Zdá se, jako by to bylo včera, 12. srpna 1930, kdy se narodil György Schwartz, později známý jako George Soros. Oficiálně je často prezentován jako mecenáš a filantrop. Jiní ho zase považují za obyčejného finančního zločince.
George Soros se narodil jako György Schwartz 12. srpna 1930 v Budapešti v Maďarsku do židovské rodiny. V roce 1947 uprchl před komunistickým režimem v Maďarsku a odešel do Velké Británie studovat na London School of Economics.
Promoval v roce 1952 a později se přestěhoval do New Yorku, kde pracoval jako finanční analytik. Netrvalo dlouho a začal budovat vlastní finanční impérium. V roce 1973 založil The Quantum Group of Funds, hedgeový fond, který se později proslavil svými kontroverzními spekulativními aktivitami, zejména spekulacemi na devizových trzích. Počáteční kapitál tohoto fondu pocházel mimo jiné od finanční rodiny Rothschildů.
V roce 1979 George Soros založil Open Society Foundations, prostřednictvím které podle textu používá peníze vydělané spekulativními aktivitami k politickému ovlivňování celých společností. Sám George Soros uvádí, že byl filozoficky ovlivněn filozofem Karlem Popperem a raději se označuje za filantropa.
Nadace Open Society
Na oficiálních stránkách nadace se dočtete mnoho o hodnotách, za které bojuje, a také o sociálním poslání nadace. Jejím ideologickým základem je to, co se dnes nazývá liberalismus (nezaměňovat s tím, co liberalismus znamenal na začátku hnutí). Nadace tvrdí, že brání svobodu, veřejné zdraví, ekonomickou svobodu, spravedlnost atd. V praxi podle textu podporuje síly, které například chtějí legalizovat drogy a prostituci, a argumentuje tím, že zákaz drog zvyšuje šíření HIV a že zákaz prostituce vede ke špatným pracovním podmínkám prostituovaných žen. Prosazuje také témata, jako je antirasismus, volný přístup k potratům, feminismus, podpora komunity LGBTQ+ atd. George Soros byl kritizován za své politické aktivity.
Spekulace proti Švédsku
Soros se ve Švédsku stal známým v roce 1992 po rozsáhlých spekulacích proti švédské koruně.
Jednoduše řečeno, vsadil velké částky na pokles hodnoty koruny pomocí tzv. derivátů. To způsobilo řetězovou reakci, protože mnoho velkých společností směnilo své švédské měny za jiné měny, protože se všichni obávali hrozící velké devalvace. Zoufalá situace vedla Riksbank večer 16. září ke zvýšení mezní úrokové sazby (základní sazby) na 500 %. Tato rekordní úroková sazba platila pouze do 21. září. Bylo to zoufalé opatření k ochraně koruny před dalšími spekulacemi. Když měnové spekulace pokračovaly až do poloviny listopadu, Riksbank se nakonec vzdala pokusů o obranu koruny a odpoledne 19. listopadu byla koruna »uvolněna«. Z fixního směnného kurzu klesla koruna o 25 % vůči německé marce a o 40 % vůči dolaru. Kvůli těmto kurzům se zahraniční dluh švédských bank v krátkém časovém období zvýšil a banky utrpěly úvěrové ztráty ve výši 50–80 % na komerčních nemovitostech. Ti, kteří investovali do klesající hodnoty švédské koruny, mohli dosáhnout obrovských zisků. Jako obvykle na úkor daňových poplatníků.
Sám George Soros se domnívá, že těmito spekulativními kroky prokazuje zemím službu tím, že zdůrazňuje slabiny jejich měnových systémů. Důsledky této finanční krize ve Švédsku, která byla podle textu způsobena vládními rozhodnutími, měly pro daňové poplatníky obrovské náklady: trvale vysokou míru nezaměstnanosti a bankrot více než 2000 finančních firem.
Spekulace proti Spojenému království
Ve stejném roce, kdy Soros spekuloval proti švédské koruně, učinil totéž i proti britské libře. »Státní banka«, kterou podle textu ovládala rodina Rothschildů, byla nucena libru devalvovat. George Soros na této transakci dosáhl zisku více než 7 miliard korun, který, ne zcela nečekaně, měli zaplatit britští daňoví poplatníci.
Byl mj. významným finančním dárcem Obamovy volební kampaně na prezidenta Spojených států. Mnozí se domnívají, že lidé jako Soros mají ve skutečnosti mnohem větší moc než oficiální prezident. Nejnovější finanční krize (2008), která zasáhla svět, zejména USA a EU a která v podstatě ještě neskončila, byla způsobena právě nekontrolovaným obchodováním s deriváty. Sorosův Quantum Fund na této krizi vydělal obrovské částky. V rozhovoru pro australské noviny George Soros komentoval globální krizi takto: »Globální finanční krize byla fascinující a v jistém smyslu vyvrcholení mého životního díla.«
George Soros versus Donald Trump
Jak napsal Politico, prezident Donald Trump naléhá na to, aby George Soros a jeho syn Alexander čelili federálním obviněním z vydírání, uvedl minulý rok na sociálních sítích. Jde o nejnovější pokus prezidenta využít federální moc proti svým politickým nepřátelům. Bývalý prezident Joe Biden udělil staršímu Sorosovi Prezidentskou medaili svobody – nejvyšší civilní vyznamenání země – krátce předtím, než v lednu odešel z Bílého domu.
