Je pravda, že ochrana životního prostředí zůstává uprostřed současné hluboké všestranné krize evropské i české společnosti stranou. Neznamená to ale, že by se na řadě front nebojovalo.
Největší bitva se momentálně odehrává v Bruselu. Ještě před nedávnem jsem na upozornění, že vedení Evropské unie) potichu odstupuje od Zelené dohody pro Evropu, nechvalného Green Dealu, dostal odpověď: »Nepanikař!« Šlo o nedorozumění. Mně nevadilo samotné odstoupení vedení EU od Green Dealu, protože byl připraven a realizován zcela katastrofálně, tj. křiklavě sociálně nespravedlivě (dolní a střední vrstvy obyvatel zaplatí obří obohacování vládnoucí finanční oligarchii, aniž by to ochraně stability klimatu nějak výrazněji pomohlo), ale vadí mi skutečnost, že se od Green Dealu odstupuje v zájmu financování zbrojení a války na Ukrajině, samozřejmě z peněz daňových poplatníků, jak jinak. Dnes už zpráva tohoto druhu žhaví sítě nejen nevládních ekologů. Je to prý velký průser. Dodávám, jak pro koho.
V Česku se bojuje v legislativě o zákaz spotřební pyrotechniky a o zavedení povinnosti zálohovat plastové lahve v ceně čtyř korun za kus.
Zakázat zábavní pyrotechniku?
Požadavek na zákaz zábavní pyrotechniky má reálný základ. Odpalování pyrotechniky svými zvukovými a světelnými efekty plaší zvířata, ptáky i lidi. Někteří pak zemřou nárazem do zdi nebo pod koly aut, někoho sem tam trefí šlak. Jak si stěžují chovatelé, uklidnit domácí mazlíčky je v době konání ohňostroje velice těžké. Rachejtle obsahují asi polovinu Mendělejovovy periodické tabulky chemických prvků, včetně těžkých jedů, jako je stroncium, kadmium, olovo ad. To po ohňostroji dýcháme. Třešničkou na dortu je skutečnost, že největší smog nejen v Česku bývá kolem jedné hodiny po půlnoci na Nový rok.
Že kvůli rachejtlím sem tam zbytečně hoří a může to být i les, škoda mluvit. Konečně, základní vyšetřovací verze vzniku největšího s osmi obřích požárů v Los Angeles letos v lednu (shořelo při něm asi 100 km2 a luxusní čtvrť, polovina celkem vyhořelého území) je, že to začalo jako požár způsobený tamní zlatou mládeží přes zákaz na Nový rok zábavní pyrotechnikou. Byl sice do půl páté ráno uhašen, ale o šest dní později na stejném místě začalo hořet znova. Požár se rychle rozšířil do města a zničil mimo jiné významnou luxusní čtvrť ve městě a mnohé další. Rozhořel se oheň znovu? Stává se to. Snad se příčina vzniku ničivého požáru v Los Angeles vyšetří a následně vysvětlí.
Jsou tu ale jisté ekonomické zájmy dovozců a prodejců pyrotechniky. Že umí lobbovat vysoce kvalifikovaně, se mohli účastníci panelové diskuse Společnosti pro trvale udržitelný život k zábavní pyrotechnice přesvědčit 4. dubna. Vysvětlovat rozmazlené české společnosti, že by si tuto bezohlednou zábavu modla odpustit, není jednoduché.
Za mých dětských let se v Praze konal ohňostroj večer 9. května a večer 7. listopadu. Vojáci stříleli rachejtle z Petřína do Seminární zahrady. Mám za to, že to stačilo, alespoň při rozumném přístupu. Pokud ale dnes vládne heslo »Chci mít kdeco hned!«, rozum bývá nejednou v žaláři. Přitom v řadě evropských států jsou soukromé ohňostroje zakázány a veřejné subjekty typu městských samospráv s nimi hodně šetří.
Zálohování plastových lahví?
Mnozí Češi mají smutnou zkušenost, že se plastové lahve povalují leckde a jen částečně pomáhá třídění odpadu, žluté kontejnery. Je dost pravděpodobné, že kdyby byly pet lahve vratné se zálohou 4 Kč za kus, vracelo by se jich mnohem víc a leckde by se nepovalovaly. Systém vratných pet lahví funguje v řadě států EU. Návrh v Česku existuje, ale dopadová studie chybí. Prý není třeba. Opravdu?
Vláda Petra Fialy se od svého počátku věnovala především rozvracení české ekonomiky, ožebračování širokých vrstev obyvatel a podporou válčení na Ukrajině. Na potřebné věci prý zapomněla. Kromě mnohého jiného jde jak o případný zákaz zábavní pyrotechniky, tak o případné uzákonění sytému zálohování pet lahví. Vypadá to ale, že už to nestihne. Dvakrát nebyl schválen program jednání Sněmovny, protože část vládních poslanců nebyla přítomna a protože s užitečnými návrhy prosazovala vláda i návrhy škůdcovské. Obě schůze skončily předčasně neschválením programu.
