Schováváte si nevyužívána antibiotika doma pro případ, že by se vám v budoucnu mohla ještě hodit? Chyba. Antibiotika se musí užívat pouze na doporučení lékaře. Jejich nesprávné užívání zvyšuje riziko omezení jejich účinnosti. Dochází k antibiotické rezistenci, kterou Světová zdravotnická organizace označuje za jednu z deseti nejvážnějších zdravotních hrozeb současnosti.
O důležitosti správného nasazování antibiotické léčby informovala v tiskové zprávě Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
»Růst antibiotické rezistence znamená, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě a v budoucnu může být stále obtížnější až nemožné léčit běžné bakteriální infekce. Rezistence bakterií vůči antibiotikům není problémem pouze zdravotnictví – dotýká se celé společnosti. Týká se pacientů, lékařů, ale také zemědělství a potravinářského průmyslu. Zodpovědné nakládání s antibiotiky je zásadní, pokud chceme, aby si zachovala svou účinnost i pro budoucí generace,« uvedla Zuzana Elbertová, vedoucí oddělení koncepce Odboru smluvní politiky VZP ČR. »V České republice jsou v posledních letech na vzestupu například infekce dýchacích cest (zápal plic) a infekce močových cest vyvolané rezistentními kmeny bakterie Klebsiella pneumoniae,« dodala.
Antibiotika se doporučují pouze k léčbě bakteriálních infekcí, tedy například zápalu plic, angíny nebo bakteriálního zánětu močových cest, spály, tuberkulózy nebo boreliózy. Naopak jsou nevhodná a neúčinná u virových onemocněních, jako je nachlazení nebo chřipka.
VZP vloni zaplatila 5,7 milionu balení antibiotik, před pěti lety to bylo o 800 tisíc méně. Rostly také náklady VZP, kdy v roce 2020 na úhradách za antibakteriální léčiva zaplatila 794 milionů korun, vloni pak 1,02 miliardy Kč. Za prvních osm měsíců letošního roku už počet balení přesáhl 3,33 milionu kusů.
Podle výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik si více než desetina Čechů doma schovává antibiotika, která aktuálně nevyužívají. Ve většině případů si je pacienti nechali po předchozí léčbě s tím, že je možná někdy v budoucnu využijí.
V Evropě kvůli antibiotické rezistenci zemře přibližně 35 tisíc lidí ročně. V roce 2020 v České republice zemřelo zhruba 500 osob v důsledku infekce rezistentní na antibiotika, což je o 40 více úmrtí, než byl počet obětí dopravních nehod ve stejném roce.
Růst antibiotické rezistence znamená, že se baktérie stávají odolnými vůči léčbě a v budoucnu může být stále obtížnější až nemožné léčit běžné bakteriální infekce.
Valné shromáždění OSN si v roce 2024 stanovilo cíl snížit počet úmrtí kvůli lékové rezistenci o 10 % do roku 2030 a také redukovat používán antibiotik v zemědělství a potravinářství.
(jad)