Spíše by bylo přesnější, kdybychom napsali za listopad minulého a leden roku tohoto.
Ve stranických preferencích dochází podle agentury Kantar CZ jen k menším posunům, a to souhrnně ve prospěch stran dnešní vládní koalice. Je to zajímavé, ale po všech přehmatech, chybách, skandálech by vládní koalice měla v souhrnu pěti stran v lednu vyšší volební preference, nežli byly ty listopadové (40 % ku 38 %). Jinak řečeno, preference vládních stran v souhrnu vzrostly o 2 %, a to především zásluhou růstu preferencí ODS (o 3 %) a KDU-ČSL (o 1,5 %). Je to poněkud překvapivé a skoro bych řekl nepravděpodobné, ale agentura Kantar CZ to dala černé na bílém. V okamžiku, kdy předseda lidovců Jurečka prokázal jasnou nekompetentnost, odtrženost od problémů společnosti a je nositelem asociálního poselství současné vlády, pak je zvláštní, že preference jeho strany podle agentury Kantar CZ tak razantně vzrostly. Ale myslím, že to nemusíme dále rozebírat.
Naopak pokles preferencí zažili koaliční Piráti, také významný, o 2 procentní body, a STAN o půl procentního bodu.
Pokles preferencí ale v opozičním táboře zažila i SPD, a to o půl procentního bodu. Přestože SPD vstřebala stranu Trikolora, která ještě v listopadu vykázala preference ve výši 2 %. Jinak řečeno by to znamenalo, že SPD po fúzi s Trikolorou vlastně v preferencích poklesla o 2,5 %. Otázka zní, zda voliči mohli skutečně tak negativně reagovat na toto spojení dvou v zásadě radikálních stran. Agentura Kantar CZ vlastně implicitně tvrdí, že ano. Svou pozici na špici stranického pelotonu mírně posílilo z 34,5 % listopadových preferencí na 35 % lednových preferencí hnutí ANO.
Jaká je situace na levici?
Skvělá není. Obě dvě levicové strany – SOCDEM i KSČM – jsou pod hranicí 5 % hlasů voličů, která by jim zajistila účast v příští Sněmovně. Zejména KSČM s 3 % je poněkud v beznadějné situaci, pokud neudělá nějaký opravdu výrazný, či spektakulární krok. Připomínám, že podle průzkumu agentury Median obě dvě tyto levicové strany mají pevné voličské jádro pouhá 2,5 %. A s ohledem na obecně nízkou předpokládanou volební účast (okolo 50 % oprávněných voličů) žádná ze stran s preferencemi kolem 5 %, počínaje hnutím STAN, přes TOP 09, lidovce (pokud by tyto tři vládní strany kandidovaly samostatně), SOCDEM, Přísahu, KSČM, nemluvě o Svobodných, by téměř neměly šanci v příští Sněmovně zasednout. Připomínám, že podle již zmíněné agentury Median je pevné voličské jádro hnutí STAN 2 % a u lidovců je to dokonce jen 0,5 %. To je skutečně titěrná výchozí podpora těchto dvou straniček.
Samozřejmě, že výsledky průzkumu mainstramových agentur pro výzkum veřejného mínění tak, jak se budou blížit volby do Sněmovny, budou zpřesňovat své odhady, neboť žádná z těchto agentur nechce být po volbách nařčena z toho, že se pokouší v rámci sociálního inženýrství formovat svými odhady veřejné mínění. Ale v tuto chvíli samozřejmě k takovému formování veřejného mínění nutně dochází.
Je zajímavé, že v průzkumu není vůbec zachycen odhad volebního výsledku strany PRO 2022.
Jiří Paroubek
Diskuze je uzavřena.