Stále častěji se lidé v posledních měsících obracejí na úřady se stížnostmi a dotazy na své zálohy či vyúčtování za energie. Energetický regulační úřad (ERÚ) za prvních deset měsíců letošního roku obdržel více než 1600 oficiálních podnětů ke kontrole, což je asi třikrát víc než za celý kalendářní rok před vypuknutím současné energetické krize.
Počet dotazů a stížností začal podle ERÚ růst už v loňském roce, odkdy úřad zaznamenal skokový nárůst počtu podání po pádu společnosti Bohemia Energy. Zatímco předtím ERÚ řešil kolem 12 000 až 13 000 spotřebitelských podání, která zahrnují kromě stížností například i dotazy spotřebitelů ohledně dodávek energií nebo jejich plateb, letos je to od ledna do října už více než 19 000.
»Zvláště v posledních měsících se podání koncentrují na fakturaci a platební podmínky. V praxi jde především o stížnosti a dotazy na zálohy či vyúčtování. Sem aktuálně míří téměř každé druhé podání,« řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Ubyla naopak podání související s činností zprostředkovatelů, která ještě v loňském roce patřila mezi nejčastější.
Spolu s dotazy a podáními tak násobně roste i počet oficiálních podnětů ke kontrolám úřadu. Z letošních 1600 podnětů je 1230 přímo od spotřebitelů. Třetina z nich podle ERÚ mířila na vyměřené zálohy za energie, přičemž největší část z nich přibyla v posledních měsících.
Probíhá 16 sankčních řízení
»Z 376 těchto podnětů (týkajících se záloh) byla kontrola dosud ukončena v 84 případech, v 16 případech bylo zahájeno sankční řízení,« podotkl Kebort. Zároveň ale zdůraznil, že o prokázaném přestupku lze v takové věci hovořit až v případě pravomocného ukončení sankčního řízení. Jejich výsledky mluvčí nemůže předjímat. Samotné sankce se podle Keborta liší případ od případu, obecně hrozí dodavateli za porušení energetického zákona až 15 milionů korun a za porušení zákona o ochraně spotřebitele až pět milionů korun.
Kebort zároveň upozornil, že ERÚ může zakročit pouze v případech, kdy je záloha skutečně špatně spočítána nebo je navyšována v návaznosti na protiprávní zvýšení ceny, které například nebylo spotřebiteli řádně oznámeno. Úřad tak nemůže řešit situace, kdy dodavatel zvýšil ceny a zálohy v souladu se smlouvou, a neporušil tak domluvené fixace a změny zároveň řádně oznámil. I proto je tak rozdíl mezi počtem stížností a dotazů na zálohy a skutečně prokázaných pochybeních dodavatelů tak velký.
Ceny energií letos stouply o desítky procent. Podle Eurostatu průměrná cena elektřiny v Česku v prvním pololetí roku meziročně stoupla o 62 procent, což je nejvíc v Evropě. Další zdražení energií chystá většina dodavatelů od začátku příštího roku.
(jb, čtk)