Během dnešního večera se na mnoha místech Česka rozhoří ohně při tradičním pálení čarodějnic. Hasiči každoročně upozorňují, že by lidé během filipojakubské noci měli dávat pozor, aby zbytečně nevznikl požár. Každoročně musejí vyjíždět vícekrát, než je obvyklé v jiné dny. Po dvou letech covidových restrikcí se letos vrátí pálení čarodějnic i na veřejná prostranství.
Plánované rozdělávání ohně by lidé či pořadatelé akcí měli nahlásit hasičům prostřednictvím aplikace https://paleni.izscr.cz, a tím mimo jiné zamezit jejich zbytečnému výjezdu k domnělým požárům. Organizátoři také mohou při pálení hlavně velkých vater požádat o spolupráci místní dobrovolné hasiče.
Hasiči mají při pálení čarodějnic každoročně více práce. Před rokem vyjížděli v celé republice k 91 požárům, což bylo proti předchozí filipojakubské noci o 20 víc. Dlouhodobý průměr je zhruba 50 požárů denně. Za uplynulých deset let zaznamenali hasiči nejvíce požárů poslední dubnový den v roce 2012, a to 154. Následovaly 30. duben 2018 a 2016 se 136 a 120 požáry.
Největší roli v nárůstu požárů při oslavách hraje počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a teplo, je riziko požáru mnohem vyšší, než když je půda prosáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí.
Letos v březnu podle nedávných informací meteorologů spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. Sucho panuje na řadě míst republiky. Meteorologové na dnešek předpovídají většinou slunečné počasí s teplotami až 20 stupňů, během dne se začne obloha od západu postupně zatahovat. Večer se mohou v Čechách ojediněle objevit přeháňky, vítr má foukat jen slabě.
Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata, oblíbené bývá opékání špekáčků, soutěže o nejlepší masku, klání v čarodějnických dovednostech nebo slet čarodějnic. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
(jb, čtk)