Evropská komise (EK) schválila státní podporu České poště. Zamýšlených 7,5 miliardy Kč jí v souladu s pravidly Evropské unie náleží jako náhrada za plnění povinnosti univerzální poštovní služby v letech 2018 až 2022. Komise to uvedla ve svém dnešním sdělení.
Univerzální služba obsahuje například povinnost provozovat 3200 poboček nebo doručovat na všechny adresy v České republice každý pracovní den. Tyto služby jsou přitom ztrátové, proto je stát doplácí.
Komise je exekutivním orgánem EU s rozsáhlými pravomocemi a plní mimo jiné i funkci unijního antimonopolního úřadu. Poskytnutí podpory vyšetřovala od června 2020. Obrátili se na ni totiž dva konkurenti České pošty, kteří tvrdili, že Česká pošta na pomoc z veřejných peněz nemá nárok.
»Poštovní služby hrají ve společnosti důležitou úlohu, protože propojují občany a usnadňují sociální soudržnost. V dnešním rozhodnutí potvrzujeme, že plán Česka kompenzovat České poště poskytování univerzálních poštovních služeb je v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Česká pošta bude v celém Česku nadále poskytovat poštovní služby za dostupné ceny individuálním i firemním zákazníkům, aniž by docházelo k nepřiměřenému narušování hospodářské soutěže,« uvedla místopředsedkyně EK odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová.
Komise podle generálního ředitele České pošty Romana Knapa potvrdila, že výše kompenzace, na kterou má pošta podle zákona nárok, ani nepokrývá veškeré čisté náklady. Nemůže tedy jít o nedovolenou podporu.
Po obdržení financí od státu splatí Česká pošta své komerční úvěry, které si musela u bank sjednat, aby pokryla výpadek financí způsobený právě zadržováním plateb za univerzální službu. Část peněz také půjde na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.
Česká pošta je národním provozovatelem poštovních služeb v České republice a poskytuje univerzální poštovní služby v celé zemi. Český poštovní trh je od roku 2013 liberalizován v souladu s evropskou směrnicí o poštovních službách. Česká pošta nyní soutěží bez omezení s jinými příslušnými poskytovateli poštovních služeb.
Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce ztráta činila 1,37 miliardy korun.
Výběr informací o společnosti Česká pošta
• Státní podnik Česká pošta (ČP) byl založen 1. ledna 1993 rozdělením Správy pošt a telekomunikací Praha na Českou poštu a České telekomunikace (SPT Telecom).
• ČP plní takzvanou poštovní povinnost, musí tedy zajistit dostupnost všech základních služeb na celém území České republiky. Za poskytování univerzální služby má pošta nárok na kompenzaci od státu.
• Do konce roku 2012 měla ČP monopol na doručování dopisů a dalších adresných listovních zásilek do 50 gramů, od roku 2013 může tyto služby nabízet i konkurence, která se ale zaměřuje hlavně na zásilky od firemních klientů. Na trhu balíků má pošta v posledních letech podíl kolem 40 procent.
• Zakladatelem společnosti je český stát, respektive ministerstvo vnitra. Kmenové jmění je téměř 3,6 miliardy korun.
• Generálním ředitelem České pošty je od roku 2018 Roman Knap, který ale odejde z čela státního podniku ke konci září. Důvodem podle něj není schůzka s lobbistou Michalem Redlem obviněným v kauze kolem zakázek pražského dopravního podniku.
• Pošta v posledních měsících zahájila některé transformační kroky. Mimo jiné začala převádět těžkou nákladní dopravu na externí firmy, rozjela specializovanou síť výdejen balíkových zásilek Balíkovna a v roce 2023 chystá rozdělení na část zahrnující provoz 3200 poboček a firmu zajišťující komerční poštovní služby. Společnost zaměstnává téměř 27 000 lidí.
• V posledních letech ČP hospodaří v červených číslech. Loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Hospodaření ovlivnila pandemie koronaviru. Ke snížení ztráty přispěly vedle vyšších výnosů úspory v nákladech nebo vyšší výnosy z prodeje nepotřebného majetku. Důvodem ztrát je podle vedení firmy neuhrazená platba státu za objednávané základní služby. Za ty jí stát hradí čistou ztrátu. Za poslední čtyři roky jí na úhradách dluží šest miliard korun.
• ČP v poslední době prodala řadu nemovitostí. Loni například pozemky v katastrálním území Praha-Kyje v hodnotě 169 milionů nebo objekt na brněnském hlavním nádraží v hodnotě 117 milionů Kč. Nedávno oznámila, že prodá svou budovu v Hybernské ulici u Masarykova nádraží v Praze společnosti Penta za minimální nabídkovou cenu 220 milionů korun.
• Loni v říjnu ČP oznámila, že kupuje část největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora, První novinové společnosti (PNS). Česká pošta má zájem jen o tu část PNS, která se zabývá doručováním zásilek a předplaceného tisku.
• Letos v červnu ČP oznámila, že zahájila provoz takzvané vyměňovací pobočky v Amsterodamu. První pobočka tohoto druhu je řízená ČP, ale na místě se o zásilky fyzicky stará obchodní partner. ČP tak podle svého oznámení pokračuje v plánované expanzi na evropský trh.
• Odborový svaz zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb, který je největší odborovou organizací na poště, koncem června napsal ministru Rakušanovi, že ČP zaplatí letos na úrocích z úvěrů okolo čtvrt miliardy korun. Provozní úvěry si přitom musela vzít k pokrytí výpadku financí za dosud nevyplacené kompenzace od státu v úhrnné výši šest miliard korun.
• Výplatu kompenzací za poskytování základních poštovních služeb brzdí notifikace ze strany EU. Pošta má nárok na úhradu čisté ztráty z těchto služeb do výše 1,5 miliardy Kč ročně.
• Podle odborů jsou na ČP velmi nízké mzdy a letošní splátka úroků by zajistila pošťákům růst mezd o tři procenta. Další finance na odměny pošťáků by podle předsedkyně odborů Jindřišky Budweiserové měly být částečně řešené kompenzací škod České poště, které vznikly v období epidemie covid-19. Česká pošta jako jeden z mála podniků podle odborářů dosud žádné kompenzace nedostala.
(jb, čtk)