Alarmující údaje zveřejnila na sklonku týdne na svém webu Agentura pro sociální začleňování, která se zabývá mapováním sociální situace ve společnosti. Z jejích zjištění vyplývá, že v poslední době znatelně přibývá takzvaně sociálně vyloučených lidí.
Sociální vyčlenění charakterizuje agentura následovně: »Existuje určitá část lidí, která je specifickým způsobem znevýhodněna vůči zbytku společnosti. Procesem sociálního vyloučení jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňováni na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou jinak ostatním členům společnosti dostupné. K sociálnímu vyloučení nedochází pouze omezováním přístupu k jednomu zdroji, ve hře je vždy více různých faktorů, které se kumulují. Představa, že sociální vyloučení souvisí pouze s extrémní materiální chudobou, je tedy mylná.«
V českém prostředí je podle agentury sociální vyloučení spojováno s oblastmi bydlení, vzdělávání, zaměstnanost a zadluženost. Důležitou roli hraje také takzvaná prostorová segregace, kdy mají lidé ve svém bydlišti zhoršený přístup k veřejným službám nebo také k možnostem pracovního uplatnění.
Agentura vyvinula v rámci projektu Systémové zajištění sociálního začleňování jednotný nástroj – Index sociálního vyloučení – který v sobě zahrnuje klíčové ukazatele z různých oblastí sociálního vyloučení a umožňuje v celorepublikovém rozsahu míru zatížení sociálním vyloučením posoudit.
Škála indexu nabývá hodnot od 0 do 30 bodů, přičemž hodnota 0 znamená absenci nebo minimální rozsah sociálního vyloučení a hodnota 30 bodů nejvyšší míru zatížení sociálním vyloučením. Základní územní úrovní, k níž se index sociálního vyloučení vztahuje, reprezentují obce.
Následují mapy znázorňující sociální vyčlenění v České republice v roce 2022 a 2023, jejichž srovnání zřetelně ukazuje zhoršení situace.
Přehled indikátorů, obsažených v Indexu sociálního vyloučení
Příjemci příspěvku na živobytí (zdroj dat: MPSV)
Příjemcem příspěvku na živobytí se může stát domácnost, jíž zůstává na život méně než částka živobytí (součet životního minima členů domácnosti), a která vyčerpala jiné možnosti pro zvýšení příjmů a prokazuje snahu o zvýšení příjmu vlastní prací.
Příjemci příspěvku na bydlení (zdroj dat: MPSV)
Příjemcem příspěvku na bydlení (se může stát domácnost, která vydává víc než 30 procent (v Praze 35 %) příjmu na pokrytí nákladů na bydlení.
Osoby v exekuci (zdroj dat: Exekutorská komora ČR)
Osoba, proti níž je vedeno jedno či více exekučních řízení.
Dlouhodobě nezaměstnané osoby (zdroj dat: Úřad práce ČR)
Osoba potenciálně ekonomicky aktivní ve věku 15–64 let je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce déle než šest měsíců.
Předčasné odchody ze systému vzdělávání – běžné třídy (zdroj dat: MŠMT)
Osoba (žák) ukončuje povinnou školní docházku v systému základního vzdělávání v 7. nebo 8. ročníku, a to v důsledku jednoho nebo dvou propadnutí. Indikátor se vztahuje pouze k běžným třídám, tzn., že nejsou zahrnuty osoby (žáci) předčasně ukončující povinnou školní docházku ve speciálních třídách nebo na víceletých gymnáziích.
(ici)