Volby do Evropského parlamentu (EP) dávají šanci uspět i kandidátům bez politické zkušenosti, zvláštní výhodu v nich nemají známé osobnosti české politické scény, řekl politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleš Michal. Větší šanci na zvolení mohou mít podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Ondřeje Mocka osobnosti známé mimo politiku. Podle obou expertů budou v letošní kampani dominovat tradiční evropská témata, nejsilněji Zelená dohoda pro Evropu, tedy takzvaný Green Deal, nebo migrace.
Lidé v Česku podle Michala vnímají evropskou politiku stále jako něco do určité míry vzdáleného. »Volby do Evropského parlamentu právě i kvůli nižší volební účasti, kterou lze očekávat, dávají šanci uspět i lidem bez politické zkušenosti,« řekl. Podle Mocka v kampani nebude hrát roli rozdíl mezi kandidáty s politickou zkušeností, tedy například poslanci či senátory, a kandidáty bez politické minulosti. Větší šance na zvolení podle něj mohou mít známé osobnosti mimo politiku spíše než dlouhodobí politici.
Čtěte také: Volební účty pro evropské volby zaregistrovalo devět koalic a 17 stran a hnutí
Výhoda kandidátů, kteří mají politickou zkušenost, není podle Mocka v kampani, ale v chápaní procesů. »Jejich ‚zaučení‘ může být kratší. Nicméně bral bych to spíše jako bonus do začátku, protože už historicky máme zkušenost, že i dlouhodobí politici se nakonec v EP moc nepředvedli. A naopak byli i ‚političtí nováčci‘, kteří se poměrně rychle zapracovali, a byli schopni si nějaké postavení vydobýt,« řekl Mocek.
Témata kampaně budou letos podle politologů tradiční pro evropské volby. »V českém případě to bude zejména Green Deal – i v souvislosti s nedávnými protesty zemědělců,« uvedl Michal. »Ačkoliv někteří političtí představitelé se budou snažit vést reálnou politickou debatu, co s Green Dealem dál, tak se obávám, že mnoho stran uhne k prostému populismu, nálepkování a vytváření kulturní války či střetu Brusel vs. Praha,« řekl Mocek.
Rezonovat bude podle politologů také téma migrace a azylové politiky, stejně jako válka na Ukrajině, která se brání ruské agresi. Podle Michala může do kampaně zasáhnout také téma eura, podle Mocka se bude relativně málo politických představitelů věnovat tématu konkurenceschopnosti EU.
Mohlo by vás zajímat: Paroubek povede ČSSD do eurovoleb jako lídr kandidátky. Ta obsahuje i řadu překvapivých jmen
Volební kampaň do EP se podle obou politologů od jiných typů voleb liší. »Obecně ji české strany nevěnují moc velkou pozornost,« uvedl Mocek. Volby do EP podle něj opoziční strany často chápou jako referendum o vládě. »Strany se tak často vymezují v národních tématech, v aktuálních problémech na národní úrovni, evropská rovina je často upozaďována,« řekl. Podle Michala se v kampani do eurovoleb o něco více akcentují neekonomická témata. »V posledních letech sledujeme europeizaci i domácí kampaně a zároveň snahu i evropské volby brát jako zprávu o domácí politice, což trochu naznačuje sbližování,« dodal Michal.
Vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok se zamyslel nad termínem »evropské hodnoty«. První náznaky diskuze o evropských hodnotách vidí v závěru tisíciletí, kdy měl v Rakousku z části vládnout Jörg Haider z krajně pravicové straně Svobodných (FPÖ) a tehdejších 14 států EU zahájilo vůči Rakousku sankce. »Šlo ale o rozhodnutí ad hoc, nebylo to nic systematického. O evropských hodnotách se v EU více začíná mluvit až v době, kdy tam byly i státy východního bloku a ukázalo se, že některé jejich mechanismy nejsou kompatibilní s tím, co si bruselský mainstream představuje pod slovem evropské normy. Tehdejší EU ale neměla žádné mechanismy, jak státům ‚demokracii‘ garantovat a do jisté míry je nemá ani dnes,« řekl ČTK politolog. Domnívá se, že Evropská unie pomáhá nastolit »demokratické procesy« ve státech, které usilují o členství. Po vstupu zemí už má EU ale menší vliv na udržení demokracie, chybí ji mechanismy, uvedl Kaniok.
Než aby se EU snažila změnit domácí politiku, považuje Kaniok za vhodnější najít způsob, jak se vypořádat se státy, které dlouhodobě razí jinou cestu. »EU by měla mít nějaké nástroje na vyloučení,« míní. Vyžadovalo by to ale změnu smluv a je podle něj nereálné, že by s tím všechny země souhlasily.
(cik, čtk)