Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení zřejmě od srpna opět sníží. Předpokládá to upravená vládní novela, kterou dnes i přes nesouhlas opozice schválila Sněmovna. Musí ji ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident.
Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Od roku 2024 má být zároveň zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát odvádět příští rok.
Letošním snížením úhrad na část roku chce stát ušetřit ve svém rozpočtu zhruba 14 miliard korun.
Předloha čelila v dolní komoře mnohahodinovým obstrukcím opozice, jejíž zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady odmítli. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nynější výše plateb vycházela z pesimistických prognóz, které se nepotvrdily. Systém veřejného zdravotního pojištění je podle ministra zatím v přebytku zhruba šesti miliard korun.
»Oškubal jste české zdravotnictví o 14 miliard, abyste si pohladil svoje ego, že jste ušetřil,« vzkázala Stanjurovi po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. »Předložená novela je chybná, nerozumná a v tuto chvíli extrémně nezodpovědná,« řekla na adresu zákona. Asociální vláda Petra Fialy podle ní bere ze zdravotnictví peníze jenom proto, aby jí »číselně vyšlo něco, co stejně nemá žádnou cenu«. Snížením plateb se podle ní zabrzdí rozvoj zdravotnictví.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura označil návrh za nesystémový a škodlivý, může podle něj postihnout pacienty i zdravotníky. »Ze strany vlády je to přímý útok na veřejný zájem,« uvedl.
Snížení státních plateb kritizovala také expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková. Vláda svou úpornou snahou snížit platby za státní pojištěnce a tím ušetřit ze státního rozpočtu 14 miliard korun podle ní nezodpovědně a cíleně hazarduje s kvalitou a dostupností zdravotní péče. »Je skandální, že si vláda dovolí právě v této době snižovat finanční prostředky do zdravotnictví. Bude to mít výrazně negativní dopady na všechny segmenty zdravotní péče a některá zdravotnická zařízení mohou být dokonce existenčně ohrožena. To povede k regulaci péče a ke zvyšování spoluúčasti pacientů,« uvedla před časem Marková pro iportaL24.cz.
Stát platí pojistné za více než polovinu pojištěnců
Opozice neúspěšně prosazovala vrácení předlohy do druhého čtení, kdy by se daly načíst další pozměňovací návrhy.
Zákon měl vstoupit v účinnost k 1. srpnu. Sněmovna dnes ale na návrh Stanjury upravila jeho účinnost na první den následující po vyhlášení zákona ve sbírce.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle schváleného koaličního návrhu platby klesnou zřejmě od srpna na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Původně předloha předpokládala odvody 1567 korun měsíčně od července.
Valorizační mechanismus bude podle dalšího ze schválených koaličních pozměňovacích návrhů stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun. S mechanismem souhlasili i poslanci opozice, poukazovali však na to, že výchozí částka by měla být vyšší.
Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly od roku 2000 téměř čtyřnásobně. V posledních letech to bylo zejména vlivem koronavirové epidemie. V roce 2020 uhradily zdravotní pojišťovny péči za 359 miliard korun, loni to bylo více než 400 miliard. Plány na letošek předpokládaly výdaje 427 miliard korun, na příští rok 432 miliard.
Stát hradí z rozpočtu pojistné za zhruba 5,9 milionu lidí, tedy za skoro 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích. Nárok na státní zdravotní pojištění mají i uprchlíci z Ukrajiny.
(jad)