Odborníkům se podařilo rekonstruovat podobu ženy, která žila ve starší době bronzové a její hrob, odkrytý v Mikulovicích u Pardubic, vynikal mimořádně bohatou výbavou. Unikátem je například třířadý jantarový náhrdelník z více než 400 kusů korálků. Žena se světlou pletí a hnědýma očima ve své době patřila k elitě. »Zvolili jsme možná lehce povýšený výraz, hlavně kvůli bohatství, které jsme v hrobě našli,« řekla antropoložka Eva Vaníčková z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Na přesné a vědecky podložené rekonstrukci její podoby spolupracovala se sochařem Ondřejem Bílkem z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea ve spolupráci s archeologem Michalem Ernée z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Několik skupin kostrových hrobů odkrývali archeologové u Mikulovic v letech 2007 až 2009. Záhy se ukázalo, že pohřebiště je mimořádně bohaté na pohřební výbavu. Výzkum přinesl řadu informací o době kolem roku 2000 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela ve střední Evropě bronzová metalurgie a dálkový obchod.
»V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s takzvanou únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším oblastem evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy,« uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Důkazem bohatství a dálkového obchodu je právě jantar z Baltu na ženině náhrdelníku. »Jde o naprosto unikátní šperk, který mezi nálezy z této doby nemá obdoby,« řekl archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, který je nositelem Akademické prémie a vedoucím celého projektu rekonstrukce. »Radiokarbonové datování provedené v laboratoři v Mannheimu klade hrob do rozmezí let 1880 až 1750 před Kristem,« doplnil archeolog.
Žena zemřela zhruba v 35 letech, patrně se narodila a žila celý život v okolí Mikulovic, které tehdy podle archeologa nejspíš byly uzlovým bodem na nějaké dálkové obchodní trase. Šlo o drobnější ženu s trochu maskulinními rysy, tedy výraznou bradou a široce posazenýma očima. Kromě náhrdelníku měla také pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice a dvě zlaté záušnice.
Přesná antropologická rekonstrukce byla možná díky dobře a téměř kompletně dochované lebce pohřbené ženy a také díky provedené analýze archaické DNA, získané z kosti pohřbené ženy. »Není to žádná spekulace ani umělecká představa. Analýza nám nejen potvrdila údaje o pohlaví pohřbené ženy, ale umožnila získat i bližší informace o barvě její kůže, vlasů a očí. Toto jiným způsobem než analýzou DNA získat nelze,« zdůraznila Eva Vaníčková z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea.
»Právě tyto přesné a vědecky podložené informace posouvají celou rekonstrukci na kvalitativně daleko vyšší úroveň a umožňují nám získat daleko reálnější a původní, skutečnosti bližší představu o jejím vzhledu,« vysvětluje antropoložka.
Rekonstrukci ženiny podoby, včetně replik všech šperků, bude Akademie věd ČR využívat pro popularizační účely při různých akcích a krátkodobých výstavách.
(mac)