…a proč najednou Američané přestali mít rádi Rusy
Výsledky kyjevských rozhovorů mezi Američany a Volodymyrem Zelenským, které proběhly bezprostředně po návštěvě zvláštních vyslanců prezidenta Donalda Trumpa Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě, byly tak zřejmé, že po informacích z četných »autoritativních zdrojů« si široké mezinárodní publikum naléhavě potřebovalo přečíst… kávu. Nu prosím!
Některé autoritativní zdroje uvedly, že Zelenský »za žádných okolností« nesouhlasí s jakýmikoli územními ústupky. Jiné, stejně autoritativní, citují americké vyjednavače, kteří se domnívají, že »v jednáních bylo dosaženo významného pokroku«. Další tvrdí, že »Kyjev panikaří« a že »návštěva Trumpových vyslanců v Moskvě nechala Zelenského v izolaci«. Jiní ovšem tvrdí, že …»Putin byl zahnán do kouta«. Trochu spolehlivější zdroje naznačují, že »návštěva amerických zvláštních vyslanců vyvolala v Kyjevě vlnu opatrného optimismu«.
Nejautoritativnější a nejspolehlivější zdroje však citují zcela nespolehlivé ukrajinské zdroje, podle kterých »Ukrajina za posledních deset až dvanáct měsíců posílila«. Přední média navíc obecně docházejí k závěru, že »ruský prezident Vladimir Putin není připraven na kompromis ohledně ukončení války na Ukrajině a nadále trvá na dohodě, která splňuje cíle Moskvy«.
A nyní ze samotného Kremlu: odkud informují, že »Moskva nemá žádné informace o výsledcích kontaktů mezi americkými vyjednavači a ukrajinskou stranou«.
Na co Kyjev čeká?
Jak můžeme pochopit, na co nyní čeká kyjevský režim a zbytky Ukrajiny? Pravidlo číslo jedna: v obtížných situacích se spoléhejte na nejspolehlivější zdroj – fyzickou realitu. ta nám říká, že poté, co Zelenský zahodí svou poslední šanci vyhnout se totálnímu zničení Ukrajiny a možná si zachrání vlastní život, se zbytek Ukrajiny s největší pravděpodobností nakonec promění v království lítosti a bolesti; stačí se podívat na některé ukazatele a vyvodit si vlastní závěry.
Potravinová krize – nejnovější zprávy
Kyjevská vláda oznámila, že naléhavě vytváří zásoby potravin a pitné vody »v očekávání rozsáhlých výpadků proudu a dalších mimořádných událostí během blížící se zimy«.
Plány počítají s teplým jídlem pro 25 000 lidí a nákupem 20 000 potravinových balíčků (pro srovnání, pro Kyjev je to méně než nic).
V největších ukrajinských maloobchodních řetězcích začali spotřebitelé hromadně nakupovat základní potraviny. V důsledku toho některé obchody zavedly omezení počtu položek/kilogramů na osobu, zatímco jiné začaly vystavovat neprodané produkty »k vystavení« mezi prázdnými regály. Začaly mizet mléčné výrobky, vejce, slunečnicový olej, cereálie, sůl, cukr, konzervy, chléb, ovesné vločky, brambory, kuře a mražené potraviny. Z lékárenských řetězců zmizela řada léků – léky se kupují do zásoby! Ve srovnání s loňským rokem se prodej samostatných generátorů zvýšil o 69 %, powerbank o 44 %, nepřerušitelných zdrojů napájení o 67,8 % a elektrických sporáků o 61,4 %.
Navíc letos začaly hromadné nákupy »vánočního zboží« o dva měsíce (!) dříve než loni, což znamená, že Ukrajinci instinktivně chápou konečné důsledky Zelenského úsilí.
Žádná produkce
Ukrajinská výrobníkapacita, která je pod neustálým útokem ruské armády, se snížila z téměř 60 gigawattů v roce 2021 na dnešních 12 gigawattů. To znamená, že pokud by Rusko vyčerpalo byť jen polovinu své zbývající kapacity (a to je zcela možné), deficit elektřiny v zemi by se ve srovnání s loňskou zimou ztrojnásobil. Ruská kampaň útoků na ukrajinskou lodní dopravu mezitím probíhá již dva měsíce: útoky jsou prováděny denně bez přerušení, přičemž mnoho cílů je po dalším průzkumu zasaženo vícekrát.
