Alena Maršálková vcelku zdařile popsala spor o projekt výstavby Závodu na energetické využití odpadu (ZEVO) v Českých Budějovicích, viz zde. Jak už to tak bývá, ve sporu se střetává vícero pravd a nemusí být jednoduché se ve věci orientovat. I když projekt podrobně neznám, dovolím si k němu připojit pár obecnějších poznámek.
1) Závody pro energetické využívání odpadů jsou ekologicky šetrné druhy nakládání s odpady, oproti jejich skládkování. U emisí skleníkových plynů bylo před deseti lety v Praze asi 20x šetrnější jejich využití v ZEVO Malešice proti skládkování na skládce v Ďáblicích na severním okraji Prahy. Jinak ale šetrnost vypadá ve srovnání s tříděním a recyklací směsných komunálních odpadů. Efektivnost tohoto třídění a recyklace je velice diferencovaná, od vysoce efektivní recyklace skleněných střepů přes efektivní recyklaci starého papíru až po kontroverzní recyklaci plastů. Problém je, že plastů je mnoho druhů a efektivně se recyklují jen dva druhy plastů, zejména pet lahve. Výsledkem je, že většina vytříděných plastů pro nemožnost využití k recyklaci nakonec v Praze a okolí stejně končí v ZEVO Malešice, resp. na místě je jejich přímý odvoz do ZEVO a dotříďování uskutečňovat v areálu ZEVO Malešice. Ušetří se tak za dopravu a její ekologická negativa. Konečně, vykazované úspěchy v recyklaci plastů v Česku se ukázaly jako neodpovídající realitě.
2) Bez spaloven odpadu se neobejdeme, byť s tím nesouhlasí čeští radikální ekologové. Otázkou je technická úroveň spaloven a jejich množství včetně kapacity. Toto plně platí i pro ZEVO, o který v Českých Budějovicích jde. Viděl jsem již v roce 1993 ZEVO s nízkým komínem v centru Vídně, metropole ekologicky až hystericky šetrného Rakouska, a bez problémů. Radši bych ale argumentoval ZEVO Praha Malešice, který je dobrým příkladem energetického a ekologicky šetrného využívání směsných komunálních odpadů. Pokud bude mít ZEVO České Budějovice parametry alespoň ZEVO Malešice včetně provozní kázně, problém s ohrožením životního prostředí by vzniknout neměl. Chápu ale převažující lidskou mentalitu »hlavně ne u mého dvorku«.
3) Když říkám »ZEVO je obecně šetrná a efektivní«, neznamená to nutně efektivnost v konkrétním případě Českých Budějovic. Pro mě zcela nepochopitelné je, že v Jihočeském kraji mají vyrůst čtyři spalovny, z toho tři klasické ZEVO. Odvozuji z toho, že plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje byl vypracován a schválen na mizerné úrovni. Snad podle zásady »Já jsem kohout, moje to hnojiště«. Pokud má být spalovací kapacita těchto čtyř spaloven asi 2,5krát vyšší než je produkce směsného odpadu v Jihočeském kraji, je to zjevně špatně. Takový postup musí v praxi tvrdě narazit a snaha svážet odpady z jiných krajů za cenu vysokých dopravních nákladů určitě efektivní není.
4) Nechci hodnotit dopravní napojení uvažovaného ZEVO České Budějovice. Nemělo by se stát, aby kukavozy projížděly centrem města či přes jiné citlivé oblasti. Požadavek zapojit do svozu směsného komunálního odpadu do ZEVO železnici je jistě na místě. Otázkou je, do jaké míry je to reálné.
5) Jihočeský kraj má velký zdroj odpadního tepla – kondenzační atomovou elektrárnu Temelín. I stávající dva bloky JETE mohou efektivně vytápět nejen blízký Týn nad Vltavou, ale také České Budějovice (nedávno byl dokončen horkovod z Temelína do Českých Budějovic, ale má pokrývat jen asi polovinu potřeb centralizovaného tepla ve městě, což je nepochopitelně málo), Písek (v tomto úhlu pohledu nedává stavba ZEVO Písek smysl), Strakonice, Tábor včetně Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí (také zde spalovna nedává ve srovnání s dodávkami tepla z JETE smysl) a městečka a obce při trase příslušných horkovodů. V Českých Budějovicích, ve Strakonicích a v Táboře byla část tepla požadována v technologické páře. Příslušná konverze horké vody na páru je možná, ale není zadarmo. Celý Písek je vytápěn horkou vodou, takže zde tento problém není.
Jan Zeman
Diskuze je uzavřena.