Nad moudrostmi paní Decroix

Se vzděláním ostravské rodačky, političky z Vysočiny, slečny Táborské, dnes Evy Decroix, je to zamotané. Všude byla chvíli, všechno začala, nakonec nedokončila, přesto se honosí, ale to už jako známá politička, titulem Ph.D. a MPA. Všechno je u nás možné, i svého času doktoráty z plzeňských práv, kterými se prokazují leckteří politici, byť by tomu bylo třeba za pár měsíců údajně usilovného studia při souběžném zastávání vysokých funkcí.

U paní Táborské-Decroix to ovšem je jinak. Dlouhá řada jejích studií táhnoucích se od roku 2000 je těžko k vysledování. Byl by to detektivní příběh, který jí od druhého ročníku studia na pražské Pedagogické fakultě všelijakými peripetiemi dovedl až k titulu na pražských právech a diplomacie na CEVRO Institutu. Oba tituly obdržela v téže době. Jako významná poslankyně a funkcionářka ODS. Buď poslanci nemají moc práce, že jim zbývá tolik času k tak náročným studiím, anebo to bylo… Tím ovšem nechci snižovat její nadání a studijní schopnosti. Někdy délka studií napomáhá k lepšímu chápání studijních předmětů.

Nejde mně však o její cestu za tituly, i když by možná šlo o zajímavou záležitost. Nejsem novinář z bulváru. Jde mně o její slova o chátře, tedy o ta, jež otevřela další Pandořinu skříňku… Měla být údajně o vděčnosti a hrdosti…

»Byla jsem! S vděčností a hrdostí za Česko. Jen fakt nechápu, jak jsme mohli prohrát volby a pustit ke kormidlu tuhle svoloč. Lekce! Velká.«

Paní Táborská-Decroix byla prý pyšná na Česko. Nač konkrétně? Nezmínila se. Bylo to na aféru bitcoin, kterou zametala pod stůl? Na milion odnesený z Fialovy Kampeličky a dodnes se nikdo neodvážil prošetřit, jak se tam vzaly a kde je jejich původ? Či kdo vydělal na předražených ef pětatřicítkách, protože v éře liberalismu není nic zadarmo? Jak je to s kauzou Dozimetr a penězi pro stranu Starostů? Proč Ivan Bartoš nebyl hnán k odpovědnosti za zvoraný zákon o nemovitostech, což nás všechny stálo nemálo peněz? Proč mlčí, ač byla členkou vlády, o úmyslných chybách a nenaplněných položkách, je přece právnička, o doslova dírách v Stanjurou připraveném rozpočtu? Proč, proč, proč? Namísto toho opět perlí moudra, jež šíří v médiích.

Nelze se divit, že vyvolala velmi rozzlobené ohlasy. Kdo by totiž na sobě nechal takové Kainovo znamení, jako je nazvání chátrou. Ti, co prohráli volby, skončili pro svou asociálnost, kauzy a špatné vládnutí. Nikoli pro to, že posunuli Česko někam kupředu. Dostali stopku od voličů a nemohou se s ní smířit. To vyvolává nesmyslné reakce. Zvláště těch, kteří se nejvíce na této prohře podíleli. Mezi ně patří bývalá ministryně spravedlnosti paní Táborská-Decroix. Ukázkou, že nic nepochopila, nebo že nemá na to něco pochopit, jsou její následná vyjádření…

»Vážený klube ANO, rozumím, že se vám hodí každý důvod pro to, abyste s námi nemuseli komunikovat. Rozumím, že je mnohem jednodušší požadovat po někom omluvu, než si udělat pořádek ve vlastních věcech a začít vládnout tak, aby nám tady z toho všem nebylo trapno. Já vám ale samozřejmě tu radost neudělám – abyste mohli svádět na mě, že nefunguje Sněmovna, protože vy nemůžete komunikovat.«

»Jestli máte pocit, že způsob, jakým vládnete, je důstojný, správný a funkční, já se vám mileráda omlouvám a budu se těšit, jak konečně začneme fungovat ve Sněmovně a jak nám začne fungovat vláda s respektem k demokracii, za kterou se nebudeme muset stydět a nebudeme z ní mít ten pocit, který jsem vyjádřila v tom příspěvku.«

»Že jsem použila výraz svoloč? Jako právník sleduji sotva pár týdnů, co kabinet předvádí, jak překračuje hranice a limity nastavené naší demokracií. Je mi z toho opravdu smutno. Vláda neustále převrací základní hodnoty, a proto lidé stáli v neděli na náměstí.«

Nevím, co myslela paní exministryně základní hodnotou. Ani onou naší demokracií. Myslí opravdu, že jen to, co nám předvedli Fialovci, bylo demokratické? Že základní hodnotou je jen to, co oni tvrdí? Pak málo jí její učitelé naučili. Nebo měla špatné učitele. Pro osvěžení, speciálně pro paní Táborskou-Decroix, jednu základní poučku: »Demokracie (z řeckého démos – lid, kratein – vládnout) je forma politického zřízení, kde moc vychází od občanů, kteří se podílejí na správě státu přímo nebo prostřednictvím zvolených zástupců. Je založena na vládě většiny při respektování práv menšin, svobodě slova, rovnosti a právním státu.« Tato slova souvisí  se zmíněnou základní hodnotou. Píše se v nich o tom, že je založena na vládě většiny. Neuvědomuje si paní exministryně, že svou špatnou vládou tuto většinu strana, za níž tak lobbuje, ve volbách ztratila? Pak je to s ní ovšem dost špatné.

To, co řekla nebo napsala, zcela jistě nebyl především zájem o lepší příští naší vlasti, o to, aby lidé – nejen ti zmanipulovaní Facebookem a televizí – se měli lépe a neztráceli naději, o to, abychom se zasadili všemi svými silami o mír v Evropě. To vše se nesplnilo za minulé vlády. Proto jí voliči neumožnili znovu vládnout. Jak jednoduché poučení!

Ta vláda, která je dnes u moci, musí napřed odmést odpadky z cesty, než se dostane k úplnému plnění svých předvolebních slibů, a věřte, že toho svinstva, co zůstalo po těch minulých, tedy i po paní Táborské-Decroix, zůstalo hodně.

Jaroslav Kojzar