Kdybych si tím byl jistý, jako že skoro jsem, ale ne úplně, vyslovil bych domněnku (domnívat se snad ještě mohu), že Jana Černochová a František Josef I. jedno tělo a duše jsou. Přečtěte si císařův manifest »Mým národům« a »Rozkaz ministryně obrany ke Dni vítězství« a záhy pochopíte, o čem píši a psáti se chystám.
Zkostnatělé mocnářství tehdy, stejně jako nefunkční euroatlantismus dnes…, v podtextu, chcete-li mezi řádky…, apelují na občany, aby se v zájmu JICH nechali pohřbít v zákopech. Že paní ministryně v citovaném Rozkazu jmenuje co by osvoboditele naší vlasti na prvním místě »americké jednotky«, teprve po té až Rudou armádu, ponechávám bez odezvy. Konec konců – také ji nemusela zmínit vůbec a druhé místo pro maršála Koněva a legendární tank 23 nejsou v dnešní překrucující době zas tak špatné… ONI vlastně udělali z osvobození takovou rádiovou hitparádu – lidi, hlasujte… a jako osvoboditelé vítězí americké jednotky, které sice »objevily« válku až v červnu 1944 v Normandii, ale co na tom. Zřejmě notičky od amerického kolegy Austina z nedávné instruktáže přímo v Pentagonu…
Jiná věc je však alarmující ještě větší měrou, a sice zářná blízká budoucnost, formulovaná jako výzva, na níž by se vojáci měli těšit. Jistě. Vždyť právě takto ministryně ROZKAZuje – cituje věrně: »Pro vás vojáky však Putinova agrese přinesla ještě jiné výzvy. K nim patří i možný střet s Ruskem. Potěšilo mě, s jakým odhodláním jste se pustili do posilování východního křídla Severoatlantické aliance a převzali velení nad aliančním bojovým uskupením na Slovensku. Jsem na vás hrdá, neboť vidím, že neustále dokazujete, že jste profesionálové a Česká republika je díky vám spolehlivý spojenec.«
Paní ministryně však zapomněla dodat, že tahle její »výzvová« válka by byla v lidských dějinách určitě tou poslední. Přesto se na ni všichni těšte a provolávejte slávu novodobé »mocnářce«…
Jan Čech