéna nebo vzpomínka na dětství. Právě takovou sílu...

4 KOMENTÁŘE

  1. Českoslovenští herci a herečky, kteří se měli za socialismu jako prasata v žitě, po listopadovém puči 1989 odhodili svoje tituly národních a zasloužilých umělců a svá socialistická ocenění a tituly a zůstávajíce stále prasaty snaží se naskočit do nového žita, tentokrát kapitalistického.
    Z českých herců a hereček je už dnes normálnímu člověku jen šoufl. Zvláště když herci dnes veřejně hajlují podporu, poslušnost a oddanost polistopadovému zfašizovanému režimu, mnozí herci svým nevysokým intelektem.

  2. Hlavně platí, že před rokem 89 se točily filmy s maximální řemeslnou kvalitou. Ačkoli je teď technika mnohem dál, jsou šity horkou jehlou a na jejich úrovni je to znát. Kvantita nahradila kvalitu.

  3. Soudruhu Kojzare, vy fakt nezklamete. Takže všechna ta omáčka na začátku, se kterou by se jakž takž dalo souhlasit, vám opět slouží jen jako zástěrka k útoku na současné herce a režiséry, kteří si dovolují vyjádřit svůj negativní postoj k ruskému imperialismu. Jejich dehonestace, že to vše dělají jen za příslib filmových a televizních rolí a tím si zvyšují svůj životní standard, je podlá a nízká. Herci a občané této republiky jsou občané jako každý jiný a mají tak právo vyjádřit svůj názor. Jak vidno z ohlasů, naslouchá jim spousta lidí, zatímco vám jen pár pomatenců.

Diskuze je uzavřena.

REKLAMA
Poslední zprávy