Gigafaktory v Lutyni?
Elektromobilita je prý velice potřebná (studie prokazující efektivnost elektromobility jsem sice neviděl, ale budiž) a Česko má prý šanci na ní také něco vydělat. Potřebné je jen postavit gigafaktory v Dolní Lutyni a těžit lithium na Cínovci.
Poté, co byla Vláda ČR s projektem gigafaktory ničícím plzeňské letiště Líně a vysávajícím zdroje pitné vody Plzně doslova vyhnána z lokality, prosazuje gigafaktory v lokalitě Dolní Lutyně na Ostravsku. Vhodná lokalita? Sotva. Zatížena je dálnicí, má tam vést vysokorychlostní železniční trať. Nejhorší je, že leží v záplavovém území. Dva týdny poté, co premiér Per Fiala začátkem loňského září na místě ujišťoval, že tam gigafaktory bude, i kdyby se místní stavěli na hlavu, se přes údajně vynikající lokalitu přehnala velká povodeň. Že se nic cenného nemá stavět v záplavovém území, by mělo být samozřejmostí i pro soukromé investory, natož pro státní úřady. V českém Kocourkově ale platí nechvalné: »Vysmějeme se povodni!« Kdo se bude smát naposled, nebudu vysvětlovat, dnes je to ještě pomluva.
V současné době tam gigafaktory prosazuje nový ministr průmyslu Vlček (STAN). Musí tam prý být, jinou vhodnou lokalitu Česko prý nemá! Odborníci potvrzují, že vhodných lokalit pro velkou průmyslovou výstavbu je v Česku opravdu zoufalý nedostatek. Jen se ptám, co dělaly všechny polistopadové vlády, co se stalo s asi dvěma tisíci opuštěnými průmyslovými, zemědělskými a armádními areály, když dnes jiná lokalita pro gigafaktory než ta v záplavovém území v Dolní Lutyni není k disposici? Skládali hold dávno překonané liberální ekonomii, že vše ukáže trh, jak nám ji do hlav vtloukal Václav Klaus? Kšeftovali se zajímavými pozemky? Nevím. Ale vypadá to tak.
Těžit lithium na Cínovci?
Lithium je potřeba hlavně pro baterie do elektromobilů. Ve světě ho není moc. Cínovecké ložisko obsahuje prý asi 3 % světových zásob lithia. Jde celkem asi o 695 miliónů tun horniny s lithiem. Problém je, že je v koncentraci sotva 0,1 %, že jeho těžba a zpracování vyžaduje obrovské přesuny hornin a ty jsou spojené se značnou devastací území. Předpokládá se doprava těžených hornin lanovkou o délce asi 7 kilometrů a následná doprava vlaky do dnešního areálu elektráren Prunéřov, kde se má zpracovávat.
Místní občané to dobře znají, do zbylých povrchových velkolomů to mají jen kousek cesty. Sotva překvapí, že se to místním ani trochu nelíbí, o ochráncích přírody nemluvě. Ložisko se nachází v chráněné ptačí oblasti »Východní Krušné hory«. Jak už to v buržoazním státě bývá, úřady jdou na ruku především velkým investorům. Na solidní proces posuzování vlivů na životní prostředí se po řadě selhání státu už také nevěří.
Výstrahou je i situace v Srbsku, kde Evropská komise na jedné straně podporuje těžbu lithia a chválí za to vládu, na druhé straně financuje protivládní opozici, pro kterou je projekt ekologicky značně devastační těžby lithia velmi dobrým beranidlem. Masové demonstrace proti těžbě lithia v Srbsku říkají, že o ni tamní občané v hojném počtu nestojí.
Jinou otázkou je, jakou perspektivu má výroba elektromobilů v Česku i v EU. Totiž, zatímco EU včetně Česka utrácela stamiliardy na dotace elektřiny vyráběné v technicko ekonomicky nezralých a beznadějně ztrátových fotovoltaických a větrných elektrárnách, Čína srovnatelný objem peněz investovala do výzkumu a vývoje, takže dnes čínské firmy suverénně drtí evropské výrobce fotovoltaických a větrných elektráren, výrobce elektromobilů atd. Prskání v Bruselu nepomáhá. Z druhé strany se do EU tlačí elektromobily Muskovy Tesly (USA), které za čínskou konkurencí zaostávají podstatně méně ve srovnání s elektromobily z EU. Evropské automobilky v elektromobilitě zaspaly a tak se tah EU, jak pomocí elektromobility zničit čínskou konkurenci, obrátil proti nim. Čínská (a americká) konkurence drtí automobilky EU. Je otázka co s tím. Nepomůže říkat: »Pozdě bycha honit!«
Jan Zeman
Diskuze je uzavřena.