České domácnosti za Vánoce utratí v průměru 10 až 15 tisíc korun. Největší suma obvykle padne na dárky dětem. O jejich hodnotě je dobré mluvit už s předškoláky.
Na vánoční nákupy lidé plánují vydat podobné částky jako v minulých letech. Vzhledem k inflaci ale za stejné peníze pořídí věcí méně. A tak se ubírá na jídle, dekoracích, zábavě nebo se upouští od darů mezi dospělými. Prioritou rodičů a prarodičů zůstávají dárky pro děti. Pro jedno dítě Češi nakupují dary v průměru od dvou do pěti tisíc korun. »Každá rodina má na vánoční nákupy jiný rozpočet, ale zajímavé je, že až 60 procent Čechů si na Vánoce dopředu šetří a plánuje nákupy ve slevách či akčních nabídkách. Pokud už tedy dítě ví, že dárky nenosí Ježíšek, jsou Vánoce vhodnou příležitostí, jak s dětmi mluvit o řízení výdajů a finančním rozhodování. Včasným začátkem diskuse o penězích, jejich hodnotě a že ne všeho lze dosáhnout hned, podporujeme rozvoj finanční gramotnosti dětí, pochopení základních principů příjmů a výdajů nebo smyslu spoření. Zodpovědný postoj k penězům je důležité rozvíjet už u malých dětí, aby si vážily věcí, které mají, a měly zdravý vztah k financím,« poukázal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).
Právě u předškoláků mají lidé mnohdy pocit, že finance jsou těžké téma a že je zbytečné je těmito »starostmi« zatěžovat, protože času mají ještě dost. »Po malých dětech samozřejmě nemůžeme chtít složité finanční koncepty, ale rozumné nakládání s penězi jim můžeme ukazovat zábavnou formou. Například hrou na obchod, která je přiměřená jejich věku a seznamují se v ní s nakupováním, prodejem a cenou. Děti si mohou také šetřit korunky do kasičky, učit se tak základům spoření a tzv. odložené spotřeby. V reálném obchodě, když mohou pak samy nakoupit vybrané zboží, pochopí praktické využití peněz a získají pocit zodpovědnosti. Během každodenních aktivit mohou rodiče dětem vysvětlovat, kolik stojí věci v běžném životě, jak se peníze používají na nákup potravin, platbu za bydlení nebo nákup oblečení a dalších potřeb. To pomáhá dětem rozumět hodnotě peněz a cenovým rozdílům,« vyjmenoval Smrž.
Zkušenosti z mateřských a základních škol po celém Česku ukazují, že děti peníze vnímají spíš jako samozřejmost, kterou »naděluje« bankomat. O zaměstnání svých rodičů nic netuší víc než polovina předškoláků a prvňáčků. »Pochopit, odkud se peníze berou, že nejsou nekonečným zdrojem, ale vydělávají se prací, je první krok k finanční gramotnosti. Naše rozvojové programy jsou určeny už mateřským školám a těší nás, že jejich obliba sílí. Děti se v nich seznámí s tím, co jsou to potřeby a co naopak přání a jak je od sebe odlišovat, naučí se hospodařit s penězi, poznají různé typy profesí a způsoby, jak si peníze vydělat. Propracovaná metodika programů umožňuje učitelům či mentorům z řad rodičů provést děti hravými úkoly tak, aby porozuměly, proč je důležité peníze ukládat a nad svými výdaji přemýšlet,« popsal Smrž.
V moderním vzdělávání patří finanční gramotnost ke klíčovým dovednostem, které by se měly ve školách rozvíjet od prvních ročníků. Výuka se v západních zemích často integruje do předmětů matematiky nebo občanské výchovy a zahrnuje témata jako rozpočet, spoření, rozumné utrácení a základy bankovnictví. »Školy mají osnovy, jak finanční gramotnost edukovat, ale chybí jim extra časová dotace. Obvykle tedy záleží na pedagogovi, co a jak do hodin typu člověk a jeho svět zahrne. V tomto jsou nejdál severské země. Například ve Finsku se děti běžně učí o penězích a správě financí prostřednictvím her a zajímavých projektů už na 1. stupni základní školy. Naším cílem je intenzivní výuka finanční gramotnosti od 6. třídy, kdy už jsou děti schopné chápat rozpočtování a základní ekonomické pojmy. V 7. třídě žáci dokáží založit a spravovat vlastní mini firmu, zorientovat se v tématu investic a úvěrů nebo uvědomit si skrze příběhy rizika neuvážené spotřeby. Nedílnou součástí výuky finanční gramotnosti je v dnešní době také kyberbezpečnost, která se váže na platby kartou a on-line nákupy,« uvedl Smrž.
Podle mezinárodního šetření PISA 2022 (The Programme for International Student Assessment) má přibližně 60 procent patnáctiletých bankovní účet a/nebo platební či debetní kartu a více než 85 procent z nich si během posledního roku něco koupilo na internetu. Analýza potvrdila, že žáci s vyšší úrovní finanční gramotnosti se chovají při nákupech zodpovědněji – než nakoupí, o polovinu častěji porovnávají ceny produktu v různých obchodech a až o 72 procent víc peníze šetří. »Na finanční gramotnosti dětí se velmi podílí nejbližší rodina. Někteří lidé mají peněz víc a mohou si dovolit skoro vše, jiní musí hodně počítat, aby vyšli. Pracovat s tématem rozpočtů a finančních rozdílů ve třídě plné dětí může být citlivé, ale je to důležitá součást výchovy k pochopení a respektování různorodosti a sociální spravedlnosti. Právě výuka finanční gramotnosti ve školách toto dokáže. Žáci se seznamují s různými příběhy, poznávají, že každá rodina má svůj vlastní kontext, své vlastní možnosti a také priority. U dětí podporuje empatii, vzájemné porozumění vůči různým životním podmínkám a vytváří tak základ pro zdravý kolektivní vztah,« míní Smrž.
Peníze pod stromečkem – ano, či ne?
Mnoho příbuzných dává dětem k Vánocům místo dárku peníze. Zvlášť u menších dětí by ale podle odborníků mělo být stanoveno, k čemu má obnos sloužit, například jako příspěvek na vysněný mobil nebo vyhlídnutý kousek oděvu. »Pokud dítě zatím nemá představu o financích a jak s nimi zacházet, troufnu si tvrdit, že pod stromečkem mu větší radost udělá skutečný dárek. Pokud je ale dítě připraveno, umí s penězi zacházet, má představu o potřebách, přáních a šetření peněz, potom i dar v podobě peněz může být trefou do černého. Zvlášť za předpokladu, že si dítě na něco šetří a dar ho posune k celkové částce, kterou potřebuje na vysněnou věc. Takže ano, peníze lze dávat jako dárek, ale dítě by mělo vědět, k čemu je má, a i dospělý by se měl zamyslet, jak tento dar využít k rozvoji finanční gramotnosti dítěte,« uzavřel Smrž.
(pr)