Platy ústavních činitelů by se v příštích letech nemusely zvyšovat. Koaliční návrh na jejich zmrazení prošel prvním čtením, jeho rychlé schválení ale zablokovaly opoziční kluby STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Předloha tak poputuje k projednání do rozpočtového a ústavně-právního výboru a její účinnost od začátku příštího roku je nejistá.
Návrh se týká platů prezidenta republiky, členů vlády, poslanců, senátorů a představitelů některých dalších institucí. Soudců se změna netýká. Jejich odměňování se řídí samostatnými pravidly, jejichž navyšování v minulosti několikrát posuzoval Ústavní soud.
Předseda Poslanecké sněmovny a SPD Tomio Okamura návrh hájil tím, že příjmy politiků by měly odpovídat ekonomické situaci země a jejích obyvatel. »Není možné, aby odměňování politiků bylo odtrženo od ekonomické reality u našich občanů,« uvedl. Podle něj by samotné zmrazení znamenalo příští rok úsporu zhruba 16,1 milionu korun u poslanců a přibližně 25 milionů korun včetně Senátu.
Opoziční kluby STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ale nesouhlasily s tím, aby byla novela přijata zrychleně už v prvním čtení. Předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová tento postup vetovala a návrh označila za »pouze populistické gesto«. Předloha proto zamíří do výborů.
Podle současných pravidel by přitom platy vrcholných politiků mohly v příštím roce vzrůst přibližně o pět procent. Prezident by poprvé překročil hranici 400 tisíc korun měsíčně, premiér a předsedové obou parlamentních komor by pobírali 324 100 korun a základní plat řadového poslance či senátora by vzrostl na 120 700 korun.
Vedle platů politiků se Sněmovna zabývá také změnami v důchodovém systému. Vládní novela počítá s tím, že lidem od 80 let by se penze navyšovaly o 500 korun v pětiletých intervalech, tedy při dosažení 80, 85, 90 a 95 let. Po dovršení sta let by šlo o zvýšení o 1000 korun.
Oproti současnému systému by se tak mělo změnit zejména rozložení těchto příspěvků v pokročilém věku. Návrh zároveň počítá s podporou lidí, kteří zůstávají pracovat i po dosažení důchodového věku. U zaměstnanců by se od roku 2028 mohl vyplácený důchod každoročně zvyšovat podle délky další pracovní aktivity. U živnostníků by bylo potřeba o zvýšení požádat.
Vláda si od opatření slibuje také vyšší zaměstnanost lidí v důchodovém věku. Podle předpokladů ministerstva práce by se podíl pracujících lidí ve věku 65 až 75 let mohl postupně zvyšovat. S tím by rostly také příjmy veřejných rozpočtů, které mají podle vládních propočtů postupně převážit nad náklady spojenými s vyššími důchody.
Do dění ve Sněmovně se navíc v nejbližších dnech přidá další politický střet. Opoziční strany ODS, KDU-ČSL, STAN, Piráti a TOP 09 avizovaly svolání mimořádné schůze k hlasování o nedůvěře vládě. Potřebných 50 podpisů už podle nich mají a žádost mají předat předsedovi Sněmovny Okamurovi. Více uvedou zítra na tiskové konferenci.
Opozice jako hlavní důvody uvádí nesouhlas s návrhem státního rozpočtu na příští rok a také otázku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. K vyslovení nedůvěry vládě by bylo potřeba nejméně 101 hlasů. Vládní koalice má ve dvousetčlenné Sněmovně 108 mandátů.
Současná vláda už jednomu pokusu o vyslovení nedůvěry čelila na začátku února. Návrh tehdy souvisel se sporem kolem prezidenta Petra Pavla a Motoristů, respektive s odmítnutím jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Od vzniku samostatné České republiky se ve Sněmovně uskutečnilo 21 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě. Úspěšný byl pouze jeden – v roce 2009, kdy poslanci během volebního období sesadili kabinet premiéra Mirka Topolánka (ODS).
(pk)
Opoziční kapři si odmítli vypustit svůj finanční rybník. ODS TOP-09 KDU-ČSL STAN protestují proti zmrazení svých platů, a nemůžeme se tomu divit, protože tito gauneři jsou v politice jen kvůli prachům. Taková Šebelová ze STAN z toho musí být na prášky, sáhnout jí na peníze.