Český výbor pro UNICEF zveřejnil druhou část sociologického výzkumu Mladé hlasy, která je zaměřená na témata děti a vztahy v rodině, bezpečí a budoucnost. Výzkum je ve spolupráci s agenturou STEM/MARK prováděn v rozmezí několika let již od roku 2001 a letos proběhl posedmé.
»Dětství je výjimečným obdobím lidského života, které si zaslouží zvláštní ochranu. To, co děti prožívají, formuje jejich životní zkušenosti a postoje. Průzkum Mladé hlasy poskytuje unikátní informace o vztazích v českých rodinách, pocitu bezpečí ve společnosti a představách dětí o budoucnosti,« uvedla Pavla Gomba, výkonná ředitelka Českého výboru pro UNICEF.
Výsledky průzkumu nejenže odhalují pozitivní i negativní zkušenosti dětí, ale také zdůrazňují oblasti, které vyžadují větší pozornost celé společnosti. Data poukazují na zásadní témata, která ovlivňují každodenní život dětí a formují jejich představy o světě. Mezi klíčové závěry patří následující:
- Více než polovina dětí (51 procent) uvedla, že se u nich v rodině lidé hádají a křičí na sebe. Na 72 procent dětí z rodin, kde dochází k hádkám, uvedlo, že jsou často cílem tohoto křiku právě ony. Bití v rodinách uvedlo 9 procent dětí.
- 30 procent dětí se domnívá, že nespravedlivě se nejčastěji v Česku chováme k dětem z chudých rodin. Stejné procento dotázaných (30 procent) si myslí, že je nespravedlivě zacházeno i s dětmi jiné národnosti.
- Čtvrtina dětí věří v lepší budoucnost Česka. Nejvíce by si děti přály žít v zemi bez válek, bez násilí, ale také v ekonomicky prosperující. Více než polovina dětí si myslí, že jejich budoucnost ovlivní globální oteplování a změny klimatu.
»Na průzkumu Mladé hlasy spolupracujeme s Českým výborem pro UNICEF už řadu let. Mezi ostatními výzkumy, které jsou často více komerční povahy, je tento průzkum spíše výjimkou, a to jak svou metodikou (stále se sbírá za pomoci tazatelů a papírových dotazníků), tak svým obsahem. Umožňuje nám porovnávat mezi sebou výsledky za jednotlivé roky a díky tomu sledovat vývojový trend v chování dětí, hodnocení jejich vztahů v rodině, přístupu k budoucnosti, pocitu bezpečí a celkovému názoru na život v České republice. Skrze tyto informace jsme schopni sledovat, jak nám české děti dospívají a co je v daných klíčových obdobích nejvíce zajímá, trápí a dělá jim radost,« řekla k průzkumu Mladé hlasy Jana Špolcová, zástupkyně ředitele agentury STEM/MARK.
Rodinné vztahy: Důležitost pochopení a klidného domova
Domov je pro děti místo, kde by se měly cítit v bezpečí, kde by měly cítit lásku i respekt. Průzkum Mladé hlasy ukázal, že vztahy s rodiči jsou dobré, o něco lepší jsou ty s matkou než ty s otcem. Více než dvě třetiny dětí – 71 procent – právě vztah s matkou hodnotí jako velmi dobrý a jako dobrý pak 23 procent. Jako velmi dobrý svůj vztah s otcem označilo 53 procent dětí a jako dobrý ho vidí 25 procent.
Průzkum se rovněž zaměřil na to, proč se děti domnívají, že mají s rodiči vřelý vztah. Na 81 procent dětí ve vztahu k matce zvolilo odpověď Má mě ráda. U příčin dobrých vztahů s matkou tak převládá celková péče a citové záležitosti. Na otcích děti častěji oceňují, že je učí novým věcem a že si společně užívají čas plný zábavy, tuto odpověď zvolilo 40 procent z dotázaných.
Dětí, které své vztahy s rodiči vidí spíše jako průměrné či negativní, jsme se ptali na možné důvody. U vztahů s matkou 56 procent dětí vybralo možnost Máme rozdílné názory na věci, u vztahů s otcem se pak 40 procent dětí přiklonilo k důvodu Nekomunikujeme spolu.
Přibližně 36 procent dětí by na svých rodinách nic neměnilo. Pokud by však něco změnit mohly, přály by si více pochopení ze strany matky nebo otce – to uvedlo 16 procent z dotázaných, a 15 procent dětí by si přálo, aby se rodiče nehádali a doma bylo více klidu. Děti z neúplných rodin častěji touží po větším pochopení, zatímco děti z úplných rodin by ocenily méně hádek.
Téměř tři čtvrtiny dětí – 72 procent – z těch, které doma zažívají hádky, uvedlo, že terčem křiku jsou ony. Na rozdíl od hádek a křiku je bití v rodinách méně časté – uvedlo jej 9 procent dotázaných (z toho téměř pětina dětí je též cílem tohoto bití). Zpravidla se jedná o příjmově slabší domácnosti s větším počtem dětí.
Děti by se rovněž rády doma více podílely na rozhodování, 45 procent uvedlo, že jejich názor je podle situace někdy respektován a někdy ne. Z otevřených odpovědí pak jasně vyplývá, o jakých věcech by chtěly rozhodovat i děti:
»Kam pojedeme na dovolenou, kam na výlet. Co můžu dělat a kdy budu mít volný čas na kamarády. O všem, co se mě týká. Co se bude vařit. O financích.«
Nejčastěji se dle dětí v rodině předávají následující hodnoty: nelhat, být odpovědný a dobře se učit a pomáhat druhým. Starší děti častěji uváděly také respekt k ostatním. Pomoc druhým považuje v Česku za důležitou 9 z 10 dětí.
Bezpečí a spravedlnost: Pohled dětí na společnost
Pro děti je rovněž velmi důležitý pocit bezpečí v okolí svého domova, na 56 procent dětí svoje bydliště považuje za bezpečné, 27 procent dokonce za velmi bezpečné. Nicméně 12 procent dětí bezpečí postrádá. Důvodem je kriminalita, přítomnost bezdomovců či narkomanů nebo i doprava. Téměř naprostá většina dětí – 87 procent, naštěstí ví, kam se obrátit, pokud se děje něco nesprávného.
Z pohledu spravedlnosti mají děti také jasno. Nespravedlivé zacházení vnímají především vůči dětem z chudších rodin a dětem jiné národnosti – shodně 30 procent. Více než polovina dětí uvedla, že sama prožila nespravedlivé zacházení, přičemž studenti gymnázií se s tímto problémem setkávají méně často než žáci učilišť.
Budoucnost: Naděje a obavy dětí
Polovina dětí vidí svou budoucnost pozitivně. Na otázku, jaký bude jejich život v porovnání s životem jejich rodičů, 40 procent dětí odpovědělo, že jejich život bude lepší, 11 procent dokonce že mnohem lepší.
Pouze čtvrtina dětí však věří v lepší budoucnost Česka. Nejvíce by si děti přály žít v zemi bez válek, bez násilí, ale také v ekonomicky prosperující. Více než polovina dětí si myslí, že jejich budoucnost ovlivní globální oteplování a změny klimatu.
(pr)