Tomio Okamura: Lidé jsou perzekuováni, bojí se vyhazovu z práce. To hodláme změnit!

»Kdo se bojí, nesmí do lesa. A už vůbec ne do politiky!« Takový je vzkaz předsedy SPD Tomia Okamury v souvislosti s pravděpodobným angažmá jeho hnutí v budoucí vládě Andreje Babiše (ANO). V rozhovoru pro iportaL24.cz se Okamura vyjádřil mj. ke svému potenciálnímu působení v čele Poslanecké sněmovny i k průběhu jednání nové koalice jako celku. Řeč přišla rovněž na přepisování historie, stíhačky F-35 a jejich další osud či na snahu o obnovení svobody slova v České republice…

Pravidelně se účastníte oslav i pietních akcí pořádaných Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS). Ať už 28. října, jako tomu bylo letos, tak 17. listopadu. Proč?

Myslím, že je dobré si připomínat zásadní okamžiky české historie a českou státnost. My jsme vlastenecká strana, takže samozřejmě máme zájem na tom, abychom o těchto historických milnících mluvili a abychom je nezapomínali.

Často slýcháme od představitelů vlastenecké scény, že se dnes historie přepisuje. Není to přehnané?

Určitě se přepisuje. Stačí poslouchat to, co kolem nás zaznívá. Všichni víme, kdo nás ve druhé světové válce osvobodil. Ale pak se tyto věci bagatelizují nebo se nějakým způsobem upravují a vykládají jinak.

Já pocházím z rodiny, kde byl dědeček ve čtyřicátém třetím roce mučen nacisty, protože byl součástí protifašistického odboje. A tak když poslouchám, jak se dnes přepisuje historie, tak se mi to neposlouchá vůbec dobře.

Je potřeba tyhle historické okamžiky připomínat po pravdě. Tím, že budeme pravdivě pojmenovávat historii a mluvit o ní, můžeme se z ní poučit i do budoucna.

S tímto tématem souvisí i plánovaný sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně v roce 2026. Jak se k této kontroverzní akci stavíte?

Takový sjezd tu vůbec neměl být. Zásadně s tím nesouhlasím.

Ale proč to podle vás předchozí vládnoucí garnitury podporovaly? Hlavně politici z KDU-ČSL…

To je jednoduché. Oni prostě nedělají politiku ve prospěch České republiky a našich občanů. To je nejen můj názor, ale i názor voličů, kteří se 3. a 4. října vyjádřili jasně.

Kdyby KDU-ČSL kandidovala samostatně, skončí tak na 2 procentech, jak ukazují preference. To svědčí o všem.

Voliči zároveň rozhodli o tom, že SPD s partnery bude mít v nové Sněmovně 15 poslanců. Co u vás 4. října převládalo? Zklamání nad ústupem z roku 2021, nebo radost ze »stoosmičky«?

Já nemám nějaké zvláštní osobní pocity. Přistupuji k tomu profesionálně a pragmaticky. Pro mě bylo důležité, aby Fialova vláda šla od válu a abychom vrátili českým občanům, co jim vzala. Aby se jim žilo lépe!

Když už jste mluvil o Českém svazu bojovníků za svobodu, tak právě tato organizace byla jednou z perzekuovaných. Nejen od paní ministryně Černochové, ale slyšel jsem to i z úst jiných poslanců dosluhující vlády.

Lidi se bojí mluvit. Když mají jiné názory než vládní establishment, tak jsou tady perzekuováni a vyhazováni z práce. A to je taky jedna z věcí, kterou chceme změnit. Aby se lidi nebáli mluvit. Aby tady byla svoboda slova. Zkrátka teď je klíčové, abychom naši republiku vrátili ekonomicky i sociálně do situace, kdy jsou lidé spokojeni.

A co se týče vládní koalice, ještě není nic podepsáno. Uvidíme, jak to všechno dopadne, a já doufám, že dobře.

S dovolením navážu na slova o končící ministryni obrany Janě Černochové. Nejkontroverznějším aktem z její doby je nákup stíhaček F-35. Hnutí SPD bylo hodně proti. Řešilo se to i při volebním vyjednávání?

My teď dáváme dohromady vládní prohlášení, takže se nejde až tak do detailů. To bude až krok dvě. Ale to, že musí dojít k revizi zbrojních zakázek a k auditům, samozřejmě padlo. A taky to tak bude.

V okamžiku, kdy se staneme součástí vlády, budeme mít možnost se podívat do těch smluv a ty smlouvy otevřít. My především vůbec nevíme, co v nich je. Chceme to prozkoumat detailně – a prozkoumáme!

Představitelé budoucí koalice si jako na kolovrátku pochvalují, jak plynulá jsou jednání o příští vládě. Je to skutečně tak?

Jednání se vedou ve velmi pozitivní, věcné a pracovní atmosféře. Proto také probíhají tak rychle. Důležitým faktorem je i to, že se vzájemně velmi dobře známe. V uplynulém volebním období byla hnutí ANO a SPD v opozici a přesně víme, co od sebe programově očekávat. Proto byla diskuse velmi rychlá a dá se říci, že jsme se na většině témat shodli bez nějakých dlouhých jednání. Ano, byly i věci, o nichž jsme se museli bavit déle a bylo třeba najít kompromisy, ale především jsme rádi, že se do programového prohlášení dostane zákon o referendu a další věci z našeho programu.

