Mírová jednání jen dala čas vypilovat plány útoků, tvrdí bývalý chargé d’affaires v Teheránu Kobza

Osobně zažil několik amerických útoků na Blízkém východě. Proto ho nynější vývoj nikterak nepřekvapil. »Vždy, když US Army do oblasti dovezla spoustu lidí, zbraní a munice, tak je také použila. Nezažil jsem, že by si to celé zase odvezli zpět,« tvrdí v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz bývalý chargé d’affaires v Teheránu, nynější krajský zastupitel za STAČILO! Jiří Kobza. Nesdílí nicméně optimismus Západu ohledně změny režimu, naopak předpokládá, že se ten stávající po útocích USA a Izraele ještě více utuží. A co je podle něj hlavní motivací Donalda Trumpa? To vás možná překvapí při čtení dnešního interview nejvíce…

Mnohé útok USA a Izraele na Írán zaskočil. Vás coby znalce situace v regionu nikoli. Jak to? Bylo jasným signálem to, že do oblasti postupně Američané přesouvali vojenský arsenál?

Jak jsem již několikrát upozorňoval, zažil jsem v oblasti několik amerických útoků, Pouštní bouři, Pouštní štít a útok na Afghánistán. Vždy, když US Army do oblasti dovezla spoustu lidí, zbraní a munice, tak je také použila. Nezažil jsem, že by si to celé zase odvezli zpět.

Takže když se objevilo americké loďstvo poblíž Íránu, bylo mi jasné, že je zle. Navíc s argumentem podzimních voleb v USA a s ohledem na to, že slibované ukončení konfliktu na Ukrajině se Trumpovi moc nedaří, bylo zřejmé, že nějaká spektakulární akce USA nevyhnutelně přijde.

Co mne překvapilo, bylo to, že se Izraelci nechali do toho útoku vmanévrovat, aby útočili jako první.

Jedná se podle vás o porušení mezinárodního práva?

Mezinárodní právo je zajímavé tím, že je obtížně vymožitelné a jeho vymožitelnost úměrně klesá s velikostí dotyčného státu, který je porušuje. Takže kde není soudce, není žalobce – a říkám to takto záměrně!

Protože kdo by popohnal vedení USA před soud, kdo by byl ochotný je odsoudit? Útok na území cizího státu, bez vyhlášení války, odporuje bezesporu obvyklým mezinárodním normám. Nicméně mi připadá, že se to v posledních letech stává rutinou.

Rusko bylo označeno v roce 2022 za agresora. Je situace nyní stejná? Nebo – jak zlí jazykové tvrdí – mnohem horší, protože Putinův režim nezavraždil Volodymyra Zelenského?

Žijeme ve světě humanitárních bomb, tak přece nemůžeme srovnávat akce nenáviděného Putina a obdivovaného Trumpa. Neboť v politice více než jinde platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Takže předpokládám, že naše média vbrzku označí napadený Írán za agresora a podpoří další sankce proti němu.

Když už jsme u pokusů o zabíjení hlav států, v médiích se spekulovalo, že to byli právě Ukrajinci, kdo ostřelovali Putinovu daču. Osobně nevím o tom, že by se Rusko pokoušelo zabít ukrajinského prezidenta a jsem si jist, že naše, zejména ta veřejnoprávní – proukrajinská – média by si jistě takovou zprávu nenechala ujít.

Vraťme se ale do Íránu. Co bylo podle vás hlavní motivací k útoku? Svržení teokratického režimu, který při nedávných demonstracích neváhal plýtvat tisíci lidskými životy? Jaderný program Íránu? Či ropa?

Podle mne – a opět to není nová myšlenka – jde v americké zahraniční politice především o to, kdo bude v Americe prezident. Jako příklad mohu uvést Carterovo značně naivní řešení krize rukojmích v Teheránu (když už se bavíme o Íránu), díky kterému prohrál volby. Takže jako příčinu vidím nadcházející volby v USA, do kterých Trump potřebuje nějaké zářící vítězství. V případě pádu íránského režimu a nastolení proamerické loutkové vlády bude levný přístup amerických korporací k íránským ropným a plynovým zásobám jen vítaným bonusem. Osobně ale o takovém vývoji pochybuji.

Dovolte mi možná trochu naivní dotaz. Proč by některé státy neměly rozvíjet jaderný program a jiné ano?

To je jen jiným způsobem položená otázka, proč vlastnictví ropných zdrojů ohrožuje světovou demokracii?

Každý ví, že kdo má jaderné zbraně, tomu ostatní dají pokoj, na rozdíl od těch chudáků, kteří je nemají a kteří se stávají terčem mocenských hrátek těch, kdo je mají. Stačí se podívat na Blízký východ a nebo severní Afriku. Kim by mohl vyprávět. U Íránu je pozoruhodné, že Chomejního fatvě, zakazující vlastnit a použít jaderné zbraně, věří snad jenom Íránci. Jenže rovněž vidí kolem sebe, jak dopadli ti, kteří se podvolili Američanům, nebo ještě hůře Britům. A mohu potvrdit, že Íránci jsou velmi učenliví.

