Františka Plamínková se nikdy nesnažila o potlačení ženské identity ve prospěch unifikované genderové neutrality. Uvedl to v rámci dnešní pietní akce k 150. výročí od narození senátorky, novinářky a bojovnice za práva žen předseda České strany národně sociální (ČSNS) Michal Klusáček.
Plamínková se narodila 5. února 1875 v Praze. Organizátorka mezinárodního i československého ženského hnutí měla velký podíl na ženské emancipaci v závěrečných letech existence Rakousko-Uherska a v době první republiky. Zasadila se o zrušení celibátu učitelek a o zakotvení všeobecného (tedy i ženského) volebního práva do československé ústavy. Popravena byla během heydrichiády na Kobyliské střelnici.
I to připomněl Klusáček u pamětní desky slavné národní socialistky na pražském Staroměstském náměstí. »Stojíme dnes zde, abychom si připomněli 150. výročí narození Františky Plamínkové – ženy, jejíž jméno je neodmyslitelně spjato s bojem za práva žen, demokracii a spravedlnost, ale taky s Českou stranou národně sociální, jejíž byla hrdou členkou. Františka Plamínková nebyla jen političkou a novinářkou, ale především člověkem, který se nebál postavit za správnou věc, a to i ve chvílích, kdy za to musela zaplatit nejvyšší cenu,« konstatoval ve svém projevu předseda ČSNS.
Připomněl rovněž to, že Plamínková jako senátorka za národně sociální stranu a předsedkyně Ženské národní rady bojovala za volební právo žen a jejich rovnoprávnost. »V roce 1938 se odhodlala k nesmírně statečnému kroku – napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, v němž odmítla jeho politiku zastrašování a vyzvala k respektování suverenity Československa. Po okupaci republiky byla pro svůj neústupný postoj sledována gestapem, zatčena a vězněna a 30. června 1942 bez soudu popravena,« uvedl Klusáček.
Ve svém projevu se dostal i do současnosti. »Je potřeba říct, že Plamínková se nikdy nesnažila o potlačení ženské identity ve prospěch jakési unifikované genderové neutrality, ale o uznání žen jako rovnocenných bytostí s vlastní jedinečnou hodnotou. Moderní feministické hnutí, zejména třetí a čtvrtá vlna, pod vlivem progresivistických ideologií, silou prosazuje maskulinizaci žen, přičemž agresivita, soutěživost a dominance jsou představovány jako cesty k emancipaci. Tlak na ženy, aby přejímaly tyto vlastnosti, však může vést k popření jejich přirozených predispozic a hodnot, které společnosti přinášejí jiné, avšak rovnocenné kvality,« varoval Klusáček s dodatkem, že Plamínková se snažila o emancipaci žen v jejich vlastní síle, ne o jejich transformaci na karikatury mužů.
»Její odkaz je naší výzvou!« zakončil předseda České strany národně sociální, po jehož boku dnes nechyběl další člen celorepublikového vedení ČSNS Vladimír Pelc ani zástupci další strany sdružené pod volebním hnutím STAČILO! – komunisté v čele s jejich místopředsedou Milanem Krajčou.
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.