Již řadu let si Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) stěžuje na neutěšenou situaci v sociálních službách. Své požadavky na zlepšení situace v sociálních službách v podstatě tlumočí všem vládám, které se u nás od 90. let vystřídaly. O tom, s jakými problémy se pracovníci sociálních služeb potýkají a jaké jsou možnosti jejich řešení, jsme hovořili s místopředsedkyní OSZSP ČR Janou Hnykovou, která se touto problematikou jako sociální pracovnice zabývá.
Zásadním problémem sociálních služeb je otázka zajištění jejich financování. S čím konkrétním se poskytovatelé sociálních služeb potýkají?
Zřizovatelé se potýkají hlavně s nejistotou financování, růstem nákladů na energie, potraviny, služby, opravy a mzdy. Sociální služby nelze řídit pouze prostřednictvím každoročního dotačního řízení. Potřebují víceleté, stabilní a předvídatelné financování. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro rok 2026 deklarovalo zajištění finančních prostředků pro krajské i nadregionální sítě sociálních služeb, přičemž jejich výplata probíhala od dubna 2026. Ve stejném období vstoupilo v platnost také zvýšení platových tarifů zaměstnanců sociálních služeb. Přestože zaměstnanci toto navýšení dlouhodobě očekávali a představovalo důležitý krok ke zlepšení jejich odměňování, pro řadu poskytovatelů znamenalo další finanční zátěž. Zvýšené mzdové náklady totiž nebyly ve stejném rozsahu kompenzovány navýšením provozních dotací. Poskytovatelé proto upozorňují, že bez dodatečných prostředků budou nuceni hledat úspory v provozu, odkládat investice nebo využívat vlastní rezervy. To může ohrozit stabilitu poskytovaných služeb i schopnost udržet kvalifikované zaměstnance. O této situaci pravidelně jednáme v rámci Pracovního týmu RHSD pro sociální otázky, kde nás ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka opakovaně ujišťuje, že otázka dofinancování bude v průběhu roku řešena.
Jaký postoj k této otázce zaujímá současná vláda premiéra Andreje Babiše, konkrétně ministerstvo práce a sociálních věcí?
Současná vláda premiéra Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení deklarovala sociální stabilitu a MPSV následně představilo kroky ke stabilizaci sociálních služeb. V roce 2026 ministerstvo oznámilo plynulé financování sociálních služeb i přes rozpočtové provizorium. Z pohledu odborů je ale rozhodující, zda vláda přejde od deklarací ke konkrétním systémovým krokům – stabilnímu financování, dostatku zaměstnanců, růstu platů a skutečnému propojení sociální a zdravotní péče. Premiér Andrej Babiš spolu s ministrem Alešem Juchelkou uspořádali pro zaměstnance v sociálních službách setkání na Úřadu vlády ČR dne 20. června 2026, kde jim za jejich práci poděkovali. Zároveň zaměstnanci sociálních služeb předali premiérovi své požadavky.
O jaká konkrétní požadovaná opatření šlo?
Panu premiérovi Andreji Babišovi a ministru Aleši Juchelkovi jsme předali tyto konkrétní požadavky:
- zajistit postupné zvýšení odměňování zaměstnanců sociálních služeb tak, aby průměrná mzda dosahovala úrovně 100 až 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství podle náročnosti vykonávané práce
- obnovit příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb na úroveň 2 % od 1. ledna 2027
- rozšířit systém zaměstnaneckých benefitů, zejména v oblasti lázeňské péče, dřívějšího odchodu do důchodu a navýšení nároku na dovolenou
- provést úpravu platových stupňů a zajistit spravedlivější odměňování dlouholetých zaměstnanců
- přijmout opatření ke zvýšení prestiže zaměstnání v sociálních službách
- vytvořit podmínky pro efektivní nábor a dlouhodobé udržení zdravotních sester v sociálních službách
Situace v sociálních službách se dotýká celé naší společnosti. Co by si naše veřejnost měla uvědomit?
Především to, že sociální služby se netýkají jen seniorů nebo lidí se zdravotním postižením. Týkají se každé rodiny. Každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc pro sebe, rodiče nebo blízkého člověka. Proto je nutné veřejně říkat, že sociální služby nejsou náklad navíc, ale základní veřejná služba. Bez zaměstnanců, bez stabilního financování a bez dostupných kapacit nebude možné zajistit důstojnou péči.
S jakými vážnými ekonomickými problémy se potýkají zřizovatelé sociálních služeb ve veřejné správě, tedy kraje, města a obce?
To je asi otázka především na kraje, města a obce. Když se podíváme na to, co všechno musí zajistit, není to z jejich pohledu jednoduché. Kraje, města a obce řeší především růst provozních nákladů, nedostatek pracovníků, nedostatečné kapacity služeb, opravy budov, investice do nových zařízení a stále složitější administrativu. Zároveň na ně dopadá tlak veřejnosti, protože lidé očekávají dostupné služby, ale systém jim často nedává dostatek prostředků ani personálu. Zřizovatelé se tak dostávají do situace, kdy musí hledat vlastní zdroje, dofinancovávat služby a současně řešit, jak udržet zaměstnance. Pravidelně se potkáváme se zástupci krajů, měst a obcí a řešíme problémy v jednotlivých sociálních službách. Věříme, že připravovaná novela zákona o sociálních službách bude řešit palčivé problémy v této oblasti.
O nedostatku zaměstnanců v sociálních službách se ví již řadu let. Jaká jsou v tomto směru doporučení odborů státní a veřejné správě?