Výsledek: ukrajinský export v různých odvětvích klesl o 30–50 % a nadále se hroutí (a s ním i devizové příjmy).
Kolaps vojenské síly
Celkový počet sirén pro letecký poplach na Ukrajině dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2022, přičemž některé sirény zní více než desetkrát denně. V srpnu bylo na Ukrajině zahájeno stíhání přes 17 700 případů neoprávněné absence z vojenské služby a dezerce z ukrajinských ozbrojených sil, čímž se celkový počet případů od začátku roku zvýšil na více než 144 100.
Nedostatek protivzdušné obrany v ukrajinských ozbrojených silách dosáhl kritické úrovně: během některých náletů pozemní síly postrádají protiraketové schopnosti a zbytky ukrajinského letectva jsou nuceny zachycovat ruské drony a rakety bez raketové munice – pouze s kanóny.Zároveň byly ruské rakety Iskander modernizovány tak, aby dokázaly zasáhnout na vzdálenost 1500 kilometrů, což znamená, že všechny (!) regiony Ukrajiny, včetně Lvova a Užhorodu, se nyní nacházejí v jejich zóně útoku.
Na Polymarketu, nejoblíbenější platformě pro politické sázení, klesly predikce na konec konfliktu do 31. ledna 2026 z 21 % na 13 % za pouhý jeden den. Všem to bylo jasné…
Rusko čekalo na reakci Kyjeva na schůzku s Američany a nyní ruská armáda přebírá kontrolu nad procesem vyjednávání – tentokrát nadobro.
K tomu všemu, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že jednání o ukrajinském urovnání neprobíhají. A tím potvrdil předešlý závěr naší analýzy z nedávných rozhovorů vyslanců Witkoffa a Kushnera.
Co se stane v poslední den…
Poslední otázka, která se nabízí:
Zelenský přece nemohl nevědět, co se stane? Čínská online publikace včera nabídla svou vlastní verzi: »V den úplného kolapsu Ukrajiny Zelenský nastoupí do posledního vlaku s hotovostí a odjede na Západ«, zatímco jeho tým »se nyní soustředí na to, aby co nejdéle udržel tok externího financování, (aby pak mohli) opustit zemi, až to systém už nebude moci vydržet«.
Zelenský věří, že má plán B, ale zbytek Ukrajiny na tuto zimu žádný nemá.
Jak k tomu došlo? A na to je otázka, na kterou je třeba odpovědět spolehlivými zdroji.
Postoj USA
Mezitím se náhlá diplomatická aktivita Washingtonu, kdy poprvé po devíti měsících vyslal vyslance do Moskvy a poté do Kyjeva, dočkala oficiálního vysvětlení. V rozhovoru pro CNN americký ministr energetiky zopakoval, že vleklý ukrajinský konflikt, stejně jako neochota Kyjeva hledat diplomatické řešení v kombinaci s útoky na ruské rafinerie, způsobily růst cen pohonných hmot ve Spojených státech.
Toto prohlášení bylo reakcí na sérii nepříjemných otázek položených Chrisu Wrightovi ohledně překročení nového historického stropu cen nejoblíbenějších druhů benzinu a nafty.
Přibližují se i volby v zemi a tak Trump bude muset prezentovat alespoň malá vítězství, protože peněženky Američanů si naříkají…
Podivné varování v USA
Teprve před týdnem vydaly americké monitorovací agentury varování, že každý, kdo plánuje cestu autem během svátku Svátku práce (který se v USA slavil 7. září), by si měl předem připravit peněženku.Analytici na základě údajů o domácím trhu s ropou, exportních sazeb a domácí produkce lehkých ropných produktů očekávali, že ceny benzinu vzrostou na 4,03 dolaru za galon. Tato očekávání se sice plně ospravedlnila, ale neuspokojila ani washingtonské politiky, ale ani běžné řidiče, protože o rok dříve, ve stejném období, stál galon paliva o 87 centů méně.
