Letošní rok vyhlásila Organizace spojených národů Mezinárodním rokem prosa. Píše o tom Eva Henzlerová v magazínu Českého statistického úřadu Statistika&My.
Největšími stávajícími producenty prosa jsou Indie, Nigérie, Niger a Čína. Popularita prosa tkví především v jeho nenáročnosti. Je totiž možné jej pěstovat v nepříznivých klimatických podmínkách, v nichž se většině plodin nedaří. Lze jej sklízet v obdobích sucha, a je tak základní potravinou pro obyvatelstvo oblastí ohrožených nedostatečným potravinovým zabezpečením.
Proso je plodinou, která se pěstuje především v subsaharské Africe a v Asii, kde je jednou ze základních potravin. V Česku se z mnoha druhů prosa pěstuje převážně proso seté, které pochází z Mongolska. Dostalo se k nám pravděpodobně ve 4. až 7. století během stěhování národů a stalo se jednou ze základních potravin středověkého jídelníčku. Ve druhé polovině 20. století začalo proso z evropských polí ustupovat pšenici, která byla vyšlechtěna na vyšší výnosy a mezi lidmi si získala oblibu i pro svou univerzálnost a snadné zpracování. Podobně jako proso byly pšenicí vytlačovány i do té doby pro Evropu jiné typické plodiny jako pohanka, oves či žito. Dnes se na více než třetině osevní plochy v ČR pěstuje právě pšenice. V současné době si proso, coby přirozeně bezlepková potravina, zase nachází cestu na náš stůl a oloupané obilky prosa, jáhly, se stávají populární potravinou a to nejen v podobě jahelníku či jáhlové kaše. Nízký glykemický index činí z prosa vhodnou potravinu pro osoby trpící diabetem.
Loni se do Česka dovezlo více než dva miliony kilogramů prosa (bez prosa k setí), nejvíce z Polska. Dovoz ze zemí mimo Evropu je dlouhodobě řádově nižší, jediným významnějším mimoevropským obchodním partnerem je Čína. Vývoz z ČR loni dosáhl téměř 1,6 mil. kg prosa, přičemž nejsilnějším exportním partnerem bylo opět Polsko, následované Itálií a Německem. Vývoz do mimoevropských států je zatím na zanedbatelných hodnotách.
Země Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán) na jaře roku 2020 zcela zakázaly vývoz některých druhů zeleniny a obilovin, aby byly schopny pokrýt vlastní potřeby. Mezi potraviny, jejichž export byl dočasně přerušen, patřilo i proso, dále pak pohanka, rýže, žito, sójové boby, cibule a další plodiny, připomníná v závěru svého článku Henzlerová.
(ici)
FOTO – pixabay