Češi napříč generacemi mají problém s nedostatečným příjmem některých důležitých minerálních látek. Chybí jim vápník, naopak mají nadměrný přívod sodíku. Většina dětí nedodržuje doporučenou konzumaci ovoce a zeleniny. Vyplývá to ze zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) k hodnocení zdravotních rizik pro českou populaci za rok 2024.
»Díky dlouhodobému sledování a porovnávání dat z mnoha oblastí jsou výstupy monitoringu cenným zdrojem informací o tom, jak prostředí, ve kterém žijeme, ale i naše vlastní návyky, ovlivňují naše zdraví. Získané informace pomáhají nastavovat prevenci i rozpoznávat rizika pro náš organismus,« vysvětlila ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Nedostatek vápníku ve stravě má podle zprávy 80 procent lidí starších 60 let, ženy a senioři také nekonzumují dostatek hořčíku. Nejnižší hodnoty hořčíku byly ve skupině dospívajících dívek ve věku 15 až 17 let.
»Nižší přívod železa, než je doporučeno, vidíme u poloviny žen ve fertilním věku a také u poloviny dětí od 7 do 10 let. U sodíku pozorujeme naopak nadměrný přívod, a to vzhledem ke zdravotním rizikům, která z něj plynou. Především u mužů bylo 91 % ve věku 15–59 let nad hodnotou doporučení,« uvedla Irena Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. Nadměrný příjem sodíku může být přitom spojen s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, poškození ledvin, osteoporózy i rakoviny žaludku. Naopak chybějící vápník může negativně ovlivňovat zdraví kostí, zubů, svalů a nervové soustavy. Vápník obsahují zejména mléčné výrobky. Hořčík může do stravy doplnit některé ovoce, zelenina, ořechy nebo obiloviny.
Výzkum také ukázal, že pouze čtyři procenta dětí konzumují dostatek zeleniny – pět porcí o velikosti jejich pěsti denně. Většina rodičů si myslí, že dvě až tři porce denně jsou dostatečné. »Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů. Děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity. Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje,« popsala vedoucí oddělení systému monitorování centra zdraví a životního prostředí SZÚ Kristýna Žejglicová.
Zdraví škodí i nadměrný hluk
Zdraví české populace je ovlivněno i nadměrným hlukem, znečištěným prostředím a vodou, kterou pijí. U lidí, kteří jsou hluku dlouhodobě vystavení, se podle SZÚ častěji vyskytují srdeční choroby. »Odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 procenta nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Toto zvýšení představuje ročně zhruba 920 nových případů,« uvedla Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.
Pitná voda v Česku patří obecně mezi zeměmi k nejkvalitnějším. SZÚ sleduje 377 různých ukazatelů. »Četnost nedodržení limitních hodnot vzrůstá se zmenšující se velikostí vodovodu,« uvedl vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu SZÚ František Kožíšek. Velké vodovody zásobující více než 5000 lidí limity významných ukazatelů překročily v 0,07 procenta, v menších vodovodech 0,3 procenta. Největším rizikem pro ohrožení kvality pitné vody jsou podle SZÚ vedlejší produkty, které vznikají z dezinfekce pitné vody, nebo dusičnany.
Z ovzduší lidské zdraví nejvíc ovlivňují aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, zvyšuje se význam přízemního ozónu. »V městských, dopravou a průmyslem nezatížených oblastech, se v roce 2024 expozice aerosolu podílela odhadem na 6 % navýšení počtu zemřelých. Míra rizika onemocnění rakovinou v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší představuje mezi 2 případy na 100 tisíc až 2 případy na 10 tisíc obyvatel,« přiblížila hlavní řešitelka Helena Kazmarová z Oddělení hygieny ovzduší.
(jad)
Diskuze je uzavřena.