Děti a středoškoláci si užívají poslední dny prázdnin. Už v pondělí se osiřelé školní budovy opět zaplní dětskými hlasy, ne všechny však budou znít šťastně. Bohužel i radost ze školy mnohdy závisí na ekonomické situaci rodiny. Zatímco většinu dětí z rodin s vyššími příjmy škola baví, u dětí z chudších rodin to je naopak. Vyplývá to z průzkumu Mladé hlasy, který představil Český výbor pro UNICEF a agentura STEM/MARK.
Průzkumu, který se uskutečnil v červnu, se zúčastnilo 411 respondentů, jednalo se o děti ve věku devět až 17 let. Výzkum názorů a očekávání dětí dělá Český výbor pro UNICEF v rozmezí několika let od roku 2001.
»Opakování průzkumu Mladé hlasy umožňuje Českému výboru pro UNICEF dlouhodobě sledovat vývoj postojů dětí a dospívajících v důležitých otázkách, které se jich týkají, a pružně tak reagovat na případné změny, které se mohou objevit. Výsledky napovídají, že škola je pro děti důležitá a v řadě případů výrazně přispívá k jejich obecnému pocitu štěstí či nepohody,« uvedla Jana Špolcová z agentury STEM/MARK.
»Letošní výsledky výzkumu Mladé hlasy znovu potvrzují, jak zásadní je škola pro kvalitu života a pocit štěstí u dětí. Z větší části převažuje spokojenost a důvěra, ty však klesají zejména v závislosti na finanční situaci rodiny. Hlasy dětí vyjádřené ve výzkumu jsou apelem na to, abychom ve školách systematicky vytvářeli nejlepší možné prostředí pro jejich rozvoj,« doplnila ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.
Většina dětí uvedla, že do školy chodí ráda, nejraději ji navštěvují gymnazisté a děti z rodin s vyššími příjmy – 83 procent dotazovaných dětí uvedlo, že je škola baví. Oproti tomu pouze 48 procent dětí z příjmově slabších rodin rádo chodí do školy.
Pocit štěstí závisí na úspěchu
Velkou spojitost s pocitem štěstí má pro děti úspěch, případně neúspěch.Na otázku »kdy se cítíš nešťastný« zvolila asi třetina dětí jako první odpověď to, když se jim nedaří ve škole. Nejvíce nešťastné z nezdaru ve škole jsou podle průzkumu děti ve věku 14 až 17 let, jedná se o 38 procent z nich. U dětí ve věku devět až 13 let se jednalo o 28 procent. Špatné výsledky více trápí dívky a gymnazisty.
Pro děti jsou důležité vztahy ve škole, 46 procent dětí označilo svůj vztah s vyučujícím za dobrý, 26 procent ho považuje za velmi dobrý. Jednalo se zejména o dívky, gymnazisty a mladší věkovou skupinu.
Téměř dvě třetiny dětí uvedly, že mají ve škole možnost beze strachu mluvit o svých problémech a potřebách s kamarády nebo s pedagogy. Z těch dětí, které ve škole tu možnost mají, 59 procent uvedlo, že o svých problémech mluví se spolužáky či kamarády, 30 procent dětí se pak svěřilo učiteli. Učitelům důvěřuje úplně nebo docela 66 procent dětí, vyplynulo z průzkumu. Po rodičích a lékařích je to čtvrtý člověk, ke kterému mají největší důvěru.
Přibližně polovina dětí uvedla, že ve škole zažívá nudu,18 procent dětí však má pocit, že nemá dostatek času na odpočinek.
»Tři pětiny dětí navštěvují nějaké organizované kluby, skupiny nebo kroužky,« řekla Špolcová. Více kroužků mají podle ní mladší děti. Nejčastěji aktivitou, kterou děti dělají, je sport. Od 15 let podle ní poměrně rychle narůstá procento dětí, které mají brigádu či příležitostnou práci. Ze sedmnáctiletých respondentů to bylo téměř 60 procent.
Na Slovensku je situace podobná
Letos vůbec poprvé souběžně tento výzkum probíhal také na Slovensku, jeho výsledky jsou velmi podobné. Škola děti na Slovenku baví, rádo do ní chodí 67 procent dětí. Nejradši mají školu dívky – 75 procent, oproti 59 procentům chlapců. Stejně jako v Česku děti nejradši chodí na gymnázia, na rozdíl od Česka nejsou na Slovenku tak markantní rozdíly mezi dětmi z rodin s vyšším či nižším příjmem v otázce oblíbenosti školy.
»To, jaký život naše děti žijí, není záležitostí jedné organizace či úřadu. Závěry tohoto výzkumu jsou určeny co nejširší veřejnosti – jsou výzvou pro rodiny, učitele, zdravotníky, obce, pro nás pro všechny, abychom dětem naslouchali a brali je vážně. Ochrana dětí a naplňování jejich potřeb by mělo být naším prvořadým zájmem,« shrnula Gomba.
(jad)