Kdyby někdy v budoucnu existovala na UK (rozuměj Univerzitě Karlově, nikoli Ukrajině…) fakulta alibismu, jistě by ve skriptech pro studenty nechyběl přímo instruktážní příklad z rozhovoru předsedy SPD Tomia Okamury pro Seznam.
Takže, budoucí studenti fakulty alibismus UK Praha, čtěte pozorně:
Seznam: Pane předsedo, programové prohlášení bude obsahovat obecné referendum bez toho, aby se týkalo případného vystupování z EU a NATO. Ale právě toto téma pro SPD bylo velmi důležité. Proč jste udělali krok zpět?
Okamura: Zaznamenal jsem, že se debata trošku posunula, tak to upřesním. My jsme v rámci debaty podle mého názoru dosáhli značného úspěchu. Když rozklíčujete formulaci kolem referenda, není to tak, že se nebude smět hlasovat o mezinárodních závazcích. (Alena Schillerová ve čtvrtek po jednání uvedla, že se referendum objeví v programovém prohlášení s explicitní podmínkou, že se nebude týkat mezinárodních závazků vyplývajících z členství v EU a NATO – pozn. red.) Nám se podařilo vybojovat, že bude možné hlasovat například o přijetí či nepřijetí eura nebo o přijetí či odmítnutí emisních povolenek ETS II. Stejně tak třeba odmítnutí migračního paktu.
Nechat zkoumat jako ČLENSKÁ (!) země EU referendem projekty, na kterých Evropská unie stojí, které jsou pro euroatlantický Brusel zásadní (euro, migrační pakt, emisní povolenky atd.), je stejný neologismus, protimluv či stejná pitomost, jako instruovat pedofila, že děti osahávat může, ale nesmí ho u toho nikdo vidět.
Nebo ještě jinak – proč potom setrvávat v EU, když by se každý z těch zásadních bruselských projektů ocital na hraně přijatelnosti stran občanů? Chápete tu pitomost, kterou Okamura řekl? Referendum o setrvání v EU ne, k tomu nemáme podporu, ale o zásadních projektech EU ano. U Schillerové mě to nezaráží, od ní a od ANO nelze čekat nic jiného, ale doufal jsem, že Tomio bude radikálnější kamikadze. Nebude.
Pavel Votruba
Diskuze je uzavřena.