Jaký byl vlastně Jan Žižka? Byl to neohrožený vojevůdce, bojující proti zkažené církvi, za česká národní práva? Byl to lapka, násilník a vrah? Chrabrý rytíř bránící slabé a chudé proti mocným a bohatým? Válečník nadaný nadpřirozenou mocí, kterou předal stromům, kamenům, předmětům, jichž se jen dotkl? Nic z toho dnes nemůžeme s jistotou ani potvrdit, ani vyvrátit. Jediné, co je jisté, je to, že Jan Žižka přetrval v našem povědomí po staletí. Jeho symboliku využívali i zneužívali mnozí a jeho obraz za tu dobu začal žít vlastním životem. A právě tento »druhý« život přibližuje výstava, která se koná u příležitosti 600. výročí úmrtí této významné osobnosti našich dějin v hlavní budově Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
Obraz osobnosti Jana Žižky byl kontroverzní už nedlouho po jeho smrti. Dějepisci ho posuzovali z hlediska víry: jedni ho oslavovali jako vítězného vojevůdce a Boží metlu na zkaženou církev, pro druhé byl svatokrádežný lapka, násilník a vrah. Druhé pojetí dominovalo až do dob osvícenství, kdy narůstající národní uvědomění začalo Žižkův boj prezentovat jako vlastenecký a pozdější romantické představy z něj udělaly opravdového rytíře.
Zásadní zvrat přineslo v 2. polovině 19. století pojetí historiků Františka Palackého a Václava Vladivoje Tomka, kteří z husitství vytvořili národnostní boj Čechů proti Němcům a z Žižky rozvážného a rytířského vojevůdce.
Oslavný Žižkův obraz ještě pevněji zakotvila marxistická historiografie 2. poloviny 20. století, kdy bylo »husitské revoluční hnutí« jedním ze stěžejních témat. Husitství a Žižka se stalo pevnou součástí výstav a expozic v galeriích a muzeích, Trocnov každoročně vítal tisíce občanů na mírových manifestacích pod patronátem stranických orgánů.
Obraz Jana Žižky se hluboce otiskl i do lidové tradice. Jeho jménem jsou označována pole, studánky, kameny i stromy, a právě pod jedním z nich se Jan Žižka kolem roku 1360 údajně narodil.
Historik Josef Pekař ve své obsáhlé monografii píše: »Žižkova historie posmrtná je neméně pohnutá a podivuhodná jako jeho historie životní. Posmrtná heroizace válečníků podoby Žižkovy je pravidelným jevem v dějinách – oč větší měrou než v případech podobných musila zaměstnávati fantasii potomstva postava bojovníka božího, jehož sláva i hrůza vtiskla se nevyhladitelně do paměti české!«
Pokud si tedy chcete udělat vlastní názor na Jana Žižku je právě tato výstava »Druhý« život Jana Žižky to pravé pro vás. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích je otevřené od úterý do neděle včetně svátků od 9 do 17 hodin 30 minut.
(mac, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích)
FOTO – Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, commons.wikimedia.org, whiteumbrellatours.com
Diskuze je uzavřena.