V podniku Hooked Fish and Chips v západním Londýně se Bally Singh usilovně snaží udržet britskou tradici. Jeho snahy podkopává prudký růst cen ryb, brambor, oleje a dokonce i mouky, tedy všeho, co se používá pro oblíbený pokrm fish and chips – rybu smaženou v těstíčku a bramborové hranolky.
Singh a další provozovatelé běžně prosperujících podniků s nabídkou fish and chips po celé Británii zapnuli fritézy, ale vidí, že zákazníci zůstávají doma a snaží se vyrovnat s ekonomickými dopady sankcí kvůli situaci na Ukrajině, koronavirové pandemie a brexitu. »Ceny ryb šly nehorázně nahoru, ceny ropy šly nehorázně nahoru, a vlastně ceny všeho, co prodáváme, šly nehorázně nahoru,« řekl Singh agentuře Reuters.
Premiér Boris Johnson už dříve slíbil podporu při zotavení z pandemie a sám si přitom pochutnával na fish and chips. Nyní však růst cen britskou ekonomiku vychyluje z kurzu ještě více. Právě kvůli růstu cen všeho možného teď podle insolvenční společnosti Company Debt hrozí krach třetině provozoven, které nabízejí tento tradiční pokrm. Ceny tresky, v Británii nejoblíbenější ryby, za pouhý rok vzrostly o 75 procent, slunečnicového oleje o 60 procent a mouky o 90 procent, upozornila Company Debt.
Inflace v Británii v dubnu vystoupila na devět procent, nejvýše za 40 let. A očekává se, že nadále poroste. Britští spotřebitelé jsou větší pesimisté než spotřebitelé v Evropě.
Treska s hranolky v Singhově provozovně teď stojí 9,5 libry (275 Kč), před rokem to bylo 7,95 libry (230 Kč). A Singh tvrdí, že kdyby do ceny započítal veškeré vyšší náklady, cena by se přiblížila 11 librám (319 Kč).
»Zjišťujeme, že je pro nás těžké udržet rozumné a konkurenceschopné ceny ve srovnání s ostatními rychlými občerstveními, která jsou v okolí. Zaznamenali jsme pokles prodeje ryb a chodí k nám i méně zákazníků,« řekl.
Rybu obalenou v těstíčku s tlustými bramborovými hranolky, které jsou obdobou těch amerických, mají lidé v Británii na jídelníčku zhruba 160 let. Toto jídlo je takovou stálicí, že na rozdíl od jiných potravin v zemi nebylo v době světových válek na příděl a jeho charakteristická vůně spojující olej a ocet je stále přítomna ve většině měst.
První potíže prodejců nabízejících fish and chips se objevily po brexitu. Společnost zabývající se rybolovem UK Fisheries odhadla, že množství tresky polární, kterou může Británie letos ulovit, se snížilo asi na 40 procent množství před vystoupením Británie z Evropské unie. Západní sankce kvůli válce na Ukrajině pak vyhnaly vzhůru ceny pohonných hmot a elektřiny, což dál zvyšuje náklady na lov a smažení ryb. Válka také zvýšila ceny stolního oleje, hnojiv a mouky. Tresky se loví hlavně v Barentsově moři, severně od Norska a Ruska, a válka také zvýšila nejistotu ohledně jejich dodávek.
Na seznam ruského zboží, na které se bude vztahovat 35procentní clo, britská vláda v březnu v rámci sankcí zařadila i bílé ryby. Prozatím ale tento krok pozastavila, dokud se nezjistí jeho dopad.
Slunečnicový olej je hlavní zemědělskou komoditou, kterou Británie dováží z Ukrajiny. Vláda tvrdí, že se ho snaží nahradit jinými rostlinnými oleji, proto například nakupuje více řepky z Austrálie, kde byla dobrá úroda.
Národní federace zpracovatelů ryb (NFFF) uvádí, že prodejci fish and chips čelí zatím největší krizi. »Denně mi volají lidé, kteří se obávají, že zkrachují,« říká šéf NFFF Andrew Crook.
Údaje společnosti Springboard ukazují, že na hlavních nákupních třídách v Británii je o 15 procent méně zákazníků než v roce 2019, tedy ve srovnání s dobou před pandemií. Provozovny nabízející fish and chips jsou navíc mnohem zranitelnější než větší podniky, upozornila hlavní ekonomka KPMG UK Yael Selfinová. Chybí jim totiž kupní síla, která by jim umožnila uzavřít při růstu cen výhodnější smlouvu. Očekává se také, že spotřebitelé a domácnosti začnou přehodnocovat, za co budou utrácet, a případně omezí výdaje.
Singh se ve své nedávno zrekonstruované provozovně zatím snaží snižovat náklady a zařadil do jídelního lístku levnější ryby. Energeticky náročné sporáky však musí zůstat v provozu. I když nikdo nepřijde, je potřeba udržovat olej teplý, což stojí nemalé peníze.
Třiasedmdesátiletý stavitel Malcolm Petherick se obává, že změny, které už zažil, mohou způsobit, že Británie ztratí část svého kulturního dědictví. »Když jsem vyrůstal, bylo to jídlo pro chudé. Teď koupíte dvě porce ryby s hranolky a je to 23 liber. Která rodina si to může dovolit?«
(cik, čtk)