Není žádným tajemstvím, že tím, co dnes v našich rozpočtech hraje stále větší roli a čím dál rychleji »čistí« naše účty a vyprazdňuje nám peněženky, jsou náklady na bydlení. Konstatujeme to s každou novou zprávou o vývoji inflace. Finanční náročnosti bydlení českých domácností se nyní ve svém článku »Kolik platíme za bydlení«, zveřejněném v aktuálním čísle časopisu Statistika&My, zabývá také Simona Měřínská z Českého statistického úřadu.
Vychází přitom z posledních (loňských) výsledků výběrového šetření Životní podmínky, které ČSÚ provádí už 18 let v řadě.
»Podle nich žije v České republice téměř 40 procent domácností v rodinných domech, ve vlastních bytech pak skoro 30 % domácností. Když k tomu přičteme bezmála šest procent domácností, které žijí v družstevních bytech, můžeme konstatovat, že téměř tři čtvrtiny domácností v Česku bydlí ‚ve svém‘. Bydlení v nájmu se pak týká dlouhodobě zhruba pětiny domácností, vloni to bylo konkrétně 21,2 %. U příbuzných či známých loni bydlelo 6,1 % domácností,« rekapituluje Měřínská formy bydlení u nás podle vlastnictví.
Nájemníci platí měsíčně nejvíc
Celkové výdaje za bydlení činily loni na jaře v průměru 8299 korun měsíčně na domácnost, uvádí dále statistička s tím, že »v nájemních bytech musely domácnosti vydat ze své kapsy v průměru zhruba 12 300 Kč měsíčně, přičemž největší položkou bylo samotné nájemné (přes 43 % z celkové částky)«. Bydlení ve vlastním rodinném domě vycházelo z hlediska průměrných vynaložených nákladů na 7700 Kč měsíčně, přičemž lidé zaplatili nejvíce za elektřinu a plyn, které jsou nejčastějšími zdroji energie pro vytápění (v součtu 72 % z celkových nákladů). Další velkou položkou ve vlastních rodinných domech byly také výdaje za tuhá a tekutá paliva a vodné a stočné.
Výdaje za bydlení podle právní formy v roce 2023 (Kč)
Bydlení rychle zdražuje, na každém se to ale podepisuje jinak
Dále si Měřínská všímá růstu nákladů na bydlení. Konstatuje, že do roku 2021 byl růst celkových nákladů na bydlení poměrně pozvolný. V roce 2022 se zvedly meziročně o 10,4 % a v roce 2023 vzrostly dokonce o 21,7 %. Nejvíce se na tom podílel dramatický růst výdajů za plyn (o 43,6 %) a elektřinu (o 26,4 %). Vodné a stočné se zvýšilo o 12,2 %. Nájemné pak rostlo také, ale meziročně »jen« o 6,3 %.
Meziroční indexy výdajů za bydlení
»Z hlediska životních podmínek domácností je důležité hodnotit výdaje za bydlení také ve vztahu k příjmům domácnosti. Ze svého čistého příjmu vynakládaly domácnosti za bydlení v roce 2023 průměrně 16,7 %. Tento podíl meziročně vzrostl o 1,9 procentního bodu. Nicméně mezi jednotlivými typy domácností jsou opět významné rozdíly. Rodiny i jednotlivci žijící v nájemních bytech platili za bydlení v průměru 30,3 % ze svých peněžních příjmů. Jejich náklady na bydlení byly totiž oproti vlastnickému bydlení téměř dvojnásobné. Domácnosti bydlící ve vlastním platily výrazně méně – konkrétně v rodinných domech 13,5 % a v bytech v osobním vlastnictví 14 % z čistého příjmu,« uvádí Měřínská.
Výdaje za bydlení a jejich podíl na čistém příjmu domácnosti v roce 2023
Přes půl milionu lidí »s vysokou zátěží bydlením«
V České republice žije podle Měřínské již více než půl milionu (514,5 tisíce) domácností, které v roce 2023 platily za bydlení včetně energií více než 40 % ze svých čistých příjmů. »V takovém případě hovoříme o tzv. vysoké zátěži bydlením. Necelé dvě třetiny z nich, tj. zhruba 310 tis. domácností, bydlí v pronajatém bytě. Nejčastěji se jedná o ekonomicky neaktivní seniory, kteří žijí sami. Je mezi nimi také více žen než mužů a každý pátý z nich je starší 65 let. Podobný je i podíl osob starších 75 let. Zpravidla žijí ve velkých městech, v bytových domech a mnohdy ve velkometrážních bytech nad 70 m2, což je pro jednotlivce pochopitelně nákladné,« konstatuje smutná zjištění Měřínská a dodává, že podíl domácností s vysokou zátěží bydlením v posledních dvou letech stoupá, loni vzrostl meziročně o 2,3 procentního bodu.
(ici)