Proč podle vás, coby diplomata, selhala diplomacie? Souhlasíte s místopředsedou ruské Bezpečnostní rady a exprezidentem Dmitrijem Medveděvem, že jednání mezi USA a Íránem byla neupřímná a že šlo jen o zástěrku?

Od doby, co se objevila v Ománském zálivu první americká flotila, bylo jasné oběma stranám, že přišla doba chystat se na válku. Skoro to vypadá, že ta jednání jen dala čas vypilovat plány útoků, mobilizovat zpravodajské sítě a začít zpracovávat veřejná mínění obou stran. Uvažovat o upřímnosti v takové situaci a na takové úrovni, je opravdu dětinské.

Pro Parlamentní listy jste v minulém týdnu uvedl, že »útok USA a Izraele na Írán může teheránský režim spíše upevnit, než oslabit«. Z čeho vycházíte?

Vycházím z principu, že vnější nepřítel je nezbytným základem vládnutí diktatur či autokracií. Takže tento mocný nástroj vlády už vláda v Íránu má. Neznám ty osobnosti, které nyní v Íránu vládnou, ani ty, kdo přichází v úvahu pro nejvyšší funkci po vraždě Chameneího. Pokud by však došlo k prodlení ve volbě nástupnictví, tak jsem si jist, že moc převezmou islámské gardy a zavedou vlastní režim. Myslím, že mít v oblasti mocný, militantní, dobře vyzbrojený a ideologicky velice pevný stát s důvodem se mstít všemu neislámskému za vraždu vůdce není dobrá perspektiva pro nás na Západě.

Následující otázka zaznívá v televizi směrem k tzv. expertům, kteří ale nikdy nebyli v Íránu, často. Zeptám se vás tedy jako člověka, znalého tamních reálií, jak dlouho podle vás konflikt potrvá?

Režim – a nejenom íránský – bezpochyby využije konfliktu, aby se potichu zbavil nejhlasitějších odpůrců. Američané i Izraelci na domácí scéně hrají touto válkou o hodně. Takže otázkou by spíše mělo být: Jak dlouho tu válku budou USA, Izrael a Írán potřebovat? Kdo ji financuje?

Nebojíte se vedlejších aspektů útoku? Destabilizace regionu? Další migrace, která s sebou v Evropě přinese i znovu zvýšená čísla kriminálních činů? Případně spojení muslimům ve válce proti Židům a Američanům, jak k němu vyzval prezident Pezeškján?

Bojím a to velmi. Region Blízkého východu nelze považovat za stabilní již dlouho, od syrských válek, přes jemenské občanské války, neklidnou situaci v Iráku, Turecku o Pákistánu a Afghánistánu ani nemluvě. Údajně se již objevují výzvy různých muslimských radikálních skupin mimo region ke společnému boji proti Izraeli a USA. Navíc při uvážení, jakým způsobem by se asi bránila islamizovaná západní Evropa, kam se po skončení bojů s ISIL infiltrovaly tisíce jeho bojovníků s lakonickým příkazem: Ukryjte se mezi uprchlíky, přestěhujte se na území nevěřících a čekejte? Tyto spící buňky jsou plně autonomní, nikdo jim nemusí velet, rozhodnou se k akci samy. Myslím, že máme důvod k vysoké ostražitosti.

Navíc můžeme oprávněně očekávat další velikou vlnu »uprchlictví« protože válka poslouží mnohým migrantům jako záminka k přesunu do Evropy, ať již jejich motivy budou jakékoliv.

Jsme na počátku nového uspořádání světa? Že si velmoci budou dělat co chtějí bez ohledu na OSN? Že si třeba i rozdělí sféry vlivu? Nebo je to nesmysl, například s ohledem na to, že Čína nikdy žádnou válku nezačala?

No a o čem pak si asi povídali pánové Putin a Trump na Aljašce? A o čem jednaly americké delegace v Číně? Řekl bych, že si dělili svět. Co si o OSN myslí prezident Trump ukázal jasně vytvořením tzv. Rady míru.

A Čína? Ta si podle mne svůj vliv ve světě koupí, stejně tak Indie.

No a samozřejmě otázkou je, jaký dopad to bude mít na nás tady, za kopcem v ČR…

Muslimů zde ještě není tolik, aby hrozil nějaký spektakulární teroristický útok, i když díky Evropské unii nelze vyloučit jeho dovoz.

Co se cen energií týče, ropa a plyn, ty letí vzhůru tak, že jim to spekulanti s povolenkami mohou jenom závidět. Musí přinášet obrovské zisky. Ale na druhou stranu, možná tyto vysoké ceny, »odříznutí se od levných ruských zdrojů« a spekulace s cenami povolenek nám umožní zachránit naše uhelné doly před zničením, protože nyní otázka cen uhlí vypadá úplně jinak než minulý týden. Hezky o tom píše Ivan Noveský v dnešních Parlamentních listech.

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková a Facebook