Památkově chráněnou Jindřišskou věž v centru hlavního města nabízí Pražské arcibiskupství k prodeji za 75 milionů korun. Vyplývá to z informací na webu arcibiskupství. Cílem prodeje je racionalizace majetku, řekl Deníku N generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík.
Jindřišská věž je součástí pražské památkové rezervace zapsané na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Bývala zvonicí blízkého kostela svatého Jindřicha a svaté Kunhuty. Stavba z 15. století je vysoká téměř 66 metrů a vybavená výtahem.
Věž je dlouhodobě v pronájmu společnosti Jindřišská věž, s. r. o., která patří staviteli a podnikateli Martinu Podzimkovi. Smlouva o nájmu nemovitosti z roku 2000 byla uzavřená na dobu určitou do konce roku 2044, vyplývá z inzerátu na webu arcibiskupství.
Významná památka jako horký brambor
»Vyhodnocujeme postupně náš nemovitý majetek a ten, který je neproduktivní, se snažíme výhodně prodat a finance alokovat především do nájemního bydlení,« uvedl Balík. Se státem nebo s hlavním městem prodej Jindřišské věže přednostně neřešil, uvedl. »Jindřišská věž patří mezi horké brambory mnoho let. Věž může vynést nějaké finance, ale není to tak jednoduché,« doplnil.
Zprostředkovatelem prodeje je společnost Center Capital. Její mluvčí Barbora Hanáková podle Deníku N uvedla, že detaily spolupráce jsou součástí obchodního tajemství.
Pražské arcibiskupství podle svého webu nabízí k prodeji také pozemky v pražských Letňanech a Hrdlořezech a také v Jesenici a Velkých Popovicích u Prahy. Prodat chce také přírodní památku Cholupická bažantnice s nemovitostmi v Praze 12.
Dominanta hlavního města s bohatou historií
• Jindřišská věž na rozhraní Jindřišské ulice a Senovážného náměstí v Praze 1 je původně zvonicí sousedního kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty.
• Pozdně gotická věž byla vybudována v letech 1472 až 1476. Pískovcovou stavbu zakryla dřevěná střecha s břidlicovou krytinou. Spolu s kostelem a věží byla v místě vybudována i fara a farní škola. Ve věži byly později umístěny i věžní hodiny se dvěma cimbály datované rokem 1577.
• Během švédského obléhání Prahy v roce 1648 byla zvonice využita obránci Prahy a silně poškozena. Poškozena byla i v roce 1757, když Prahu obléhala pruská vojska. V roce 1801 střechu věže zničila vichřice.
• Zásadní opravy se zvonice dočkala až v letech 1876 až 1880, a to dle návrhu architekta Josefa Mockera, kdy získala nynější »dlátovitý« tvar střechy s nárožními věžičkami. Po rekonstrukci věž dosáhla své současné výšky a stala se jednou z dominant Prahy. S výškou 65,7 metru je nejvyšší volně stojící pražskou zvonicí.
• V posledních desetiletích se věž dočkala výraznějších oprav v 70. letech minulého století a také v roce 2001. Tehdy byla do věže vestavěna nová patra a výtah, vznikla zde restaurace.
• V současnosti je památka v nájmu soukromé firmy, která v deseti patrech věže provozuje kavárnu a whiskerii, prodejnu se suvenýry, galerii i stálou expozice. Věž se také využívá pro kulturní programy, výstavy, autorská čtení, divadelní či hudební představení. Součástí restaurace v sedmém a osmém patře je zvon Maria z roku 1518. V posledním, desátém patře se nachází vyhlídka na panorama Prahy.
• Věž je majetkem Pražského arcibiskupství. Lidové noviny v září napsaly, že arcibiskup Jan Graubner po třech měsících od jmenování propustil ekonomické manažery pražské arcidiecéze, která spravuje miliardové majetky. Skončili výkonný ředitel arcibiskupství Antonín Juriga a ředitelka ekonomicko-strategické sekce Linda Dolečková. Za odchodem Jurigy je podle Graubnerova mluvčího Jiřího Prinze reorganizace, Dolečková odešla ze zdravotních důvodů, uvedl list. Jurigova agenda, tedy hospodaření se stovkami objektů, pozemků a také například s 27 000 hektarů lesů, přešlo podle listu přímo na generálního vikáře pro správu a organizaci pražské arcidiecéze. Podle dvou zdrojů deníku je důvodem Jurigova konce nespokojenost s jeho ekonomickým rozhodováním, podle Jurigy jsou za tím výhradně osobní důvody.
• Počátkem listopadu řekli zástupci české katolické církve, že její hospodaření skončilo loni se ziskem 646 milionů korun, což bylo meziročně o 270 milionů korun více. Církvi klesly oproti roku 2020 příjmy v podobě státního příspěvku i darů a ztrátová je tradičně hlavní, tedy duchovní činnost. Ztrátu pokrývá zisk z hospodářské činnosti, zejména z dlouhodobých investic a lesního hospodaření. V loňském roce činil 1,23 miliardy korun. Příjmy diecézí tvoří i prodej majetku, který církev nedokáže využít.
• Do světských rukou se v posledních letech dostala řada církevních památek. Například v roce 2020 oznámil pražský magistrát, že město koupí kostel svatého Šimona a Judy na Starém Městě s tím, že za památku v majetku Českomoravské provincie Hospitálského řádu svatého Jana z Boha – Milosrdných bratří zaplatí 99,99 milionu korun. Kostel nyní slouží jako koncertní síň pro Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.
(jb, čtk)
Diskuze je uzavřena.