Na evropské úrovni poutalo největší pozornost projednávání nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law). Konečné znění schválil na konci listopadu Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu a Evropský parlament by nové nařízení měl definitivně schválit na konci února 2024.
Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která pomůže plnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny. Členské organizace Zeleného kruhu, které se tématu intenzivně věnují, se shodují, že norma prošla všemi dosavadními hlasováními i díky aktivní podpoře ze strany ministerstva životního prostředí (MŽP). »Ve Výboru pro životní prostředí nyní převládla zodpovědnost s velkou převahou. Pokud bude podobně hlasovat i celý Evropský parlament, opravdu se dočkáme zdravější a odolnější Evropy. Prospěch z toho nakonec budeme mít všichni,« říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Zcela nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který nabývá účinnosti 1. ledna 2024, má zajistit účinnou ochranu veřejných zájmů v oblasti životního prostředí při povolování stavebních záměrů. Zákon vznikl v reakci na potřebu zmírnit byrokracii při povolování staveb a současně zachovat silné postavení orgánů veřejné správy chránících životní prostředí. »Od nového zákona si slibujeme především to, že vlivy stavebních záměrů na životní prostředí budou posuzovány ve vzájemných souvislostech a požadavky z jednotlivých oblastí si nebudou protiřečit,« uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.
Významný pozitivní vliv si ekologické organizace slibují od dvou novel energetického zákona. Ty překládalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), resort MŽP aktivně pomáhal odstraňovat pochybnosti a překážky, které projednávání a schvalování provázelo. Od konce ledna 2023 je účinná novela energetického a stavebního zákona přezdívaná Lex OZE I, která zjednodušuje podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdrojů energie. Například fotovoltaické elektrárny na větších bytových domech již nebudou potřebovat licenci na výrobu elektřiny ani stavební povolení. Snadnější by měla být i výstavba velkých zdrojů OZE.
Lex OZE II
Druhá novela, známá pod názvem Lex OZE II, byla v Senátu schválena těsně před Vánoci, účinnosti nabývá 1. ledna 2024. Novela umožní zakládat energetické komunity a jejich členové budou moci mezi sebou sdílet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. »Výsledná podoba předpisu se díky zapojení stakeholderů do celého procesu vyjednávání legislativy ubírá dobrým směrem a poskytuje českým obcím, domácnostem a firmám příležitost stát se v oblasti komunitní energetiky průkopníky, a to i v kontextu celé Evropy,« uvedla k zákonu právnička Frank Bold a UKEN Eliška Beranová.
Mezi zákony z dílny MŽP, které Poslanecká sněmovna právě projednává, patří obsáhlá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zelený kruh podporuje hlavní cíle novely, kterými jsou ochrana nejkvalitnější půdy před zástavbou sklady a hypermarkety, zavádění agrovoltaiky a lepšího propojení pestré krajiny se zemědělskou produkcí. »Ekologické organizace navrhovaly v případě ochrany půdy před trvalým záborem ještě přísnější režim, ale pokud poslanci podpoří vládní návrh, bude to nepochybně krok správným směrem,« uvedla k tomu Kolínská.
Novela přináší definici agrovoltaiky, tedy instalace fotovoltaických panelů na zemědělské půdě při současném zachování zemědělské produkce. Agrovoltaika je již v zahraničí vyzkoušenou cestou, jak citlivě sladit zemědělské hospodaření a výrobu čisté energie ze slunce. Třetí výrazná změna k lepšímu se týká zakomponování mezí, remízků, stromořadí nebo mokřadů do zemědělského půdního fondu. Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: »Jedná se jen o první krok, protože mnoho problémů stále zůstává a sám tento krok k plošnější obnově krajinných prvků nepovede. Klimatická změna postupuje rychlým tempem, a nemůžeme proto na nic čekat. Je potřeba začít odstraňovat další překážky a skutečně motivovat zemědělce i vlastníky půdy. Problematická je zejména tvorba krajinných prvků v rámci zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které jsou přitom jedním z hlavních faktorů, kterým se zemědělci v hospodaření řídí.«
O Zeleném kruhu
Připomínkování legislativy se Zelený kruh věnuje v rámci projektu Systematická spolupráce s NNO pro kvalitní a efektivní správu věcí veřejných, financovaného ministerstvem životního prostředí, a projektu Měníme klima v legislativě pro naše města a obce. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021. Stanoviska Zeleného kruhu nemusí vyjadřovat názory MŽP a Nadace OSF.
Zelený kruh je asociace, která sdružuje 92 ekologických nevládních organizací (mj. Frank Bold, Greenpeace, Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická) působících v České republice. Asociace se věnuje plošnému monitorování zákonů a politik, koordinuje legislativní kampaně a poskytuje aktivní podporu při advokační činnosti zaměřené na zachování kvalitní ochrany životního prostředí a vysoké úrovně občanských práv v rozhodovacích procesech. Dlouhodobě se zabývá problematikou účasti veřejnosti na rozhodování o záměrech a projektech s dopadem na životní prostředí. Zelený kruh se také věnuje koordinaci výběru nevládních expertů a expertek do mezioborových pracovních skupin a poradních orgánů a komisí vlády a koordinuje vznik společných připomínek, pozic a veřejných vyjádření ekologických organizací k významným situacím v ochraně životního prostředí.
(zmk)