Česká republika zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Příslušnou vládní předlohu, která s tím počítá, dnes schválila Sněmovna. Opozice se obává, že obrana nebude schopna tyto prostředky smysluplně využít, proti předloze ale hlasovalo pouze hnutí SPD.
Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly podle důvodové zprávy vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji ve výši 130 miliard korun.
»S letošním rozpočtem je Česká republika stále šestá od konce. Už nás přeskočilo i Turecko, byť letošní rozpočet směřuje k 1,5 procenta HDP. My všichni, jak tu sedíme, modernizaci našim vojákům dlužíme,« prohlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Poslanec ANO Lubomír Metnar zdůraznil, že hnutí ANO vždy podporovalo růst výdajů na obranu. »Je tady ale jedna věc – při aplikaci tohoto zákona dojde ke skokovému navýšení. Takže i přes podporu tohoto zákona nás bude velmi zajímat, jak toto skokové navýšení finančních prostředků bude účelně a efektivně využito,« uvedl.
Jednoznačně se proti přijetí předlohy postavili zástupci hnutí SPD. Radek Koten upozornil, že by se mělo pomáhat hlavně našim občanům, kterým se propadá životní úroveň, hrozí pády firem a tedy i růst nezaměstnanosti. »V téhle situaci utrácet na obranu tolik, že to Armáda České republiky ani nestihne smysluplně a včas proinvestovat, to je plýtvání peněz daňových poplatníků,« uvedl. Vláda by podle něj měla postupovat úplně opačným způsobem – stanovit si priority, aktualizovat vojenské obranné dokumenty, zjistit, co se dá v daném roce nakoupit a za kolik a až podle toho postavit obranný rozpočet. »Armáda by měla dostávat právě tolik, na kolik má připravené a dlouhodobě vysoutěžené strategické a významné akviziční projekty. Provádět průběžné modernizace a nikoliv nakupovat výzbroj pouze ze zahraničí,« dodal Koten. Návrh hnutí SPD na zamítnutí zákona ale neuspěl.
S předlohou nesouhlasí ani KSČM. »Tento krok je dalším útokem na zbytky suverenity České republiky. Naprosto zemi podřizuje zájmům USA. A to v době, kdy prožíváme jednu z nejhorších ekonomických situací České republiky, která bezprostředně dopadá na většinu našich občanů,« stojí ve stanovisku KSČM zaslaném naší redakci.
»Peníze, které chce vláda nalít do armády, by měly jít na něco smysluplného, ať už do zdravotnictví, do sociální sféry, anebo na pomoc lidem v souvislosti s energetickou krizí, kterou v podstatě navodila politika současné vlády,« uvedl před časem pro iportaL24.cz expert KSČM na obranu Stanislav Mackovík. Obává se, že armáda nebude schopna prostředky smysluplně využít. »Chybí jasná koncepce rozvoje armády, v podstatě jenom poklonkujeme cizím zájmům, vytváříme tady expediční sbor a když potřebujeme armádu nasadit u nás, pak teprve zjišťujeme, jaké má obrovské problémy. Je to zcela bezkoncepční, je to utrácení peněz tak, aby to stálo co nejvíce a dalo se z toho něco ulít, což už známe z předchozích nákupů, kdy ve vládě byla ODS,« řekl Mackovík.
Návrh zákona také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.
Další možnost dobrovolného zapojení do obrany státu
Sněmovna hlasy poslanců koalice a opozičního hnutí ANO schválila také vládní novelu branné legislativy, která rozšiřuje možnosti dobrovolného zapojení obyvatel do obrany ČR. K současným možnostem přidává nový institut, tzv. předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, Sněmovna by je mohla zrušit.
Předloha upravuje také odměňování vojáků v aktivní záloze. Státu umožní vyplacení ročního náborového příspěvku novým vojákům v aktivní záloze a zavádí pro ně také stabilizační příspěvek.
Skupina poslanců ANO prosadila zvýšení náborového příspěvku z 24 000 na 30 000 korun. Nynější roční odměnu 18 000 korun vládní předloha nemění, bude ale podmíněna delší, aspoň dvoutýdenní činnou službou.
Voják v aktivní záloze bude moci nově získat navíc odměny podle výsledku služebního hodnocení. Sněmovna je zvýšila podle návrhu ANO na 6000 korun za velmi dobré a na 9000 korun za výtečné hodnocení. Ostatním vojákům v záloze, kteří se zúčastnili vojenského cvičení dobrovolně nebo na základě vládního opatření, bude náležet odměna 15 000 korun.
Sněmovna v novele zachovala současné vymezení operačního nasazení ozbrojených sil. Vláda chtěla rozšíření definice zejména ve vztahu k zahraničním misím.
Předloha dále zakotví zákonnou úpravu pro provoz vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi. Vojenské úřady budou nově moci každého občana informovat o vzniku branné povinnosti, které podléhají všichni od 18 do 60 let.
Obě předlohy míří k projednání do Senátu.
(jad)
Diskuze je uzavřena.