Veřejná doprava v 21. století žádá kvalitní přestupy mezi jednotlivými druhy veřejné dopravy. Je pravda, že ne vždy se to dá zařídit optimálně ve stylu: k jednomu nástupišti přijedou dva vlaky, lidé přestoupí z jednoho na druhý a obráceně a oba vlaky vzápětí vyrazí na další cestu. Kromě požadavku blízkosti přestupních bodů (běhat s kufrem nebo s miminem v náručí dvě stě metrů je nepříjemné i pro mladého zdravého člověka, o babičce o holi nemluvě) je na místě požadavek pokud možno absence výškových rozdílů, a pokud už jsou, postavit chodníky bez schodů a umožnit tak přechod i osobám s omezenou schopností pohybu. Někdy jsou nezbytné i jezdící schody, popř. výtahy. Přiměřené osvětlení případných podchodů by mělo být samozřejmostí, stejně tak péče o pořádek. Platí nejen pro správce příslušných přepravních bodů, ale také pro cestující a jiné návštěvníky. Slušný člověk neodhazuje odpadky, kam mu od ruky upadnou, na zastávkách veřejné dopravy nekouří atp.
Je pravda, že na řadě míst jsou v Praze přestupy kvalitní a nejde jen o zastávky tramvají a nástupiště vlaků na nádraží. Je též pravda, že na některých místech přestupy kvalitní nejsou. Někde s tím nejde mnoho dělat, klasicky při daném trasování v obtížném terénu centrální Prahy jsou přestupy na přestupních stanicích metra Muzeum, Můstek a Florenc dosti složité. Je též pravda, že někde kvalitní přestupy chybí zcela zbytečně, protože investor na ně nemyslel, resp. odvedl při přípravě přestupního bodu nekvalitní práci…
Podívejme se na některé problematické přestupy v Praze.
O podivném přestupu, resp. ukončení tramvajové trati ve Slivenci v polích kus od zástavby jsem již psal, viz zde. Nebudu se opakovat.
Ne příliš se povedl přestup »metro – tramvaj« Radlická na Praze 5, zprovozněný 4. října 2008 s prodloužením tramvajové tratě. Tramvajová smyčka je veliká, ale z tramvají se vystupuje i nastupuje dost daleko od stanice metra. Při jejím vymýšlení se na cestující moc nemyslelo. Přitom i dnes by neměl být problém místo výstupu z tramvají i nástupu do tramvají posunout blíže ke stanici metra (i blíže k centrále Obchodní banky), v obou případech asi o 50 metrů.
Ze stanice metra Depo Hostivař na Praze 10 od jejího zprovoznění 26. května 2006 je to na terminál autobusů dost daleko. Bylo lepší řešení? Bylo. Stačilo při projektování stanice metra využít delší sousední kolej a postavit stanici o 50-100 metrů blíž k terminálu. Od 13. srpna 2022 v terminálu přibyla smyčka tramvají. Pro ni jinde místo nebylo. Situaci nezlepší připravovaná železniční zastávka poblíž terminálu, neboť železniční trať je poměrně daleko a dlouhý tudíž bude i přestup z vlaků a na vlaky. Vzhledem k trasování železnice – malešické spojky – se žádné lepší řešení nenabízí.
Autobusy, na něž se nastupuje u ulice Jugoslávská na Praze 6, se svým nástupem dost míjí s metrem i s tramvají ve stanici Dejvická. Nedopatření? Zřejmě ano. V každém případě se tak děje na účet cestující veřejnosti. Mám za to, že by neměl být problém přivést i tyto autobusy odjíždějící z Vítězného náměstí i ke stanici tramvají Vítězné náměstí a možná i ke stanici metra Dejvická.
Nádraží Podbaba na Praze 6 (rozuměj vlaková zastávka, byť v ní staví i zastávkové rychlíky do Děčína) bylo postaveno asi v jediné možné poloze. Co však je evidentně nezvládnuté, to je přístupová cesta, značně vzdálená od konečné zastávky tramvají. Prý proto, že se na tamní nové konečné tramvají nenastupuje ani nevystupuje. Ptám se, zda by nebylo lepší, kdyby nástupní i výstupní zastávka tramvají byla ve smyčce a ke smyčce byl i přístup od Nádraží Podbaba?
Asi největším přestupním hororem je v Praze křižovatka Vypich na Praze 6. Za socialismu šlo o málo problémovou křižovatku, až na nějakou tu nekázeň řidičů, cyklistů i pěších. Po roce 1989 přišel vysoký růst silniční dopravy spojený se zahlcováním této křižovatky. Situaci na Vypichu nejvíce zhoršila neprioritní výstavba prodloužení trasy metra A z Dejvické, prosazená proti zdravému rozumu primátorem Pavlem Bémem z ODS, navíc v úseku Nádraží Veleslavín – Nemocnice Motol bez dostatečného dopravního zdůvodnění. Křižovatku Vypich trasa metra podchází, a to bez stanice.
Pro autobusy obsluhující Nemocnici Motol se ve vazbě na nový úsek metra hledalo ukončení. Našlo se v prostoru tramvajové smyčky u křižovatky Vypich. Problém je, že se řešení odfláklo. Jak nástup, tak výstup cestujících na Vypichu je hodně stranou od konečné i zastávky tramvají. Nebylo to přitom nutné. Kdyby se tamní smyčka tramvají při komplexní rekonstrukci poněkud zvětšila, mohlo se v ní vystupovat i nastupovat s krátkým přestupem na tramvaje. Muselo by se ale myslet na cestující a ne razit hrubě chybné heslo »Chceme metro, ne rychlodráhu!«
V lednu a v únoru 2024 na nové železniční zastávce Praha Rajská zahrada, zprovozněné s novým jízdním řádem 10. prosince 2023, tak trochu straší. Že se její stavba loni na půl roku zastavila, protože pražští radní nebyli s to nechat stavět lávku, bez které je těžké se z železniční zastávky Praha Rajská zahrada dostat na pouhých 50 metrů (vzdušnou čarou) vzdálenou stejnojmennou stanici metra, je ostudné. K 8. únoru 2024 je lávka stále ve stavbě. Tedy, na sever do Satalic je hotová a slouží cestujícím. Na jih ke stanici metra a k sídlišti Černý most nikoliv. Musíte sejít nebo sjet výtahem dvě patra k auty silně frekventované ulici Poděbradské, tam jít asi padesát metrů podél silnice, sejít do nového podchodu pod Poděbradskou, vyjít na druhé straně a od podchodu jít ke stanici metra, která je navíc dvoupatrová. Pražští radní slibují, že do konce března (snad myslí 2024) bude lávka hotová a přestup »metro – vlak« se na Rajské zahradě zjednoduší.
Jan Zeman