Volební maraton se posouvá do další fáze. V úterý odpoledne vypršela lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových komunálních a senátních voleb. Politické strany, hnutí, koalice i nezávislí kandidáti tak definitivně uzavřeli své nominace a nyní přichází na řadu jejich kontrola. V některých senátních obvodech se rýsují mimořádně zajímavé souboje známých osobností, zatímco v komunálních volbách se pozornost soustředí především na boj o radnice velkých měst.
Volby do obecních zastupitelstev a první kolo voleb do Senátu se uskuteční společně 9. a 10. října. Senátoři se letos budou vybírat ve 27 volebních obvodech, kde končí šestileté funkční období současných členů horní komory parlamentu.
Registrační úřady nyní prověří, zda kandidátní listiny splňují všechny zákonné náležitosti. Pokud objeví nedostatky, vyzvou kandidující subjekty k jejich odstranění. O registraci kandidátů do Senátu rozhodnou nejpozději 21. srpna, o den později pak o kandidátech do obecních zastupitelstev.
V komunálních volbách přitom zůstává i letos riziko, že některé obce nebudou mít dostatek kandidátů. Pokud se potřebný počet uchazečů nenajde, bude muset ministerstvo vnitra vyhlásit dodatečné volby. Takovou situaci zažívá už čtyři roky obec Brodec na Lounsku, kterou místo zastupitelů spravuje státem pověřený úředník.
Naopak senátní volby podobný problém neřeší. Ve všech 27 obvodech se přihlásili alespoň tři kandidáti, největší výběr zatím čeká voliče na Plzeňsku, kde bylo oznámeno sedm kandidatur.
Méně kandidátů než před šesti lety
Letošní senátní volby přinášejí výrazně nižší počet uchazečů než v roce 2020. Důvodem jsou především dohody opozičních stran o společných kandidátech, které omezily počet vzájemných soubojů. Do uzávěrky bylo oznámeno 126 kandidátů, což je přibližně o 110 méně než před šesti lety.
V komunálních volbách budou strany navazovat na výsledky z roku 2022, kdy si voliči vybírali zastupitele ve více než 6200 obcích a městech. Tehdy uspělo přes 59 tisíc kandidátů z více než 178 tisíc přihlášených. Nejvíce mandátů budou obhajovat lidovci před ODS, Starosty a hnutím ANO.
O Senát se utkají známé tváře
Také letošní senátní volby nabídnou řadu výrazných osobností z politiky, akademické sféry i medicíny.
Hnutí ANO vysílá do voleb například dětského onkologa a bývalého ředitele Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrbu, ústavního právníka Aleše Gerlocha, někdejšího rektora Univerzity Tomáše Bati Vladimíra Sedlaříka nebo Sandru Tsoukernik, manželku podnikatele Leona Tsoukernika.
SPD nasazuje mimo jiné bývalého lékaře prezidenta Miloše Zemana Lubomíra Nečase, někdejšího předsedu Strany práv občanů – Zemanovci. Ve Žďáru nad Sázavou bude za hnutí kandidovat poslanec Radek Koten, který se střetne mimo jiné se současným senátorem Josefem Klementem nebo bývalým předsedou SOCDEM Michalem Šmardou.
V Olomouci se očekává zajímavý souboj mezi kandidátem SPD Pavlem Jelínkem, náměstkem hejtmana za ANO Martinem Škurkem a kandidátem KDU-ČSL Michalem Kohajdou.
Motoristé se soustředí na radnice
Strana Motoristé sobě letos soustředí většinu sil na komunální volby. V Praze povede kandidátku podnikatelka Klára Sovová, v Ostravě poslanec Matěj Gregor a v Brně starosta městské části Brno-Bystrc Tomáš Kratochvíl.
V samotném Senátu budou stávající pozice obhajovat především Starostové, kterým končí jedenáct mandátů. Klub ODS a TOP 09 bude usilovat o udržení devíti křesel, lidovci a frakce SEN 21 s Piráty obhajují po třech mandátech. Hnutí ANO hájí jediný senátorský post, zatímco SPD ani Motoristé v horní komoře parlamentu své zástupce nemají.
(pk)
Škoda, že se vláda taky není schopna domluvit na společných kandidátech.