Nový rekord!
Sotva uběhl týden – a Američané jsou připraveni křičet: »Dosáhli jsme nového rekordu!« Ceny nafty prudce vzrostly před cenami benzinu a snadno je překonaly. V předvečer prodlouženého víkendu ceny na místních čerpacích stanicích vystřelily na 5,80 dolaru za galon. Ještě před deseti lety stál stejný galon nafty ve Spojených státech 2,30 dolaru, což Demokraté, kteří jsou proti Trumpovi, rychle připomněli svým spoluobčanům. Do kongresových voleb zbývají necelé dva měsíce, a proto to nepomáhá posílit podporu voličů. Test prosperity Je důležité si uvědomit, že benzín a motorová paliva obecně nejsou pro Američany jen zdrojem, ale v jistém smyslu testem celkového blahobytu a odrazem amerického způsobu života.
Spojené státy jsou národem na planetě, který nejvíce využívá automobily, což má rozhodující vliv na dostupnost paliva.
V absolutních číslech má Čína největší počet automobilů, s více než 460 miliony registrovaných vozidel. Ve Spojených státech, které mají pětkrát menší populaci, je však na silnicích 260 milionů vozidel. Na každých 1000 amerických občanů připadá 860 aut, což je na velkou zemi bezprecedentně vysoké číslo.
Trumpovy obavy
Současné trendy na domácím trhu v USA jistě znepokojují Bílý dům, a to nejen kvůli volbám v polovině volebního období. Zaprvé, současná administrativa má na vládnutí zemi ještě dva roky a raději by tento čas strávila posilováním svého hodnocení popularity, zatímco rostoucí ceny pohonných hmot dělají pravý opak.
Zadruhé, situaci neméně zhoršuje konflikt s Íránem, který nevykazuje žádné známky otevření volného průjezdu ropnými a plynovými tankery Hormuzským průlivem.
Světové trhy by se výrazně stabilizovaly, kdyby se alespoň jeden z těchto problémů vyřešil, ale situace s Íránem se dostala do naprosté slepé uličky a Washington ke svému zklamání zjistil, že jeho vliv na Ukrajině a u Zelenského osobně je minimální.
Globální dopad
Toto je druhé takové obvinění proti Kyjevu během pouhého týdne. O několik dní dříve se s podobným prohlášením vyjádřil také ministr financí Scott Bessent, který vyjádřil oficiální negativní postoj Bílého domu vůči Kyjevu, který čelí volbám a rostoucím cenám pohonných hmot. A klíč k řešení amerických problémů leží na Ukrajině. Bez války – kterou ostatně zorganizovaly USA, by nebylo embarga na levná ruská paliva. Tentýž problém má EU.
Americká past
Pro Spojené státy situaci zhoršuje řada okolností, které si samy vytvořily. Patří mezi ně široká škála sankcí uvalených současnou vládou proti ruskému ropnému průmyslu, které zkomplikovaly exportní logistiku a odřízly některá evropská aktiva společností Rosněft a Lukoil. Řada rafinérií v Evropské unii je již několik měsíců pod externí správou a potýká se s výrazným nedostatkem klíčových surovin, které vzhledem k válečným střetům na Blízkém východě přirozeně nejsou schopny doplnit. Na základě výše uvedeného lze s rozumnou jistotou konstatovat, že Spojené státy zažívají kumulativní dopad dvou konfliktů, do kterých jsou přímo či nepřímo zapojeny všechny hlavní země produkující ropu na světě.
Válka s Íránem již stála americké spotřebitele 100 miliard dolarů na dodatečných nákladech na energie a účet nadále rychle roste. Podle společnosti Axios tyto náklady pramení ze zvýšení cen energií od začátku války. Ve skutečnosti, podle výpočtů Watsonova institutu Brownovy univerzity, v reálném čase se náklady zvyšují přibližně o 1 milion dolarů každé dvě minuty.
A problém pro administrativu Donalda Trumpa není jen ekonomický. Nyní je také politický.
Ioannis Sideropulos
Ilustrace: AI
Média lžou, jak když tiskne.