Základním doporučením odborů je vytvořit takové podmínky, aby práce v sociálních službách byla nejen společensky uznávaná, ale také odpovídajícím způsobem finančně ohodnocená. V současnosti v sociálních službách chybí více než tři tisíce zaměstnanců. Sektor se zároveň potýká s vysokou fluktuací i rostoucím počtem pracovních neschopností způsobených dlouhodobým přetížením zaměstnanců. Nestačí hovořit pouze o poslání této profese. Lidé, kteří zajišťují péči o nejzranitelnější občany, musí mít odpovídající pracovní podmínky i mzdu, která je motivuje v oboru setrvat. V roce 2026 vláda schválila zvýšení tarifů ve veřejném sektoru od 1. dubna 2026 – u pracovníků v sociálních službách a nelékařských zdravotnických profesí o 9 % pro zaměstnance zařazené v příloze č. 1, která se týká dělnických profesí a THP, a o 5 % pro zaměstnance v příloze č. 2, která se týká nelékařského personálu a pracovníků v sociálních službách. Odborový svaz říká, že jde o krok správným směrem, nikoli však o konečné řešení. Sociální služby potřebují dlouhodobou platovou strategii, benefity, podporu vzdělávání, lepší pracovní podmínky a snížení přetížení zaměstnanců. V současné době jednáme s ministryní financí o navrácení FKSP z 1 % na 2 %. V rámci úsporného balíčku minulé vlády došlo ke snížení FKSP na 1 %, což zaměstnanci, včetně těch v sociálních službách, nesli velmi těžce. Nejenže se jim nezvýšily platy, ale zároveň přišli o část benefitů. Uměla bych si představit, že bychom se v rámci velké tripartity dohodli na pravidelné valorizaci platů zaměstnanců nejen v sociálních službách.
V rámci sociálních služeb existují i zařízení, která jsou v soukromých rukou. Jaké jsou vaše poznatky o jejich činnosti a zároveň i spokojenosti jejich klientů?
Tady si musím trochu povzdechnout. Kolektivní vyjednávání nejsou jednoduchá, ale snažíme se je dovést do zdárného konce. Velké poděkování patří celému týmu našeho odborového svazu, ať už regionálním manažerům, inspektorům BOZP, nebo především našemu právnímu oddělení. Ano, soukromí poskytovatelé jsou důležitou součástí systému, ale i zde musí platit stejná pravidla: kvalitní péče, důstojné podmínky pro klienty a férové pracovní podmínky pro zaměstnance. Odbory sledují především to, zda jsou zaměstnanci řádně odměňováni, zda nejsou přetěžováni a zda kvalita péče není podřízena ekonomickému zisku. Důležitá je i oblast benefitů a jejich čerpání. Spokojenost klientů vždy souvisí s tím, zda má zařízení dostatek personálu. Pokud chybí zaměstnanci, promítá se to do péče, komunikace i celkové atmosféry zařízení.
Dalším problémem je ale i nedostatek kapacit těchto pobytových zařízení. Rýsuje se podle vás nějaké zlepšení?
Zlepšení je možné, ale nebude rychlé. Demografický vývoj ukazuje, že potřeba pobytových i terénních služeb poroste. Nestačí stavět nová zařízení, pokud pro ně nebudou zaměstnanci a provozní financování. Je proto nutné současně rozvíjet pobytové služby, terénní služby, odlehčovací služby i podporu neformálních pečujících. Bez kombinace těchto opatření se nedostatek kapacit bude dál prohlubovat. Vláda si musí uvědomit, že bez státní podpory bude výstavba i následný provoz těchto služeb vyžadovat značné finanční prostředky. Studie vývoje na příštích 20 až 30 let to potvrzují, a proto je nutné se na tuto situaci připravovat již nyní.
Sociální služby jsou rovněž poskytovány přímo v domácnostech našich občanů. S čím se potýkají sociální pracovníci, kteří tyto služby zajišťují?
Pracovníci v terénních službách se potýkají s vysokou fyzickou i psychickou náročností, cestováním mezi klienty, časovým tlakem, administrativou a nízkým ohodnocením. Často pracují samostatně v domácnostech klientů, kde musí řešit nejen péči, ale i sociální situaci celé rodiny. Právě terénní služby jsou přitom klíčové, pokud chceme, aby lidé mohli zůstávat co nejdéle doma. Proto potřebují lepší financování, dostatek pracovníků a větší společenské uznání. Často se setkáváme s tím, že si lidé stěžují na nedostupnost sociálních služeb v terénu, obzvlášť na venkově. I zde je mnoho výzev pro místní samosprávy při zlepšování péče nejen o seniory, ale i osoby se zdravotním postižením.
Co byste závěrem doporučila, aby se situace v sociálních službách posunula na vyšší úroveň?
Sociální služby potřebují skutečně systémovou změnu. Nestačí jednorázové dotační programy ani dílčí legislativní úpravy. Potřebujeme stabilní a předvídatelné financování, důstojné odměňování zaměstnanců, dostatek kvalifikovaných pracovníků a kvalitní dostupné služby ve všech regionech České republiky. Zároveň je nezbytné dokončit skutečné propojení sociální a zdravotní péče. Za odbory chceme jasně říci, že kvalita sociálních služeb stojí především na lidech, kteří v nich každý den pracují. Pokud stát nevytvoří podmínky pro jejich stabilizaci, nebude možné dlouhodobě zajistit důstojnou péči pro klienty. Sociální služby provázejí člověka od narození až po závěr života. Proto si zaslouží odpovídající pozornost každé vlády. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR bude i nadále upozorňovat na nejzávažnější problémy tohoto sektoru a prosazovat taková řešení, která zachovají sociální služby kvalitní, dostupné a personálně stabilní.
Miroslav Svoboda
FOTO – archiv autora a Jany Hnykové
Systémové řšení chybí všude. Jak zpívají Kabáti: Jeden to schválí, druhej to zruší.