Pátek, sobota nebo neděle? Na zavedení jednodenních voleb se parlamentní strany vcelku shodnou, problém bude, kdy volit. Zatímco vládní návrh počítá s pátkem, opoziční hnutí ANO navrhuje neděli. A kdo ví, možná se některé ze stran bude zamlouvat sobota. V každém případě se zdá, že projednávání návrhu ve Sněmovně, kam návrh zamířil, nebude hladké.
Jde o ústavní novelu, k jejímu schválení tak bude potřeba nejméně 120 hlasů. Vládní koalice zatím sice se svými 108 hlasy úspěšně válcuje opozici, v tomto případě jí to však stačit nebude.
Volby by se podle vládního návrhu mohly od roku 2026 konat jen v pátek od 7 do 22 hodin.
Místopředseda ANO, předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček před novináři zapochyboval o tom, zda je změna nezbytná a krokem správným směrem. Podotkl, že už v minulém funkčním období Sněmovny se všechny politické strany shodly na tom, že pokud by ke změně mělo dojít, mělo by se volit v neděli. Poukázal na to, že ve většině případů se volí ve školách, knihovnách či dalších veřejných budovách, a ty budou muset mít v pátek zavřeno. »Pokusíme se to změnit a určitě budeme navrhovat, aby to bylo, když to musí být, v neděli,« řekl Vondráček na tiskové konferenci. V neděli podle něj volí většina evropských zemí, pátek je relativně výjimečný.
Ministerstvo vnitra poukazuje na to, že ČR je v EU posledním státem se dvěma volebními dny. Podle nové úpravy by se volilo jen v pátek a celková doba hlasování by se prodloužila o hodinu. Patnáctihodinový prostor podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) poskytuje dost času k hlasování i lidem, kteří v pátek pracují.
Protiústavní návrh
Co ale bude pro Sněmovnu podstatně tvrdším oříškem, bude schvalování korespondenční volby. Její zavedení si dala pětikoalice do programového prohlášení a je rozhodnuta tento slib splnit. »Dalším krokem musí být možnost korespondenční volby. To jsme slíbili a tenhle slib musíme dodržet, i kdyby nás to mělo stát pár nočních zasedání Sněmovny,« uvedl Rakušan na Twitteru.
O zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí se diskutuje už léta. Ve Sněmovně již leží návrh, který předložil Senát. »Naši občané v zahraničí nejsou žádní odrodilci nebo něco podobného. Jsou to lidé, kteří nás skvěle reprezentují, posílají do ČR poměrně vysoké finanční obnosy. A jsou takto ve svých občanských právech omezeni,« zdůvodnil předložení novely její spoluautor Tomáš Czernin (TOP 09).
Opozici se zatím dařilo projednání novely obstruovat a dá se očekávat, že schválení předlohy se bude snažit zabránit i nadále. ANO a SPD se obávají manipulace s hlasovacími lístky. »Jde nám o tajnost voleb, jde o to, aby nikdo nemohl být ovlivněn při své volbě a aby výsledky odpovídaly skutečně vůli občanů,« řekl Vondráček.
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala označil korespondenční volbu za protiústavní. »Vláda Petra Fialy chce tuto změnu volebního systému prosadit především z důvodu její klesající podpory ve veřejnosti a obavy z neúspěchu v příštích volbách. V případě korespondenčního hlasování nelze žádným způsobem zajistit tajnost a rovnost volby, což jsou základní principy volebního práva definované i Ústavou ČR,« prohlásil Fiala.
Velký prostor pro manipulaci
Zavedení korespondenční volby nepreferuje ani KSČM. Podle bývalého předsedy KSČM a místopředsedy Sněmovny Vojtěchy Filipa návrh odporuje principům tajné volby. Při korespondenční volbě nelze podle něj zajistit, aby nedocházelo k ovlivňování voličů, a také tím, že doručení volebního lístku je svěřeno veřejné dopravě, není možné zajistit, aby s tím nebylo manipulováno a aby nikdo nenarušil doručení lístku sčítací komisi. »Takže ty dva základní principy, tajnost volby a nemožnost manipulace, nejsou při korespondenční volbě zajištěny, proto to nemůže být volba, která by odpovídala ústavním principům,« řekl Filip pro iportaL24.cz.
Podobně reagoval také bývalý premiér Jiří Paroubek. »Hlasování, pokud má být tajné, tak nemůže být korespondenční. Možnost manipulace hlasování je v tomto případě mnohem větší než u voleb tak, jak je známe. Pravice si myslí, že touhle volbou se tady uchovají na věčné časy,« uvedl před časem pro iportaL24.cz.
O tom, že Češi žijící v zahraničí fandí pravici, svědčí i volební výsledky. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 hlasovalo přes 50 procent voličů ze zahraničí pro koalici Pirátů a hnutí STAN, koalice SPOLU získala 34 procent. Hnutí ANO získalo pouhých pět procent, hnutí SPD dokonce jen 2,19 procenta.
Také u prezidentských voleb v zahraničí bodoval kandidát podporovaný vládní pětikoalicí Petr Pavel. Češi žijící v zahraničí by ho vyslali na Hrad už v prvním kole. Získal od nich zhruba 56 procent hlasů. Druhý finalista, expremiér a předseda ANO Andrej Babiš skončil v cizině až čtvrtý se čtyřprocentním ziskem. Ve druhém kole Pavla volilo 95 procent Čechů v zahraničí.
Česká republika je jednou z pěti zemí Evropské unie, kde ještě není povolena korespondenční volba ze zahraničí. Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ve Francii, Chorvatsku, na Islandu a na Maltě. Ve Francii se však dá volit ze zahraničí přes internet.
(jad)
Diskuze je uzavřena.