AKTUALIZOVÁNO
Michala Šmardu střídá v čele Sociální demokracie Jana Maláčová. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí zvítězila již v prvním kole volby, kdy porazila exministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera a zastupitele Prahy 12 Petra Hůlu. Šmarda již po neúspěších ve volbách nekandidoval.
Maláčová získala ze 139 platných hlasů 101, Dienstbier 33 a Hůla pět. Celkem se 46. sjezdu nejstarší politické strany v zemi, který se koná v Hradci Králové v Kulturním domě Střelnice, účastní 152 delegátů.
Maláčová je přívrženkyní širší levicové koalice s ohledem na sněmovní volby, které se budou konat na podzim příštího roku. Nazvala ji »koalicí proti ožebračování lidí«, přičemž za svůj vzor označila francouzské levicové spojení Nová lidová fronta (NFP). Musela zároveň reagovat na výčitky některých delegátů ohledně sbližování s KSČM, po kterém část SOCDEM naopak volá. »Nedojde k žádnému sloučení s komunistickou stranou, nebudeme kandidovat na jejích kandidátkách. Pokud se podaří širokou levicovou koalici vyjednat, nesmí zpochybňovat naše členství v EU,« řekla Maláčová.
Sociální demokraté se stále musejí řídit tzv. bohumínským usnesením z roku 1995, jež straně zakazuje spolupráci s komunisty. I proto, že není Maláčová ostře proti sbližování na levici, se prý rozhodl kandidovat exsenátor Dienstbier. »Hlavním důvodem mé kandidatury je, že jsem se dozvěděl, že jediná kandidátka Jana Maláčová chce vytvořit antisystémovou levicovou koalici. To je popření základních sociálnědemokratických principů,« řekl na sjezdu Dienstbier s tím, že koalice STAČILO!, jejímž lídrem je KSČM, není podle něj levicovou, ale spíše národně-konzervativní. Spojence by naopak hledal mezi Zelenými, zástupci odborů a nezávislými levicovými osobnostmi.
Třetí z kandidátů Hůla dokonce Maláčovou srovnal s bývalým sociálnědemokratickým premiérem Zdeňkem Fierlingerem, který po Únoru 1948 sloučil stranu s KSČ.
Nakonec však delegáti dali Maláčové silný mandát, přibližně 66procentní. Je tak první ženou v čele strany, která v červnu 2023 na sjezdu v Plzni změnila název a zkratku z ČSSD na SOCDEM. Od roku 2021, kdy vypadla z Poslanecké sněmovny, byl jejím předsedou Šmarda. Cílem Maláčové je nyní návrat do sněmovních lavic a hodlá se hlasitěji vymezovat vůči kabinetu Petra Fialy (ODS), který dnes označila za »parodii na vládu«.
»Životní úroveň během vlády vedené ODS bezprecedentně klesla. Kuchařky, sanitáři, školníci, pečovatelky a desítky tisíc dalších lidí berou 20 tisíc korun. Do toho vláda odmítla přidat těmto pracovníkům od září peníze a navýšení platů státních zaměstnanců bude v lednu nižší, než ministr Stanjura slíbil při jednání s odbory. Sociální demokracie nikdy nedopustila, aby životní úroveň lidí v Česku takto poklesla,« doplnila nově zvolená předsedkyně, jež poděkovala všem členům strany a přijala gratulace svého předchůdce Šmardy i předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly, který na sjezd rovněž dorazil.
Delegáti sjezdu také zvolili Lubomíra Zaorálka statutárním místopředsedou. Místopředsedy strany byli zvoleni Jiří Nedvěd, Jiří Oliva a Radek Scherfer. Předsedou Ústřední kontrolní komise se stal Ondřej Veselý.
Maláčová v letech 2018 až 2021 působila jako ministryně práce a sociálních věcí. Má zkušenosti jako analytička fondů EU, vedla oddělení komunikace pro věci EU na Úřadu vlády a také byla ředitelkou o odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na MPSV ČR. Předsedkyně Sociálních demokratů vystudovala politologii na Goethe-Universität ve Frankfurtu a politickou ekonomii na London School of Economics.
(pk)
FOTO – Facebook a socdem.cz
Diskuze je uzavřena.