Nový šéf resortu školství Vladimír Balaš (STAN) už celý měsíc zahřívá ministerské křeslo, bylo tedy načase, aby přišel i s nějakým návrhem, jak zkvalitnit svěřený resort. A dočkali jsme se. Balaš nejdříve uvedl, že není zastáncem víceletých gymnázií, poté přišel s myšlenkou zrušit první vyučovací hodinu a posunout začátek výuky na devátou hodinu. Ani jeden návrh se jak u odborné, tak u laické veřejnosti nesetkal s pochopením.
Balaš se ujal ministerstva zhruba před měsícem, kdy vystřídal Petra Gazdíka. Ten odstoupil kvůli kontaktům s obviněným lobbistou Michalem Redlem.
Nedávno uvedl, že není zastáncem víceletých gymnázií. V rozhovoru pro SeznamZprávy řekl, že děti, které zůstávají v základní škole po odchodu části spolužáků, ztrácejí motivaci a studenti víceletých gymnázií zase přicházejí o sociální dovednosti. Bylo by podle něj proto vhodné přezkoumat, jaké rozdíly mezi žáky víceletá gymnázia dělají.
O kladech a záporech víceletých gymnázií se mezi odborníky diskutuje řadu let. Podle jejich zastánců pomáhají v rozvoji nadaných dětí, podle odpůrců prohlubují nerovnosti ve vzdělávání a vhodnější je podporovat rozvoj čtyřletých gymnázií.
Delegátům víkendového sněmu ministr vysvětloval, že rozhodně nechce rušit víceletá gymnázia. Dosáhnout chce toho, aby studenti byli připraveni na měnící se podmínky, ve kterých nevystačí s tím, co se naučili ve škole.
Podporu u delegátů hledal také pro svůj návrh posunout začátek výuky na devátou hodinu. »Žáci jsou přehlcováni znalostmi, které ale pak neumí aplikovat. Takže se možná omezí počet hodin. Rád bych škrtnul první hodinu,« prohlásil ministr.
O nápadu nechal hlasovat, ruku však zvedla zhruba třetina delegátů. Balaš se domnívá, že se tak stalo kvůli tomu, že ne všichni jsou rodiči dětí v pubertálním věku, kterým analýzy připisují největší benefit ze změny. »Jsou výzkumy, které říkají, že když děti chodí do školy později, prokazatelně podávají lepší výkony. Už teď je to v rukách ředitelů. A věřím, že se přidají další a že z toho uděláme standard,« uvedl ministr.
Ministr by se měl zabývat tím, co školství opravdu pálí
Expertka KSČM na oblast školství Marta Semelová označila ministrův návrh za hloupost. Ministr školství by se podle ní měl zamyslet nad mnohem důležitějšími problémy, které ve školství jsou, než se zabývat posunutím začátku vyučování. »Se značnými problémy se potýkáme na všech stupních škol, od základních až po vysoké. V základním školství to je především jeho kvalita, třídy jsou přeplněné, učitelé mohou mít jen velmi těžko individuální přístup pro děti, problémem je také inkluze, nárůst cizinců ve školách, to všechno je potřeba řešit,« řekla Semelová pro iportaL24.cz.
V středním školství je podle ní třeba podpořit odborné školství, debatu si vyžadují také maturity a s nemalými problémy se podle ní potýká i vysoké školství. »Aby se nový ministr zabýval zrovna tím, jestli výuka začne od osmi nebo od devíti hodin, to mi připadá úplně mimo realitu,« uvedla Semelová. Změna by podle ní zkomplikovala život všem – rodičům, dětem i učitelům. Semelová upozornila na to, že na výuku navazuje mimoškolní činnost žáků, dopravní spojení atd.
»U nás je tradice, že vyučování začíná od osmi hodin, pochopitelně jakákoli změna chce nejdřív zanalyzovat, prodiskutovat se všemi, kterých se to týká, ale osobně tohle považuju opravdu za hloupost. Pan ministr by se měl zabývat především tím, co školství v dnešní době pálí a posunutí výuky to určitě není,« míní Semelová.
O startu výuky rozhodují ředitelé škol. Ministerstvo školství jen stanovilo, že nesmí začínat dříve než v sedm hodin, skončit by měla nejpozději do páté odpolední.
Ve většině evropských zemí začíná vyučování stejně jako v Česku v osm hodin ráno. Hodinu si mohou přispat děti například ve Finsku nebo ve Velké Británii, kde vyučování začíná v devět hodin. Ve Švýcarsku chodí děti do školy až od půl desáté, o to později se ale vracejí domů.
(jad)