Na místě bývalého třineckého zimního stadionu vzniká výzkumné a vývojové centrum CirkArena. Má se zabývat cirkulární ekonomikou, tedy zejména hledáním způsobů, jak lépe využívat průmyslové, stavební a biologické odpady.
Na první pohled jde o projekt, který může Třinci přinést mnoho dobrého. Nová pracovní místa pro odborníky. Spolupráci s univerzitami a firmami. Moderní výzkum zaměřený na problémy, které jsou pro průmyslový region skutečně důležité. A také nové využití místa, kde dříve stála stará Werk Arena. To vše má svou logiku.
Současně však jde o projekt s celkovými plánovanými výdaji ve výši přibližně 2,2 miliardy korun. Z Operačního programu Spravedlivá transformace má přijít 1,67 miliardy, dalších 200 milionů ze státního rozpočtu a přibližně 330 milionů má tvořit vlastní spolufinancování. Samotná stavba byla vyčíslena na 1,236 miliardy korun bez DPH. Zbývající prostředky mají pokrýt technologie, výzkumnou činnost, personální náklady a další související výdaje.
Je důležité říci, že nejde o městskou investici za 2,2 miliardy korun placenou z rozpočtu Třince. Jde především o evropské, státní a vlastní prostředky nositele projektu. To ale neznamená, že se občanů Třince projekt netýká. Vzniká přímo ve městě, ovlivní jeho okolí, dopravu, pracovní trh, bydlení i další rozvoj celé lokality. A právě proto je správné položit otázku: Podle čeho za několik let poznáme, že CirkArena splnila svůj účel? Zvedla životní úroveň obyvatel. Kdo a kam odvede daně?
Výstavba byla zahájena v prosinci 2025, dokončení se plánuje na rok 2027 a plný provoz centra by měl začít v roce 2028. Výzkumné aktivity však podle organizátorů probíhají již nyní na partnerských univerzitách a ve výzkumných organizacích. To je dobrá zpráva. Výzkumné centrum nemá být pouze zajímavou budovou. Jeho hlavní hodnotou musí být výsledky práce lidí, kteří v něm budou působit.
Nestačí proto hodnotit, zda byla stavba dokončena včas a zda se podařilo vyčerpat evropskou dotaci. Skutečnou efektivitu budou ukazovat jiné údaje. Kolik pracovních míst přímo v Třinci vznikne? Kolik zaměstnanců bude v centru působit dlouhodobě a kolik pouze po dobu dotačního projektu? Kolik výzkumných výsledků se podaří převést do reálného provozu podniků? Kolik patentů, licencí, užitných vzorů nebo nových technologií vznikne? Kolik soukromých firem bude ochotno za služby centra skutečně platit? Kolik dalších peněz získá CirkArena z evropských výzkumných programů, zakázek a spolupráce s průmyslem? A jaký konkrétní prospěch z projektu budou mít firmy a občané přímo v Třinci?
CirkArena deklaruje zaměření na průmyslové, stavební a biologické odpady. Má spolupracovat s českými technickými univerzitami, výzkumnými institucemi, veřejnou správou i průmyslovými podniky. Jejím cílem je mimo jiné hledat využití materiálů uložených v haldách, odvalech a odkalištích a pomáhat podnikům snižovat množství odpadu a spotřebu prvotních surovin. To je oblast, která může mít pro náš region mimořádný význam. Každý výzkum však nese určitou nejistotu. Ne každý projekt skončí výrobkem, který se začne prodávat. Ne každý objev bude možné okamžitě zavést do praxe. U vědy proto nelze požadovat, aby se každá koruna rychle vrátila v podobě zisku. Veřejná investice takového rozsahu ale musí mít předem stanovené měřitelné cíle.
Veřejnost by proto měla pravidelně dostávat například přehled o počtu zaměstnanců, výzkumných projektech, smlouvách s podniky, získaných patentech, soukromých příjmech a technologiích zavedených do provozu. Takový přehled by neměl vzniknout až po deseti letech. Měl by být zveřejňován každý rok. Důležitá bude také ekonomická udržitelnost po skončení hlavního dotačního období. Projektové dokumenty počítají s dlouhodobou udržitelností nejméně do roku 2037. Proto je namístě ptát se již nyní, z čeho bude centrum financovat svůj provoz po vyčerpání počátečních dotací.
Budou hlavním zdrojem další veřejné granty? Zakázky průmyslových podniků? Pronájmy laboratoří? Licenční příjmy? Nebo kombinace všech těchto zdrojů? Žádná z těchto možností není sama o sobě špatná. Veřejnost by ale měla znát předpokládaný provozní rozpočet a plán, podle kterého se má postupně zvyšovat podíl vlastních příjmů.
Samostatnou otázkou je přínos pro samotné město a tedy lidi, kteří zde žijí. Projekt slibuje veřejný prostor, popularizační přednášky, workshopy a programy pro školy, dospělé i seniory. CirkArena se tedy nemá uzavřít pouze vědcům a podnikům. To je správný záměr. Město by však mělo usilovat o to, aby místní školy měly k programům skutečně pravidelný přístup. Aby třinečtí studenti mohli získávat stáže. Aby místní firmy věděly, jak mohou centrum využít. A aby pracovní místa nevznikala pouze pro odborníky přicházející zvenčí, ale aby se na ně mohli připravovat také mladí lidé z Třince a okolí.
S tím souvisí bydlení, doprava a kvalita života. Jestliže má CirkArena přilákat vědce a odborníky, město potřebuje vědět, kolik lidí může přijít, kde budou bydlet a jak se budou dopravovat. Centrum samo o sobě nezajistí, že zde noví pracovníci skutečně zakotví i se svými rodinami. K tomu potřebují dostupné bydlení, školy, školky, služby, kulturu a příjemné prostředí. CirkArena může být pro Třinec velkou příležitostí.
Neměli bychom ji předem odmítat jen proto, že je drahá. Stejně tak bychom ale neměli automaticky považovat projekt za úspěšný pouze proto, že získal vysokou dotaci, moderní budovu a podporu významných institucí. Úspěch se musí projevit v konkrétních výsledcích. Proto by měla vzniknout veřejně dostupná sada ukazatelů, podle kterých budeme projekt každoročně hodnotit. Ne proto, abychom vědce svazovali tabulkami, ale proto, aby bylo zřejmé, co miliardová investice přináší regionu a městu a našim občanům.
PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky »SPOLEČNÁ LEVICE PRO TŘINEC« do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku PS PČR. BPP, nominován za ČSSD
Já bych hlavně chtěl, aby Třinec znovu vyhrál extraligu. To ostatní je druhotné.