Dotkl jste se toho, že některé věci se projednávaly déle. Které téma zabralo nejvíce času?

To nebudu komentovat, protože my zveřejníme vládní prohlášení po dohodě jako celek. Vzájemně jsme o tom mluvili a dohodli se, že nebudeme komentovat žádné další detaily.

Zmínil jste zákon o referendu. V programu SPD bylo přímo referendum o vystoupení z EU a NATO. I proto vám velká část voličů z vlastenecké scény dala svůj hlas. Nebojíte se, že budou nyní, když jste od tohoto bodu upustili, zklamaní?

Především děkuji všem našim voličům, že nám hlas dali. Politická realita výsledku voleb je taková, jaká je. Máme pouze 15 poslanců s tímto programem. A na prosazení zákona o referendu potřebujete nikoli jen vládní většinu, ale dokonce ústavní, to je 120 hlasů.

Na základě volebního výsledku a rozhodnutí voličů jsme se dostali do situace, kdy by nevznikla nová vláda a nevyměnili bychom Fialův kabinet, pokud bychom trvali striktně na tom, že musí být zákon o referendu, včetně možnosti hlasování o EU a o NATO. Ten bychom navíc nikdy nemohli prosadit, protože je nás v tomto volebním období pouze 15 – a vy potřebujete 120 hlasů, jak už jsem řekl.  

To znamená, že volba byla jasná. Taková je zkrátka současná politická realita. Buď tedy vyměnit Fialovu vládu, nebo trvat na nerealistickém požadavku, který nemáte šanci na základě volebního výsledku prosadit – a ten volební výsledek určili občané, nikoli Okamura. Já jsem měl jeden hlas jako každý jiný. A v daný okamžik jsme se přiklonili k tomu, že je prioritou vyměnit Fialovu vládu, ale zároveň se nám po jednání s budoucími koaličními partnery podařilo prosadit, že lidem bude umožněno hlasovat o mezinárodních závazcích. Samozřejmě si tam ovšem ostatní politické strany explicitně vymohly, že tady nebude možnost hlasovat o vystoupení z EU a NATO. Ale zároveň půjde hlasovat o jiných mezinárodních závazcích České republiky.

Vezměte si, že SPD má 15 poslanců, zatímco ANO 80 a Motoristé 13. A ačkoli je nás tak málo, podařilo se nám, podle mě, udělat velký krok, co se týče kompromisu. Přece původní diskuse byla taková, že vůbec nebude připuštěno hlasování o mezinárodních závazcích.

Teď ale bude umožněno. A k mezinárodním závazkům patří přijetí eura, patří mezi ně i emisní povolenky ETS 2, které samozřejmě chceme odmítnout, a migrační pakt, který mimochodem odmítneme hned na prvním zasedání potenciální nové vlády. To znamená, že kompromisy se podařilo udělat a v rámci toho, že máme 15 poslanců, jsme dosáhli maximum možného.

A ještě k té druhé variantě. Tedy že by nevznikla vláda, která vystřídá tu Fialovu. Že by pokračovala ta dosavadní nebo jiná, za účasti některé stran z dosavadní koalice. My, když jsme si to vyhodnocovali, tak jsme si řekli, že bude určitě lepším krokem, s patnácti poslanci, když bude ve vládním prohlášení zákon o referendu. To je úspěch číslo jedna. Za druhé že to bude včetně možnosti hlasovat o mezinárodních smlouvách, byť explicitně jsou tam ty dvě podmínky vyjmuty. A zároveň vznikne i nová vláda bez stran Fialovy vládní koalice.

Takže to je jedna miska vah a tou druhou je, že vláda nevznikne. Tak rozhodli voliči.

Nebojíte se, že při vládní spolupráci s hnutím ANO dopadnete jako sociální demokraté nebo komunisté v roce 2021, kdy opustili sněmovní řady a prozatím se do nich nedokázali vrátit? Nehrozí tento scénář i SPD?

Ta otázka je úplně irelevantní, protože voliči rozhodli, že si přejí, aby vznikla nová vláda. To znamená, že Fialova vládní koalice dostala menšinu hlasů, a opozice naopak většinu. Přeci není absolutně možné uvažovat stylem, že bychom se něčeho báli. My chceme být součástí vládní koalice, abychom prosadili náš politický program, a pro to uděláme maximum. A kdo se bojí, nesmí do lesa. A hlavně – kdo se bojí, tak by podle mě neměl nikdy kandidovat do vrcholné politiky! Zdůrazňuji, že bych považoval přímo za politický podvod, kdyby nějaká strana dostala hlasy voličů, a pak řekla, že nechce být ve vládě. To je opravdu normální politický podvod na občany! A my s takovým postupem pochopitelně nesouhlasíme, to není SPD. My jsme říkali od začátku, že chceme být součástí vládní koalice.

Poslední dotaz: Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny?

To nevíme, protože finální dohoda ještě není na stole.

Petr Kojzar