Atopický ekzém trápí v Česku desítky tisíc lidí, s jeho těžkou formou se pak potýká asi 10 procent z nich. Nemoc provází úzkosti a deprese i další potíže, jako jsou mírné astma či potravinové alergie. Přestože existuje moderní cílená terapie, dostane se k ní jen zlomek pacientů.
»Víme, že se v Česku pomocí moderní cílené léčby loni léčilo 2020 osob. Pokud bereme v potaz, že téměř 10 % lidí s atopickým ekzémem má jeho těžkou formu, tak zde máme několik tisíc pacientů, kterým by moderní léčba pomohla,« uvedl primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Spyridon Gkalpakiotis. Podle něj se nemoc často zlehčuje a veřejnost ji vnímá jen jako kosmetický problém. »Kůže je ale největší orgán našeho těla a její zánět prokazatelně ovlivňuje například nervový systém. Nejnovější studie ukazují, že tento zánět bývá jedním z důvodů, proč pacienti častěji trpí úzkostmi, sebevražednými myšlenkami a dochází u nich i k vyššímu procentu pokusů o sebevraždu,« dodal Gkalpakiotis.
Zatímco dříve byly možnosti léčby atopického ekzému omezené, v posledních letech majílékaři v boji s nemocí novou zbraň – moderní cílenou terapii. »Je velmi účinná, ale především také bezpečná, což je pro nás zcela zásadní. Bavíme se o léčbě chronického onemocnění, která u dospělých často trvá několik let. Ostatní dostupné terapie atopické dermatitidy mají při delším užívání prokazatelně více nežádoucích účinků,« řekl přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Filip Rob.
Důležitá je včasná léčba
Přelomová léčba se bohužel stále nedostává ke všem, kteří ji potřebují. Důvodem je omezená kapacita specializovaných center, kde je léčba dostupná, a také zdlouhavá cesta k jejímu schválení. Moderní léky mohou specialisté nasadit až ve chvíli, kdy selžou jiné terapeutické metody – léčba lokálními mastmi, světloléčba a imunosupresiva. Řada ambulantních dermatologů si také podle Gkalpakiotise dospělé pacienty nechává dlouhá léta ve své péči, a ti tak zůstávají mimo specializovaná centra a k moderní léčbě se nedostanou.
Přitom, jak upozornil Rob, čím dříve nemocní s terapií začnou, tím větší je šance, že budou bez příznaků. »Pacienti ekzémem opravdu trpí, nemohou dělat to, co ostatní, jsou limitovaní. A my máme možnost jim ulevit, aby mohli prožít plnohodnotný život,« uvedl.
Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže. Vzniká nejčastěji kombinací několika faktorů – oslabená ochranná vrstva kůže, imunologická reakce, vliv životního prostředí a v neposlední řadě také genetická predispozice. Pokud má jeden z rodičů atopický ekzém, riziko, že bude nemocné i jeho dítě, je asi 30 %. V případě onemocnění u obou rodičů riziko šplhá až na 75 %. Dle statistik vymizí příznaky atopické dermatitidy v dětství a dospívání jen u 50–70 % pacientů. Ostatní se s nemocí potýkají celý život.
Na problém spojený s podléčeností upozorňují odborníci u příležitosti Světového dne atopického ekzému, který připadá na 14. září.
(jad)