»George Soros a jeho úžasný syn z řad radikální levice by měli být obviněni z trestného činu RICO (Ridic Collective Insurance Code) kvůli jejich podpoře násilných protestů a mnoha dalším aktivitám po celých Spojených státech amerických,« napsal Trump na Truth Social.
Nadace Open Society Foundations, nezisková organizace financovaná rodinou Sorosů, ve svém prohlášení Trumpovu hrozbu ostře kritizovala. »Výhrůžky namířené proti našemu zakladateli a předsedovi jsou nehorázné,« napsala nezisková organizace. »Naším posláním je prosazovat lidská práva, spravedlnost a demokratické principy ve Spojených státech a po celém světě.«
»Soros a jeho skupina psychopatů způsobili naší zemi obrovské škody! To zahrnuje i jeho šílené přátele ze západního pobřeží,« napsal Trump. »Buďte opatrní, sledujeme vás!«
Miliardáři a americké volby
V předvečer dalších celostátních demonstrací »Žádní králové« pokračují moderní královské rodiny – američtí miliardáři – ve svém úsilí o nákup politické moci, uvádí nová zpráva, kterou zveřejnila organizace Americans for Tax Fairness (ATF). Studie odhaluje, že 50 miliardářských rodin s nejvyššími výdaji k 1. březnu přispělo na střednědobé politické kampaně více než 433 miliony dolarů, z čehož 80 % podpořilo republikánské kandidáty nebo konzervativní skupiny.
»Americký lid odmítá krále, ať už politické nebo finanční,« řekl David Kass, výkonný ředitel ATF. »Ať už jde o nekontrolovatelného generálního ředitele v Bílém domě, nebo o miliardáře, který používá své obrovské jmění k ovlivňování voleb, antidemokratické chování je pro americkou veřejnost anathemou (prokletím). S 250. výročím naší nezávislosti na britské monarchii je důležitější než kdy jindy, abychom reformovali naše zákony o financování kampaní a daních tak, aby si žádný miliardář nemohl koupit korunu.«
V červenci roku 2026 vyšlo najevo, kdo podporuje Demokraty, kteří mají své vlastní miliardářské mecenáše. George Soros spolu se svým synem Alexem již do cyklu 2026 poslali zhruba 102,8 milionu dolarů, převážně prostřednictvím rodinného výboru Democracy PAC, jak vyplývá z analýzy dokumentů FEC deníkem Washington Post.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Citizens United z roku 2010 vydláždilo cestu a umožnilo volný tok těchto peněz tím, že super PACům umožnilo získávat a utrácet neomezené částky. Nezávislé politické akční výbory , běžně známé jako super PAC , jsou typem politických akčních výborů (PAC) ve Spojených státech . Na rozdíl od tradičních PAC mohou super PAC ze zákona získávat neomezené množství peněz od jednotlivců nebo organizací za účelem reklamy na kampaně; nesmí však koordinovat své aktivity s kandidátskými kampaněmi nebo politickými stranami ani jim přímo přispívat.
Super PACy související s umělou inteligencí již utratily více než 50 milionů dolarů na volební kampaně v roce 2026, včetně zástupné války v hodnotě 27 milionů dolarů mezi skupinami podporujícími Anthropic a umělou inteligenci, bojujíc o jedno křeslo v Kongresu na Manhattanu.
Boj pokračuje…
Nadace Open Society Foundations George Sorose ve středu slíbila 300 milionů dolarů na iniciativy, které podle ní v příštích pěti letech budou bránit demokratická práva a posílit ekonomickou bezpečnost v USA.
Nová strategie přichází i v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyčlenila rodinu Sorosů a obvinila je z podpory násilí a šíření rozkolů. Tyto útoky jsou součástí širokého úsilí, které Trump a jeho spojenci zahájili v roce 2025 s cílem ovlivnit neziskové organizace a charitativní subjekty prostřednictvím výkonných nařízení, zadržováním financování nebo hrozbami vyšetřováním.
»Pokračujeme v naší práci nerušeně. Nenecháme se zastrašit a mlčet,« řekla Laleh Ispahaniová, výkonná ředitelka pro USA v Open Society Foundations, když se jí ptali na útoky administrativy na rodinu Sorosů.
Prezidentovi spojenci v Kongresu také požádali daňový úřad (Internal Revenue Service) a ministerstvo spravedlnosti, aby vyšetřily neziskové organizace, které obviňují z podpory domácího terorismu, nelegální imigrace nebo klimatických programů, se kterými nesouhlasí . V prosinci tehdejší generální prokurátorka Pam Bondiová nařídila orgánům činným v trestním řízení, aby vyšetřily neziskové organizace, které podporují antifa, což je zastřešující termín pro krajně levicově smýšlející skupiny, které Trump označil za domácí teroristickou organizaci.
Na otázku, zda ministerstvo spravedlnosti prošetřuje případy organizace Open Society, mluvčí ministerstva spravedlnosti uvedl, že se k vyšetřováním nevyjadřuje uvedla včera Associated Press v Courthouse News Services.
Takže, jak je to v pohádkách? Bohatým bral a chudým dával?
Ioannis Sideropulos