Vrchní spalovač mrtvol (covidových) maniakálního vzezření, Jaroslav Flegr, znovu povstal. Vzhledem k tomu, že tentokrát neujíždí na tom svém, byť o mrtvoly jde rovněž, nabízí se dvě vysvětlení. Buď se rozcvičuje před podzimní vlnou, nebo osedlává jiného koně.
Na svém twitterovém profilu zpucoval ministryni obrany, že potlačuje… – »Černochové prý není líto Duginové a jejího truchlícího otce. Mě je otce líto. Věčná škoda, že se svou povedenou dceruškou nebyl v autě, nemusel by teď truchlit. (Já totiž nepotlačuji přirozenou lidskou reakci na smrt lidské zrůdy podílející se na vyvraždění ukrajinského národa).«
Z toho »člověka« po mně skáče husí kůže, kdykoli jen slyším jeho jméno. Flegr (ještě navíc s krátkým »e«, už to není normální), natož vidím-li ho. Kdyby nám v kotcích chrochtalo tolik prasat, kolik máme v české zemi šílenců, byli bychom v produkci vepřového soběstační na desítky let dopředu a kilo masa by stálo deset korun. Ona však, bohužel, nechrochtají v kotcích, ale v médiích a na sociálních sítích.
Hádejte, co by mě zajímalo? Zda tato nelidská individua znají i sexuální vzrušení, nebo jim k podobnému emotivnímu prožitku stačí, když se »udělají« na Twitteru?
Já vždycky než někoho takhle roztrhám na cucky, přemýšlím, jak takový (ne)člověk uvažuje. U těchto týpků jsem zatím pokaždé došel ke stejnému závěru – oni neuvažují, nepřemýšlí, oni nenávidí. Jsou podminovaní nenávistí. A vybuchují. A jsou těžce zakomplexovaní. Flegr možná kvůli svému kukuči, který na módní přehlídkové molo vážně nepasuje (jedině kdyby ta která značka chtěla přestat vyrábět např. slipy či boxerky), a Černochová…? To je ještě horší!
Bezdětná, rozvedená ženská s padesátkou na krku, která má jen své náboje a tanky – to zamává s nejednou ženskou. S ministryní dokonce tak, že bezmála rozdala zásoby armádní výzbroje a výstroje, aby nadopovala své jalové ego. Každá taková holt reaguje úměrně svým možnostem. Některá se dá na chlast, jiná nahání chlapy, kde se dá, no a Jane si z ministerstva obrany udělala proUK charitu (toto UK není zkratka Univerzity Karlovy). Chrochtá si blahem, že jí dělají dobře v Pentagonu, že si žmoulá ruku s americkým rezortním kolegou a u zabití Duginové vrcholí.
Možná jsem s tím výrazivem ne každému po chuti, ale takto se věci mají. Nejvíce mě děsí, že k pravdě mám asi tak daleko, jako že 24. prosince je Štědrý den. Domnívat se, že o personálním obsazení jakéhokoli ministerského postu rozhoduje v první instanci premiér a jeho koaliční partneři, je bohapustá naivita hraničící s neomluvitelnou blbostí. Že si v našem případě sedli SPOLU politolog s exstarostou, traktoristou, dredistou a andragogistkou a po vyčerpávajícím jednání došli ke vzájemné shodě, že ministryní obrany se stane bankovní úřednice, tak to, jak říkal v Černých baronech kapitán Ořech, »kurva ani omylem«. Do těchto pozic jsou zpravodajskými a jinými službami instalovaní lidé mocichtiví, psychicky labilní, snadno manipulovatelní a se škraloupy z minulosti, aby mohli být lehce vydíratelní, pokud by se chtěli cukat. Zjednodušeně řečeno – vládnou nám všehoschopní blázni. Chcete-li důkaz, pozorně sledujte každodenní počínání třeba zrovna této vlády.
Pavel Votruba
Diskuze je uzavřena.