Tranzice je proces, během kterého trans a nebinární lidé začínají žít pod svým skutečným genderem. Může mít formu sociální (změna používaného jména, oblečení, účesu či gramatického rodu), lékařskou (operace, hormony) a úřední (změna dokladů).
Zeptám se takhle – věděli jste to? Nebo ještě jinak – věděli jste, že takový pojem existuje? Já ne. Tranzice… Boha jeho. Nejdřív jsem si myslel, že je to nějaká samice od někoho, ovšem není. Je to MAGOR.
Byl to šok. Jak zvládnout tranzici dítěte? Radí psycholog i matka trans syna. Pro mě taky, když jsem si tento titulek přečetl na novinky.cz. Mám jednoduchý recept: Nakopat tomu dotyčnému prdel, profackovávat ho aspoň třikrát denně, strčit mu do ruky vidle a nechat vykydat prasečák, ty prasečáky bych systémově organizoval v rámci zákonem daných ozdravných pobytů, nebo jej poslat s krumpáčem mezi cikány. A kdyby ani to nepomohlo, jako speciální terapii bych ordinoval transformaci do vězně Buchenwaldu. Minuta dvě by stačily a bylo by po tranzici. Jen na kukačku. Tam by svůj skutečný gender našli jednou pro vždy tak rychle, až bychom je nestačili přebalovat. (Jen pro pořádek zdůrazňuji, že tyhle magory nechci nikam zavírat, ani je jakkoli zákonně trestat – to abych nebyl lapen za slovo, jen bych je k lidskému utrpení nechal přičichnout, aby je tyhle bizarnosti přešly.)
»Určit, kolik tedy máme genderových identit, je složité, protože každý člověk tuto identitu prožívá individuálně,« píše se ještě v onom citovaném článku z novinky.cz.
Jo, určitě. Tihle magoři totiž nejsou nemocní, to je prachsprostá rozmařilost, rozcapenost, chcete-li. Z přebytku materiálních požitků a z nedostatku hodnotné životní náplně, a jak s oblibou dodávám, zejména z nedostatku fyzické práce a plnění základních lidských povinností všeobecně. Kdejaký magor má výsostné právo být čímkoli, ale nemá povinnost být normálním. Právě v tomto je onen pomyslný pes zakopaný. Práva musejí být v rovnováze s povinnostmi, takto ideální stav bude vždycky ten, když soubor povinností bude všechna ta práva převyšovat. Jenže dnes žijeme v době, kdy zmíněný poměr je naopak. Proto se množí tranzisté.
Dušan Sedlák
Diskuze je uzavřena.