Odbory odmítají plošné škrty ve státní správě. Chtějí jednat s Babišem

Třináct odborových svazů zastupujících zaměstnance veřejných služeb a správy společně s Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS) odmítá plánované snižování počtu pracovních míst ve státní správě. Po vládě požadují konkrétní podklady a analýzy, které by zamýšlené škrty zdůvodnily. Varují, že bez promyšlených změn může propouštění zhoršit dostupnost veřejných služeb.

Zdravotníci, hasiči, úředníci, učitelé, vojáci, pracovníci kultury, vědci i umělci se spojili proti záměru plošně snižovat počet zaměstnanců státu. Odbory reagují na informace o možném zrušení tisíců pracovních míst. Podle návrhu projednávaného na jednání vlády 21. září mělo od 1. ledna 2027 dojít k desetiprocentnímu snížení počtu míst ve správních úřadech. Později představitelé vládní koalice hovořili přibližně o sedmi tisících tabulkových pozicích, započítání neobsazených míst nebo postupném snižování počtu zaměstnanců v průběhu roku 2027.

Podle odborů ale stále není jasné, která varianta je aktuální, kterých úřadů a pracovníků se opatření dotkne ani z jakých analýz vychází. Právě chybějící informace považují za zásadní problém.

»Zdravotníci, hasiči, úředníci, učitelé, vědci i umělci dnes vysílají vládě společný vzkaz: nedovolíme, aby se o budoucnosti veřejných služeb rozhodovalo pouze podle politicky stanoveného procenta úspor. Za každým pracovním místem je konkrétní práce, kterou stát vykonává pro své občany. Pokud chce vláda propouštět tisíce zaměstnanců, musí nejprve vysvětlit, kdo a jak bude jejich práci vykonávat. Nelze škrtat lidi a současně předstírat, že služby státu zůstanou nedotčené,« uvádí předseda ČMKOS Josef Středula.

Obavy se podle odborářů týkají především dopadů na každodenní fungování úřadů. Na řadě pracovišť jsou zaměstnanci už nyní vytíženi na hranici svých možností. Digitalizace navíc podle Pavla Bednáře, předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO), v mnoha oblastech nesnížila administrativní zátěž tak, jak se očekávalo. Stát přitom úředníkům ukládá další povinnosti.

»Státní správa se nedá řídit tak, že vláda od stolu rozhodne o zrušení deseti procent pracovních míst a následně nechá jednotlivé úřady, ať si s tím nějak poradí. Na mnoha pracovištích už dnes zaměstnanci pracují na hranici svých kapacit. Digitalizace v řadě oblastí nepřinesla slibované snížení administrativní zátěže a stát svým úředníkům dál ukládá nové povinnosti. Pokud se nejprve nezmění rozsah a organizace práce, znamená plošné propouštění především delší lhůty, přetížené zaměstnance a horší služby pro veřejnost. Občané to pocítí při každodenním kontaktu se státem,« upozorňuje Bednář.

ČMKOS zároveň kritizuje, že se zaměstnanci i jejich odboroví zástupci o zásadních personálních záměrech dozvídají hlavně z médií. Vláda s nimi podle konfederace předem nevede odpovídající sociální dialog. Nejistotu navíc zvyšují další připravované změny, mimo jiné zrušení dosavadního zákona o státní službě, reforma stavební správy a úpravy systému sociálně-právní ochrany dětí. Ty mohou ovlivnit nejen pracovní podmínky, ale také potřebný počet zaměstnanců jednotlivých institucí.

Odboráři zdůrazňují, že dosud neviděli analýzu, která by vysvětlovala, které činnosti chce stát omezit, jaké duplicitní agendy plánuje odstranit a kde mohou práci lidí skutečně nahradit technologie. Podle Bednáře proto nelze snižování počtu zaměstnanců bez takových podkladů považovat za promyšlenou reformu.

»Vláda mluví o modernizaci a efektivnějším fungování státu, ale zatím jsme neviděli analýzu, která by vysvětlovala, které činnosti chce stát omezit, jaké duplicity odstraní a kde skutečně dokáže práci lidí nahradit funkčními technologiemi. Snižování počtu zaměstnanců bez takové analýzy není promyšlená reforma, ale spíš hazard s fungováním veřejné správy. A zároveň je to velmi špatný signál pro kvalifikované odborníky, které stát potřebuje udržet nebo nově získat,« doplňuje Bednář.

ČMKOS a třináct odborových svazů proto chtějí jednat s premiérem ještě předtím, než vláda přijme závazné rozhodnutí. Požadují předložení aktuální verze návrhu, přesné počty dotčených obsazených i neobsazených míst, rozdělení škrtů mezi jednotlivé resorty a harmonogram změn. Součástí podkladů má být také analýza dopadů na fungování a dostupnost veřejných služeb. Dokud nebudou tyto otázky vyjasněny, žádají odbory vládu, aby plošné personální redukce nestanovovala.

Odborové organizace přitom neodmítají samotnou snahu o zefektivnění veřejné správy. Podporují průběžné vyhodnocování jejího fungování, omezování zbytečné administrativy, odstraňování duplicit i využívání digitalizace. Nesouhlasí však s postupem, při kterém se nejprve určí počet pracovních míst ke zrušení a až poté se hledá způsob, jak takový požadavek naplnit.

»Za touto výzvou stojí třináct odborových svazů napříč veřejnou sférou. Je to jasný signál, že zaměstnanci odmítají být pouhou položkou na seznamu rozpočtových škrtů – ať už se jich aktuální záměr decimace státní správy přímo týká, či ne. Jsme připraveni jednat o skutečné modernizaci veřejných služeb a odpovědném hospodaření státu. Trváme ale na tom, aby vláda jednala se sociálními partnery, předložila konkrétní podklady a dokázala své návrhy obhájit. Pokud chce prosadit tak zásadní změny bez odpovídajícího sociálního dialogu, nemůže očekávat, že je zaměstnanci a jejich odborové organizace přijmou,« uzavírá Středula.

Společný dopis premiérovi podepsali zástupci ČMKOS a třinácti odborových svazů, které zastupují zaměstnance státní správy, zdravotnictví, sociální péče, školství, hasičského záchranného sboru, armády, kultury, knihoven, vysokých škol, vědy a výzkumu i profesionální umělce.

(pk)

KOLÁŽ – AI