V šetření, jež probíhalo v průběhu 26. června a 24. července mezi 929 respondenty starších 15 let, Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.
V současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají tři pětiny (60 %) české veřejnosti, což je o 18 procentních bodů méně než na jaře 2022. V dlouhodobém srovnání od roku 2014 jde o třetí nejvyšší podíl, když druhý nejvyšší byl, zaznamenám v březnu 2014.
Tři čtvrtiny (75 %) občanů považují situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost, sedm desetin (70 %) ji má za hrozbu pro bezpečnost České republiky a více než dvě třetiny (68 %) situaci na Ukrajině vidí jako hrozbu pro mír ve světě.
Podrobnější analýza ukázala, že o hodnocení míry podpory Ukrajiny českou vládou ve válce s Ruskem, jen velmi málo (2 %) českých občanů soudí, že je příliš malá, podle necelých dvou pětin (39 %) je podpora přiměřená a více než polovina (56 %) uvedla, že Ukrajinu česká vláda podporuje příliš mnoho. Otázka je silně korelována (korelační koeficient Spearmovo rhó dosahuje hodnoty 0,678) se souhlasem s kroky vlády, jinými slovy ti co udávají, že je pomoc přiměřená, v naprosté většině souhlasí s kroky vlády a naopak, ti co udávají, že je pomoci příliš mnoho, nesouhlasí s kroky vlády. Oproti dotazování stejné otázky na jaře 2022 se mínění české veřejnosti o podpoře vlády podstatně zhoršilo a horší je i oproti výzkumu z období února a března 2023, když ve srovnání s ním o dalších šest procentních bodů klesl podíl těch, kdo ji považují za přiměřenou (proti šetření z jara 2022 je pokles desetibodový), a o dalších pět procentních bodů narostl podíl těch, kteří uvedli, že česká vláda podporuje Ukrajinu příliš mnoho (o 14 procentních bodů oproti jaru 2022). Na rozdíl od situace z jara 2022 tak nyní mírně převažuje v české společnosti názor, že pomoc poskytovaná Ukrajině českou vládou, je příliš velká, zatímco tehdy mírně převažovalo její hodnocení jako přiměřené.
Otázka zkoumající různé možnosti reakce mezinárodního společenství na válečný konflikt na Ukrajině ukázala, že zdaleka nejvyšší podporu mezi vybranými možnostmi má vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko, což by podporovaly necelé tři čtvrtiny (72 %) českých občanů, v tom 40 % rozhodně a dalších 32 % spíše. Jen o málo více než pětina (22 %) by s tímto postupem nesouhlasila a 6 % zůstalo nerozhodných. Mírně nadpoloviční většina (52 %) je i pro úplnou politickou a ekonomickou izolaci Ruska, když 26 % si to myslí rozhodně a dalších 26 % se k této možnosti kloní spíše, zatímco více než dvě pětiny (42 %) úplnou politickou a ekonomickou izolaci Ruska odmítají, v tom 24 % spíše a 18 % rozhodně, a 6 % se nedokázalo rozhodnout. Necelá polovina (49 %) podporuje poskytování finanční pomoci Ukrajině, když 15 % si to myslí rozhodně a 34 % se k této možnosti kloní spíše, zatímco jen nepatrně menší část oslovených (46 %) finanční podporu Ukrajiny odmítá, v tom 23 % spíše a rovněž 23 % rozhodně, při 5 % nerozhodnutých. Pro poskytování vojenského vybavení Ukrajině se vyslovila méně než polovina (47 %) občanů, v tom 17 % rozhodně a 30 % spíše, proti byla rovněž necelá polovina (49 %), když 21 % bylo spíše proti a 28 % bylo rozhodně proti, a zbylá 4 % zůstala nerozhodnuta. Případné vyslání vojáků na Ukrajinu pak naprostá, více než čtyřpětinová (82 %) většina odmítá, přičemž více než tři pětiny (62 %) to odmítají rozhodně a další pětina (20 %) spíše. Pro vyslání vojáků na Ukrajinu, kteří by se tam zapojili do boje, se vyslovila jen o málo více než desetina (12 %) oslovených, v tom 3 % rozhodně a 9 % spíše. Zbývajících 6 % respondentů odpovědělo, že neví.
tabulka
V porovnání s výsledky šetření z období února a března 2023 vidíme snížení podpory v případě vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko (pokles podpory o šest procentních bodů na při vzestupu podílu nesouhlasících o pět procentních bodů) a poskytování finanční podpory Ukrajině (pokles podpory o sedm procentních bodů na při vzestupu podílu nesouhlasících o šest procentních bodů). Kromě toho se mírně (o pět procentních bodů) zvýšil i podíl nesouhlasících s úplnou politickou a ekonomickou izolací Ruska. Oproti prvnímu šetření na toto téma z jara 2022 došlo k poklesu podpory u všech položek, přičemž největší pokles jsme zaznamenali u poskytnutí finanční podpory Ukrajině, a to o 24 procentních bodů.
(zmk)
Diskuze je uzavřena.