V úterý zahájí poslanci svou první schůzi v novém roce. Už dnes je jasné, že nebude mít hladký průběh. Jednání přeruší minimálně dvě mimořádné schůze. Ve středu, na schůzi svolané z podnětu koalice, se budou zákonodárci zabývat korespondenční volbou. Očekávají se obstrukce z řad opozice. Z podnětu hnutí ANO se uskuteční další mimořádka, a to k jejich návrhu na zvýšení příspěvku na péči.
Proti koaličnímu návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí jsou opoziční hnutí ANO a SPD. Mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné. SPD řadí předlohu k těm, jejichž schvalování hodlá důsledně brzdit. Očekávají se obstrukce i noční poslanecká jednání.
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít Češi, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli hlasovat dopisem v řádných volbách do Sněmovny v roce 2025. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda ale připustil možnost diskuse o odložení účinnosti zákona. Vztahovala by se tedy až na některé z dalších voleb po sněmovních volbách v roce 2025. Na tom ale zatím nepanuje koaliční shoda. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) po schválení předlohy vládou uvedl, že nespatřuje žádný logický důvod, proč účinnost předpisu odkládat.
Opoziční zástupci tvrdí, že koalice prosazuje korespondenční volbu jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale.
Vláda neřeší problémy obyčejných lidí
Opozici se také nelíbí, že vláda řeší korespondenční volbu v době, kdy se lidé potýkají s vážnými existenčními problémy. Proto dnes poslanci hnutí ANO podali návrh na svolání mimořádné schůze Sněmovny, na které by poslanci probrali navýšení příspěvku na péči.
»Hnutí ANO na rozdíl od pětikoaliční vlády problémy našich lidí nenechávají lhostejnými,« zdůvodnila podání návrhu předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová. Podotkla, že příspěvek na péči se týká těch nejzranitelnějších, od roku 2018 se neměnil a kvůli inflaci posledních let neodpovídá realitě.
Návrh hnutí ANO je ve Sněmovně už od loňska. »Chceme ukázat na tomto kroku, že tato vláda neřeší problémy obyčejných lidí, neřeší problémy těch nejzranitelnějších,« řekla Schillerová novinářům. »Pomoc těm nejpotřebnějším je určitě důležitější než sporná a možná i protiústavní korespondenční volba,« dodala.
V říjnu příspěvek dostalo 372 000 lidí. Postižení a senioři si za něj mají zaplatit opatrování v zařízení či doma. Dospělí dostávají podle své závislosti na pomoci měsíčně teď 880, 4400, 12 800 a 19 200 korun a děti 3300, 6600, 13 900 a 19 200 korun.
Příspěvky by měly podle představ poslanců ANO vzrůst o desetinu lidem do 18 let věku ve všech čtyřech stupních závislosti. O deset procent novela zvyšuje také příspěvky lidem starším 18 let ve třetím a čtvrtém stupni závislosti. V prvním stupni by příspěvek vzrostl z 880 na 2000 korun a ve druhém stupni z 4400 na 6400 korun.
Ve Sněmovně leží také novela poslanců hnutí SPD, která zvyšuje příspěvky na péči lidem v prvním a druhém stupni závislosti. Lidé do 18 let věku v prvním stupni by podle novely pobírali 4950 korun a v druhém stupni závislosti 9900 korun za měsíc. Tělesně postižení dospělí v prvním stupni by měli 2640 korun a ve druhém stupni 6600 korun měsíčně.
O příspěvku by měla rozhodovat vláda
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce příspěvek upravit k polovině roku. Podle návrhu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se dospělým zvedly buď všechny čtyři stupně dávky podle závislosti na pomoci, nebo jen tři vyšší. První stupeň by tak buď zůstal na 880 korunách, nebo by měl činit 2000 korun. Další stupně by se pak dostaly na 5500, 15 400 a 23 100 korun. U dětí by se měly upravit všechny částky, a to na 4100, 8200, 16 700 a 23 100 korun. Při zvýšení všech částek by podle ministra výdaje na příspěvky ročně vzrostly o 8,5 miliardy korun.
Ministerstvo také navrhuje, aby v budoucnu o částkách rozhodovala vláda. Stanovila by je v nařízení. Umožnit to má novela zákona, kterou ministerstvo práce předloží. Na ni má pak hned navázat zamýšlené vládní nařízení s navrhovaným zvýšením dávek o čtvrtinu.
Kdy se mimořádná schůze svolaná z podnětu poslanců hnutí ANO uskuteční, zatím není jasné. Poté, co poslanci odevzdají potřebný počet hlasů nutných pro její svolání, bude muset předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolat jednání do pěti až deseti dnů.
Návrh programu mimořádné schůze není možné na rozdíl od řádných schůzí měnit ani upravovat. Sněmovna se tím vyhne často mnohahodinovému bloku návrhů změn programu. Před jeho schválením ale mohou vystupovat řečníci s přednostním právem.
(jad)
Diskuze je uzavřena.