Poslanci se ani letos zřejmě nevyhnou debatě o vlastních platech. Pro letošek sice souhlasili se zmrazením platů ústavních činitelů na loňskou úroveň, přistoupit ke stejnému kroku i na další období se však už nechystají. Valorizaci platů prosazují koaliční poslanci, opozice chce opět navrhnout jejich zmrazení i na další roky. Informaci přinesla Česká televize.
Minulá vláda ANO a ČSSD na konci svého volebního období navrhla zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Sněmovna s touto úpravou téměř jednomyslně souhlasili, narazila však v horní parlamentní komoře, která předlohu zamítla. Tím vzhledem ke konci volebního období takzvaně spadla pod stůl.
Nicméně v lednu poslanci odsouhlasili snížení platů ústavních činitelů od února na loňskou úroveň. Senát se tímto návrhem odmítl zabývat, a tak po podpisu prezidenta začal platit. Ale jen na omezenou dobu do konce roku. »Neuvažujeme o tom, že bychom měli dělat úpravy pro rok 2023. Netýká se to jen ústavních činitelů, ale i státních zástupců a soudců,« uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
To se nelíbí opozici. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová považuje nárůst platů za nepřijatelný. Připomněla, že již kolem sedmdesáti procent lidí se začíná ocitat na hranici chudoby. »A tady prostě porostou platy o nějakých třináct procent, a navíc extrémně vysoké platy. To je absolutně nepřijatelné,« řekla ČT Schillerová.
Podobně reagoval také předseda SPD Tomio Okamura. »Pakliže vláda Petra Fialy nebude chtít zamrazit platy politiků, tak hnutí SPD opět opakovaně podá vlastní návrh na zamrazení platů politiků na celé volební období,« uvedl.
Hodně vážná situace
Informace, že ústavním činitelům by se měly valorizovat platy, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu zaskočila. »První moje reakce byla taková, že jsem nevěřil, jestli je to informace z dnešních dnů. Myslel jsem si, že to je informace z období mezi volbami na podzim loňského roku, kdy si Poslanecká sněmovna řekla, že si chce své platy zmrazit, následně to však Senát nepotvrdil a platy odblokoval,« řekl pro iportaL24.cz. Není podle něj pravdou, že by si politici platy nezvyšovali. Připomněl začátek roku, kdy si je za leden zvedli o šest procent. »Ve srovnání s paní kuchařkou, paní uklízečkou, nebo se školníkem, kteří nedostali vůbec nic, protože v prosinci se rozhodlo, že nedostanou ani korunu a do dnešních dnů ani korunu nedostali, si je politici navýšili tolik, že pokud by se navýšilo například paní kuchařce, tak nedostane tak vysoké navýšení za celý rok jako politici za jeden měsíc,« konstatoval Středula.
Nelíbí se mu, že vláda dosud nebyla schopna domluvit se s odbory, jaké bude letošní přidání, a politici už diskutují o tom, jaké bude činit přidání ústavním činitelům s naprosto odlišnými několikanásobně vyššími příjmy. »To si myslím, že je hodně vážná situace. Nejdříve ať vyřeší zaměstnance, za které zodpovídají, ať jim kompenzují inflaci a ať přicházejí na jednání s námi připraveni. Myslím si, že v této chvíli nemají morální právo se o zvyšování svých platů ani bavit, to budou mít až ve chvíli, kdy se postarají slušně o vlastní zaměstnance,« dodal odborový předák.
Výsměch drtivé většině lidí
Proti zvyšování platů ústavních činitelů je také předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska a bývalý poslanec KSČM Stanislav Grospič. »Myslím si, že v současné době skutečně nastala situace, kdy by měli ústavní činitelé dát společnosti signál solidarity a nepřistupovat na valorizaci. Pravdou je, že nechtějí plošně valorizovat mzdy a platy, nechtějí plošně nastavit ten trend u státních zaměstnanců tak, aby to ovlivnilo i nestátní sféru, a proto, pokud by k valorizaci platů ústavních činitelů došlo, tak by to byl výsměch drtivé většině lidí. Buď by si měli ústavní činitelé své platy zmrazit po dobu krize, anebo by měli adekvátně stejným způsobem valorizovat platy i v ostatních sférách,« řekl Grospič pro iportaL24.cz.
Necitlivý přístup vůči občanům
Neochotu vlády dál zmrazovat platy ústavních činitelů kritizuje také místopředseda ČSSD Tomáš Petříček. »Vidím to jako poslední krok, který by vláda měla dělat v krizi, v době zásadního zdražování, kdy dvě třetiny občanů čelí nebývalému růstu cen a mnozí se dostávají do finančních problémů,« řekl pro iportaL24.cz.
Zároveň je podle něj i symbolické, že místo toho, aby vláda řešila pomoc lidem, kteří se dostávají do problémů, ať už s ohledem na ceny energií, potravin nebo bydlení, tak není schopna se dohodnout na tom, že aspoň po dobu krize by zůstalo zachováno zmrazení mezd ústavních činitelů. »V tuto chvíli to je krajně necitlivé vůči občanům, z nichž mnozí se dostávají do existenčních problémů a těžce na ne dopadá rekordní růst cen,« dodal Petříček.
Základní plat poslance nebo senátora je v současnosti 90 800 Kč hrubého. Ministr má 173 200 měsíčně a premiér 243 800 Kč. Základní plat prezidenta je 302 700 Kč. Jde ale jen o základní platy, k nímž ústavní činitelé pobírají také nemalé měsíční náhrady. Ty rostou společně s platy.
Platová základna se dosud stanovovala podle výplat v nepodnikatelské sféře. Po novele se ale má příští rok počítat z celkové průměrné mzdy. Vzhledem k tomu, že ta se neustále zvedá, mohly by v příštím roce platy politiků růst ještě výrazněji. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka jde o logický postup. »Nechci říkat žádné finální stanovisko, nicméně asi je logické, že u soudců, státních zástupců, tak i u politiků musí ten nárůst nějak korespondovat se zbytkem společnosti,« řekl v ČT.
(jad)