Kvůli extrémně vysokým cenám energií pěstitelé v zimě omezí produkci zeleniny ve sklenících, rychle rostoucí náklady sehrají také důležitou roli při rozhodování zelinářů, zda zasejí ozimou zeleninu pro jarní sklizeň. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka je regulace cen energií pro pěstitele zeleniny otázkou přežití.
»Nepříznivý vývoj cen energií společně s růstem dalších nákladů je tím nejzásadnějším faktorem, který již nyní, tedy v době setí ozimých druhů, rozhoduje, zda budou pěstitelé v pěstování zeleniny pokračovat. Bez závlahy, posklizňové úpravy a následného chlazení nelze v našich podmínkách zeleninu pěstovat ani dodávat do maloobchodní sítě. V případě produkce v krytých plochách se to pak vztahuje na celý proces pěstování,« uvedl Hanka.
Drahé energie už podle Hanky přiměly některé pěstitele zeleniny k rozhodnutí omezit v následujících měsících činnost. »Pěstitelé v krytých plochách letos zruší produkci přes zimní měsíce. Ovšem je otázka, jaký vývoj cen nás čeká do případného zahájení nové sezony ve sklenících v předjarních měsících. Zda bude vůbec reálné v těchto energeticky náročných provozech pokračovat,« upozornil Hanka,
Tuzemští pěstitelé zeleniny proto podle Hanky potřebují rychlou pomoc v řádu týdnů. »Budou se teď totiž rozhodovat, zda mají zakládat plochy se zeleninou. Pokud se rozhodnou, že je nezaloží, tak na jaře své rozhodnutí už nebudou moci napravit. Letos plochy se zeleninou meziročně klesly o 5,2 procenta a příští rok by propad mohl být mnohem výraznější,« varoval Hanka.
Pěstování zeleniny patří podle Hanky mezi energeticky náročné sektory. »Náročný je jak provoz závlah, kde podíl nákladů na energie je největší nákladovou položkou, přičemž se zavlažuje více než 80 procent ploch zeleniny. Energeticky náročné je také následné zpracování a chlazení veškeré produkce včetně dlouhodobého skladování. U jednotlivých pěstitelů se podíl (energií na nákladech) liší dle jejich konkrétního zaměření a využití závlah. V případě produkce z krytých ploch, kdy je potřeba skleníky řídit, přitápět a přisvětlovat, je pak tento podíl ještě významnější,« upozornil Hanka.
Tuzemským pěstitelům se podle Hanky dlouhodobě nedaří na českém trhu kvůli levným dovozům promítnout do cen zemědělských výrobců růst nákladů. Nyní je zeleniny na evropském trhu zatím dostatek, což také limituje její cenu. »Navíc naše zelenina ztrácí konkurenceschopnost i s ohledem na nestejné podmínky a podpory v jednotlivých členských zemích EU. Boj o férovou cenu je v prostředí tak málo patriotského trhu přímo boj s pověstnými větnými mlýny,« dodal Hanka.
V Česku je evidováno více než 400 pěstitelů zeleniny. Tuzemské pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se v posledních letech pohybují mezi 11 000 až 12 000 hektary.
(jb, čtk)