Případ městského bytu na Praze 3, který se nyní dostal až k soudu otevírá důležitou otázku.
A začněme pozitivně: je dobře, že se podobné případy prověřují a řeší.
Městské byty nejsou běžným soukromým majetkem. Jsou majetkem městské části a jejich smyslem je pomáhat lidem, kteří mají skutečný problém zajistit si odpovídající bydlení na běžném trhu.
Proto je podle mě naprosto legitimní ptát se:
- Kdo městský byt skutečně potřebuje?
- Užívá ho nájemce tak, jak bylo dohodnuto?
- Nezůstávají městské byty obsazené lidmi, kteří už jejich pomoc nepotřebují?
- A jsou pravidla stejná a srozumitelná pro všechny?
Současně ale musí platit ještě jedna zásada: radnice musí postupovat férově, transparentně a na základě řádně zjištěných skutečností.
Nestačí někoho podezírat. Nestačí ani dobře míněné rozhodnutí. Pokud město někomu vypovídá nájem městského bytu, musí mít pro svůj postup dostatečné důvody a být schopné je obhájit.
To není formalita. Je to ochrana veřejného majetku i ochrana nájemníků.
Praha 3 by proto měla mít jasný systém, který zajistí, že městské byty skutečně plní svůj účel.
Protože městský byt není odměna ani privilegium.
Je to veřejný majetek, který má pomáhat tam, kde je to opravdu potřeba.
A pokud se ukáže, že někdo pravidla obchází, je správné, aby se tím městská část zabývala.
Stejně tak je ale správné požadovat, aby při tom postupovala transparentně, stejně vůči všem a právně bezchybně.
Právě tak má podle mě vypadat odpovědné hospodaření Prahy 3 s městskými byty.
Josef Sláma, zastupitel Prahy 3 a vedoucí kandidát koalice »SPD, Trikolora a NK pro P3 s podporou PRO a Přísahy«
Koho zajímá tahle pidistrana?
To je taková mantra, že každý před volbami slibuje DOSTUPNÉ BYDLENÍ.